Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.
Stát bude moci na základě sankčního zákona zahraničním společnostem a cizincům, kteří se závažného protiprávního jednání dopustili, zabránit ve vstupu či v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Lhůtu, kterou bude mít kabinet na přezkum, sněmovna zkrátila na třicet dní. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze.
Poslanci zpřesnili výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy Karla Haase (ODS) a Heleny Válkové (ANO) mají podle nich zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně. Úpravy ocenil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), jehož úřad zákon připravil.
Silnější pozice vydavatelů vůči internetovým platformám
Sněmovna dále posílila pozice vydavatelů nad rámec unijní směrnice, kterou kritizuje to americká společnost Google. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) změnu podpořil. Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků.
Licenční poplatek by podle návrhu senátora Jana Laciny (STAN) měl zohledňovat rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy. V případě nedohody platforem a vydavatelů do dvou měsíců od zahájení jednání by odměnu mělo stanovit ministerstvo kultury, které by na to také mělo šedesát dnů.
Pokud by platforma odmítla jednat o získání licence nebo by licenční poplatky neplatila, hrozila by jí podle vládní předlohy pokuta až půl milionu korun. Lacinova úprava sankci zpřísnila až na jedno procento celkového ročního obratu.
Za hudbu z rádia v kadeřnictví či v železářství by se nemusely platit autorské poplatky
Autorským poplatkům by neměla podléhat reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví, která by byla nahodilá, nevýdělečné povahy a nezávislá na přání příjemce. Podle Baxy by se to vztahovalo například na případy, kdy si provozovatel hudbu pustí pro svou potřebu ve vedlejší místnosti, než ve které bude obsluhovat zákazníky, i když by zvuk byl slyšet v obou místnostech.
Sněmovna rovněž schválila rozšíření okruhu živých hudebních produkcí, které nebudou podléhat ohlašování Ochrannému svazu autorskému. Kromě folklorních vystoupení se ohlašování nebude vztahovat na kapely, které hrají výhradně vlastní produkci nebo díla, na něž se už autorská práva nevztahují.
Nutnost platit autorské poplatky se nebude vztahovat na karikatury a satirická díla, shodli se poslanci. Sněmovna do výčtu přidala „pastiše“, tedy napodobeniny uměleckých děl na internetu. Provozovatelé internetových úložišť by podle novely měli blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva.
Zavedení informační povinnosti o spotřebě tepla v bytech sněmovna odložila o rok
Uživatelé bytů zřejmě budou dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody z dálkových odečtů měřičů a indikátorů aspoň jednou měsíčně. Informační povinnost předpokládá vládní novela, kterou poslanci schválili. Její zavedení odložili navzdory nesouhlasu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) o rok na leden 2024.
Do konce roku 2026 budou muset podle sněmovních úprav novely informovat měsíčně o spotřebě pouze ti poskytovatelé služeb, kteří už budou mít instalovány měřiče s možností odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů. Od roku 2027 se má povinnost týkat údajů z měřičů, k jejichž odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Od tohoto roku budou muset být měřiče s dálkovým odečtem ve všech bytových domech.
Policie zřejmě dostane lhůtu pro převoz podezřelého z ciziny do Česka
Převoz člověka podezřelého ze spáchání trestného činu ze zahraničí do Česka bude muset policie zajistit zřejmě do 48 hodin od chvíle, kdy ho od justičních orgánů cizího státu převezme. Lhůta by měla zabránit neodůvodněným průtahům při transportu. Předloha také na základě praxe stanoví, že současná lhůta pro dodání obviněného soudu nebo pro podání návrhu na vazební stíhání při zatčení činí až 24 hodin a v případě zadržení až 48 hodin.
Poslanec ODS Pavel Staněk prosadil do novely úpravu proti takzvaným inzertním podvodům, při nichž lidé převážně z bývalých zemí Sovětského svazu zneužívají bankovní účty, které založily najaté osoby v České republice. Sněmovna schválila i soudní potvrzování těch evropských vyšetřovacích příkazů, na jejichž základě má být proveden v jiném státu při právní pomoci odposlech či domovní prohlídka.
O výši odměny znalce a tlumočníka v řízení před soudem bude rozhodovat výhradně předseda Senátu nebo samosoudce. Sněmovna kývla i na pozměňovací návrh Taťány Malé (ANO), jenž zvyšuje podíl peněz probační a mediační služby z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení.
Poslanci schválili podporu nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě
Zadavatelé budou muset u zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Nový předpis reaguje na směrnici Evropské unie, nyní ho ještě musí projednat Senát. Evropská komise již zahájila s Českem sankční řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Bartoš proto naléhal na urychlené schválení, aby hrozící pokuta byla co nejnižší.
Skepticky se k povinnému zavádění podílu nízkoemisních vozidel na elektřinu nebo plyn vyjádřil Václav Král (ODS). „Nevíme, zda energie budeme mít vůbec dostupné,“ uvedl. Může se podle něho stát, že elektromobily zůstanou stát, protože pro ně nebude elektřina.
Opatření má zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která se používají k zajištění dopravní obslužnosti. Zákon počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidla určená speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby.
Minimální podíl ekologických vozidel do konce roku 2025 je stanoven pro osobní automobily, mikrobusy a lehká užitková vozidla 29,7 procenta, pro autobusy 41 procent a pro nákladní automobily devět procent. V dalším období do konce roku 2030 se limity dále zvýší.
Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří ke schvalování
Poslanci posunuli do třetího čtení vládní návrh na vznik Digitální a informační agentury (DIA), která má kromě jiného převzít od ministerstva vnitra správu základních registrů. Má propojit informační systémy veřejné správy a zajistit nadresortní sdílení digitálních služeb. K vládnímu návrhu se sešlo několik pozměňovacích návrhů.
Opozice má k návrhu řadu kritických výhrad. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) má agentura přispět k digitalizaci Česka. Nadresortní sdílení digitálních služeb veřejné správy má umožnit účinně a pružně zajišťovat jejich vývoj i kybernetické bezpečnostní zájmy Česka, uvedl již dříve.
Sněmovna v pátek rovněž schválila zpřísnění pravidel pro používání bezpilotních letadel podle norem EU. Jejich piloti budou potřebovat osvědčení, které by měli získat po absolvování výuky a zkoušek. Regulace se bude týkat hlavně provozovatelů dronů. Nová pravidla nyní dostane k projednání Senát.
Poslanci také kývli na vládní předlohu, jejímž cílem je zjednodušení zakládání obchodních korporací. Například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti.
Do horní komory sněmovna poslala rovněž novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Motoristé a dopravní firmy by si na jejím základě mohli rezervovat předem registrační značky na auta.
