Poslanci odvolali radní ČT Lipovskou. Uznávání protilátek odsunuli na neurčito

Pro odvolání radní Lipovské hlasovalo 64 z 80 přítomných poslanců. Návrh podpořili politici z klubů ANO, ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti byli poslanci SPD, komunisté a dva nezařazení zákonodárci. Důvodem bylo údajné porušení zákona o České televizi a ztráta nezávislosti, o níž tento zákon hovoří. Lipovská kandiduje v říjnových sněmovních volbách za uskupení Volný blok.  

Zákon o České televizi stanoví mimo jiné, že člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů. Podle navrhovatelky tohoto bodu, poslankyně z klubu TOP 09 Olgy Sommerové (LES), porušila Lipovská zákon tím, že ve prospěch politického hnutí působí.

O návrhu na odvolání Lipovské vedli poslanci rozsáhlé spory. Ty vyvrcholily vykázáním poslance Lubomíra Volného z jednacího sálu, který odmítl opustit řečniště, protože s odvoláváním radní nesouhlasil. Jednání poslanci přerušili asi na půl hodiny. Po obnovení obrazového přenosu ze sálu bylo vidět, že standardní mikrofony jsou odmontovány a místo nich jsou náhradní.

„Nestojí to za komentář. Už jsme naučení, už víme, jak postupovat. Využili jsme prostředků podle jednacího řádu,“ řekl ČTK po incidentu předseda Sněmovny Vondráček. Opakovala se tak situace ze 7. července, kdy Volný musel být rovněž vyveden policejní ochrannou službou z jednacího sálu. I tehdy odmítal opustit řečnický pult, i když ve vyhrazených pěti minutách neřekl nic k projednávanému zákonu o hlasování v karanténě při říjnových volbách do dolní komory.

Lipovská na facebooku napsala, že sněmovna má právo odvolávat členy Rady ČT, protože radními se stali právě z vůle dolní parlamentní komory a sněmovně se ze své činnosti zodpovídají. „Toto je nutno plně respektovat. Problémem proto není samotné odvolání, problémem jsou důvody, které k němu vedly,“ dodala.

Spor o uznávání protilátek

Sněmovna naopak nedořešila spor o uznávání testu na protilátky proti covidu-19 jako možnosti prokazování bezinfekčnosti. Debatu, kterou vyostřily osobní útoky mezi poslanci, v pátek dolní komora po vymezené hodině přerušila na neurčito. Není zřejmé, zda se ji podaří do říjnových voleb dokončit.

Diskusi prosadila poslankyně Trikolóry Tereza Hyťhová, která požadovala především to, aby pozitivní testy na přítomnost protilátek vláda postavila na roveň očkování nebo negativního PCR testu.

Uznávání protilátek požaduje část poslanců napříč stranami, mezi zastánce patří také premiér Andrej Babiš (ANO) nebo exministr zdravotnictví a vakcinolog Roman Prymula. Proti se staví část odborníků a ministerstvo zdravotnictví. Argumentují tím, že zatím nebyla stanovena univerzální hodnota hladiny protilátek, která by měla pro ochranu před nákazou stačit. I s protilátkami je podle nich vhodné se nechat očkovat. 

„Metody nejsou dostatečně standardizované,“ citoval z resortního stanoviska ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který zastupoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), jenž se omluvil z vážných rodinných důvodů. Podle něj „nejlepší ochranu poskytuje prodělaná nemoc a očkování“.   

Lidé se změřenými protilátkami se podle ministra mohou nechat očkovat jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson. Nejefektivnější je takzvaná hybridní imunita, která kombinuje prodělání nemoci a očkování, uvedl Vojtěch. Poukázal i na to, že testy na protilátky neuznávají v žádné zemi EU kromě Rakouska, které s tím také plánuje přestat. 

Větší přehled o pracovní době a odpočinku strojvedoucích

Během poslední řádné schůze sněmovna dále schválila novelu železničního zákona. Stát by podle ní mohl mít větší přehled o pracovní době a odpočinku strojvedoucích. Úřady budou moci pomocí monitoringu jejich licencí jednoznačně zjistit, jestli konkrétní strojvedoucí neřídí v rozporu s předpisy nad rámec směny u jednoho dopravce v době odpočinku například pro někoho jiného.

Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra dopravy Jakuba Kopřivy neví úřady doopravdy, zda jsou strojvedoucí přetěžováni, či nikoli. Nyní novelu projedná Senát. Pokud by ji z nějakého důvodu vrátil do sněmovny, poslanci už by se jí kvůli volbám nestihli zabývat. 

Dopravci na celostátních i místních dráhách budou mít povinnost mimo jiné oznamovat provozovateli dráhy údaje o tom, že strojvedoucí zahájil jízdu, i to, že ji ukončil. Kromě kontroly předpisů slouží opatření podle ministerstva dopravy k posouzení toho, zda má vláda regulovat doby řízení vlaků. Dosavadní obecná právní úprava v nařízení z roku 2006 umožňuje podle ministerstva strojvedoucím řídit drážní vozidla po dobu delší, než jim nová úprava povoluje.

Zvýšení rozpočtu fondu investic a řada neprojednaných návrhů

Poslancům se podařilo rovněž odhlasovat zvýšení rozpočtu Státního fondu podpory investic o 1,8 miliardy na 5,24 miliard korun. Dodatečné peníze jsou určeny na pomoc lidem v obcích postiženým červnovým tornádem na jižní Moravě a také v obci Stebno na Lounsku.

Sněmovna plánovala schvalování novely, jež umožní vznik center komplexní péče pro děti s těžkým zdravotním postižením. Souvisí s rušením kojeneckých ústavů. K projednání nakonec nedošlo. Na programu byla i novela zákoníku práce a zvýšení zákonného nároku na dovolenou ze čtyř na pět týdnů. Schvalování návrhu KSČM opět provázela kritika odpůrců, sněmovna je nakonec nedokončila. Ani na své poslední plánované předvolební schůzi neprojednala zákon o učitelích, který se týká růstu jejich platů. Schválený program čítal celkem dvě stovky bodů. Poslanci projednali čtyři desítky z nich.

Z předloh vrácených Senátem se poslanci nevypořádali ani s novelou o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou horní komora zamítla. I v případě, že by poslanci senátní veto přehlasovali, předloha by byla mimo ústavu. Ústavní novelu, která by širší kompetence úřadu umožnila, totiž horní komora dosud neprojednala.

Nehlasovalo se ani o pravidlech lobbingu

Sněmovna na schůzi schvalovala jen předlohy, u nichž se předpokládá, že je přijme i horní komora. Pokud by Senát některou z nich vrátil, poslanci by se k jejímu opětovnému posouzení v nynějším volebním období již nedostali a takzvaně by spadla pod stůl.

Poslanci tak neschvalovali například zavedení digitální daně, pravidla lobbování a návrh SPD na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi, jenž budil spory už ve sněmovně. Členové dolní komory nedokončili také třetí čtení předlohy KSČM o uzákonění delší dovolené pro všechny zaměstnance.

Dolní komora nerozhodla ani o policejní žádosti o vydání již zmiňovaného nezařazeného poslance Lubomíra Volného k trestnímu stíhání. Policie ho podezírá z šíření poplašné zprávy v souvislosti s příspěvkem na sociální síti o léku ivermektin. Další postup tak bude zřejmý až po volbách. Pokud Volný poslanecký mandát neobhájí, policie bude moci jeho stíhání zahájit. V případě, že by Volný zvolen byl, musela by o jeho vydání žádat znovu novou sněmovnu.

Nový poslanec na poslední řádné sněmovně

V úvodu pátečního jednacího dne sněmovny složil slib nový poslanec ČSSD Lukáš Vágner. V dolní komoře nahradil na poslední řádné schůzi před říjnovými sněmovními volbami Romana Sklenáka, který se stal členem širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu a poslanecký mandát mu zanikl. V tomto volebním období jde o jednadvacátou změnu v poslaneckých lavicích. Letos se jich dosud uskutečnilo šest.

Pátek byl závěrečným jednacím dnem poslední řádné schůze dolní komory před říjnovými sněmovními volbami. Na ukončení schůze dnes odpoledne se už v úterý dohodli členové vedení Sněmovny, takzvaného grémia. Pro vyřazení neprojednaných bodů z programu hlasovalo 64 z 99 přítomných poslanců. Proti hlasovali zejména zákonodárci Pirátů a SPD. Před otevřením volebních místností by se ale poslanci měli ještě mimořádně sejít ke zprávě o Bečvě.