Policie kvůli dění kolem Zemana prošetří možné trestné činy proti republice. Případem se zabývá i BIS

S ohledem na informace Senátu o zdravotním stavu prezidenta zahájí policie prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Informovala o tom na Twitteru. Začala se tím zabývat i Bezpečnostní informační služba, zjistil to server iRozhlas. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam byl prezident před více než týdnem převezen, nyní není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, hradní kancléř o tom má informace už od minulého týdne. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kancléře k rezignaci.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí uvedl, že podle Ústřední vojenské nemocnice není prezident Miloš Zeman schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. O tomto stanovisku nemocnice podle něj věděl od 13. října vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, který přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) kvůli podpisu rozhodnutí o zasedání dolní komory.

Policie dál na Twitteru uvedla, že nebude k vyšetřování sdělovat další podrobnosti.

Nově se jednáním okolo prezidenta zabývá podle serveru iRozhlas.cz i civilní kontrarozvědka. Její mluvčí Ladislav Šticha k tomu řekl pouze to, že služba má v popisu práce ochranu ústavnosti a demokratických principů České republiky.

Dopoledne se kvůli prezidentově indispozici sešla senátní ústavní komise. Podmínky pro převod pravomocí prezidenta na předsedu vlády nebo sněmovny byly podle ní naplněny. Senát by o tom měl rozhodnout ještě před ustavením dolní komory. 

Zástupci Senátu se také sešli i s představiteli stran a hnutí, které uspěly v nedávných volbách do sněmovny, aby projednali další postup předání prezidentských pravomocí během nemoci Miloše Zemana. Parlamentní komory si před rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu nemocnice, že Zeman nadále nemůže zastávat svůj úřad, uvedli po schůzi její účastníci.

Co patří mezi trestné činy proti republice?

Trestní zákoník řadí mezi trestné činy proti České republice mimo jiné vlastizradu, sabotáž nebo rozvracení republiky. Vlastizrady se dopustí český občan, který „ve spojení s cizí mocností nebo s cizím činitelem“ spáchá rozvracení republiky, teroristický útok, teror nebo sabotáž.

Rozvracení republiky spáchá ten, kdo se „v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost“ účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům.

K sabotáži naopak použití násilí není nutné. Dopustí se jí ten, kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu například orgánu veřejné moci.

Za sabotáž hrozí v základní sazbě tři až deset let vězení, případně též propadnutí majetku. Za vlastizradu lze uložit 15 až 20 let vězení, propadnutí majetku nebo i výjimečný trest.

Nastal čas k přípravě usnesení, že Zeman nemůže vykonávat úřad, soudí právníci

Čas k přípravě usnesení podle článku 66 ústavy podle ústavních právníků již nastal. Ondřej Preuss a Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekli, že úkoly hlavy státy se netýkají pouze formování nové sněmovny a jmenování vlády, takže neplatí argumenty, že do 8. listopadu nejsou žádné úkony prezidenta potřeba.

Preuss uvedl, že nastal čas minimálně pro diskusi či přípravu příslušných usnesení. „Není tak docela pravda, že do 8. listopadu, kdy se schází sněmovna, je čas. To bychom redukovali roli prezidenta jen na formování vlády a sněmovny,“ uvedl.

Podle Wintra je evidentní, že Zeman nyní prezidentský úřad nevykonává. „Nespočívá jen v tom, že občas podepíše nějakou listinu, ale i v tom, že vede jednání, zastupuje stát navenek, konverzuje s velvyslanci. Je jasné, že úřad v podstatě vykonáván není, a zpráva ÚVN spojená s prognózou je dostatečným podkladem,“ řekl.

Předpisy neupravují, v jakém pořadí by se měly parlamentní komory usnést. „Záleží jen na tom, aby ta usnesení byla shodná, obě komory musí shodně konstatovat, že prezident není schopen vykonávat úřad a musí to být ze shodných důvodů,“ řekl Wintr. Po schválení druhého usnesení jsou účinky v zásadě okamžité, uvedl Preuss.

Ústava nepředepisuje ani zvláštní způsob hlasování, stačí tedy, pokud bude pro usnesení hlasovat na oddělených schůzích většina přítomných poslanců a většina přítomných senátorů, doplnil Wintr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 29 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.