Populismus byl poražen, je to světově významná událost, řekl Pithart ke zvolení Pavla

V mnoha zemích podle Pitharta vede populismus, který poté tvoří autoritářský styl, takzvané vůdce. „Leckde se podařilo ten nastupující populismus potlačit, pak zase vyjel nahoru – typicky Francie, Itálie… V Americe dokonce zvítězil a tady ve střední Evropě je docela kritická situace, protože v Polsku a Maďarsku to vypadá, že by to mohlo být navždy. Oni tak změnili pravidla hry, volební systém a my byli také nalomení a teď se stalo, že populismus jako styl vládnutí byl na lopatky poražen, dostal na frak,“ uvedl Pithart s tím, že bude „zajímat celý svět,“ jak je to možné.

Podotkl, že kdyby zvítězil Andrej Babiš, mělo by k tomu Česko nakročeno, nicméně zdůraznil, že Babiš nikdy nezpochybnil vazby Česka na západní instituce. „My, jeho oponenti, jsme vždy uznávali, že to tak je. Ty firmy neměl na východě,“ uvedl Pithart s tím, že nemůže říct, že by Babiš táhl Česko na východ jako předchozí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.

Zároveň Pithart zmínil, že hnutí ANO určité prvky autoritářství vykazuje, protože Babiš tam podle něj rozhoduje o tom, jak například dopadnou volby funkcionářů.

Pozor na silná slova

Pithart také uvedl, že podporoval kandidátku Danuši Nerudovou, ale její označení, že „Babiš je zlo,“ se jí nepovedlo. „Já bych to neřekl,“ konstatoval s tím, že si po zkušenostech v politice dává pozor na silná slova.

Podotkl, že za posledních 33 let se sociální rozdíly ve společnosti zvětšovaly a nezmenšovaly, což je odpovědnost nás všech. „My jsme voliči, my jsme volili strany a ty strany vytvářely většinu nebo opozici. To bude hrozně těžké, ale to nebude jen na prezidentovi, ale on tomu může hodně prospět – nastolování témat, jazyk, který zvolí,“ uvedl Pithart s tím, že nový prezident by se měl také vydat do problematických regionů a ukázat lidem, že má zájem vědět, co je trápí.

Uvedl, že i když Pavel nezastával v užším slova smyslu žádnou politickou funkci, jeho vedení NATO je dobrou průpravou. „Když máte v místnosti náčelníky generálního štábu, zástupce patnácti či dvaceti zemí Evropy, tak si vůbec nemyslím, že šlo všechno hladce. Vidíme to dnes i na členských státech NATO, dohadují se, nejsou jednotné, musí se vyjednávat,“ uvedl Pithart.

Je podle něj taky důležité, koho si nový prezident vezme na Hrad. „Musíte si vzít lidi, kteří vám třeba už druhý den řeknou: 'Bylo to výborný, ale tahle poznámka nebo tohle slovo se vám nepovedlo,' a to je tak těžké.“ Zmínil, že všichni pak chtějí na Hradě zůstat, protože je to nádhera a prestiž, ale zároveň musí chtít říkat prezidentovi i nepříjemné věci. „Musí to být moudří a zároveň stateční lidé.“

Podotkl, že prezident musí také jednat s premiérem a debatovat o nepopulárních krocích. „Musí pomoci vládě, aby se odvážila ty nepopulární kroky udělat, musí být tak dobrý řečník a mít tak dobré texty a třeba dokáže přesvědčit,“ uvedl s tím, že to bohužel není parketa současného premiéra. „S tím nic neuděláte, buď máte ten dar, nebo nemáte, proto tu roli může do jisté míry vzít na sebe prezident.“

V souvislosti s Ústavou a jmenováním či nejmenováním některých ministrů Pithart zdůraznil, že prezident zkrátka musí jmenovat navržené ministry. „Ani Václav Klaus, ani Miloš Zeman neměli smysl pro Ústavu. Ústava je kontrola moci – tam jsou mechanismy postavené tak, aby nikdo moc nemohl zneužít, a proto je Ústava tak stručná a jasná – prezident jmenuje,“ vysvětlil s tím, že pokud by nový prezident Pavel vyjádřil pochybnosti o jmenování některých ministrů, poradil by mu, aby tuto diskuzi vůbec nezačínal.

„Ta nemá konce, nikdo to nerozhodne. Ústava se nebude měnit kvůli tomu, že jsme dvacet let měli prezidenty, kteří vůbec nepochopili smysl Ústavy, protože jim to bylo nepříjemné – protože je to kontrola,“ uvedl.