Měl zachránit stovky dětí před nacisty, do Velké Británie už ale poslední vlak nedojel. Z pražského Wilsonova nádraží odjel přesně před osmdesáti lety, na cestě ho ale zastavila válka. Většina pasažérů pak zemřela v koncentračních táborech. Dětské transporty z okupovaného území Čech a Moravy organizoval s dobrovolníky sir Nicholas Winton. Krátce před válkou takto zachránili 669 převážně židovských dětí.
Nejhorší vzpomínka Nicholase Wintona se prý týkala úplně posledního vlaku, který už nedojel. „Tam zemřelo asi přes dvě stě dětí,“ vzpomíná Milena Grenfell-Baines, jedna ze zachráněných Wintonových dětí. Na nádraží tehdy dostala číslo 641 a odjela posledním vlakem, který se z Prahy do Británie ještě úspěšně dostal.
Jediné, co si ze dne odjezdu pamatuje, je loučení s dědečkem, který jí dal na peroně památník a jehož už poté nikdy nespatřila. „Buď pamětlivá toho, abys byla věrnou dcerou národa, z kterého jsi vyšla, a věrna tvých milých rodičů, jako i dědečka, který tě má tak mnoho rád,“ cituje ze vzkazu.
Na svůj pobyt v Anglii teď vzpomínala při premiéře slovenského dokumentu Ruky na skle. Její rodiče jako jedni z mála přežili. Stejně jako rodina Zuzany Marešové, která přiznává, že po válce k sobě už cestu s příbuznými nenašli. „Máma v sobě nesla pocit, že jsem důkazem toho, že ona byla vytržena ze svého prostředí. Nejstarší dcera mezitím emigrovala do Ameriky, takže po té se jí nejvíc stýskalo, po nás tak moc ne,“ líčí Marešová.
„Překvapilo mě to, že u dětí, které se zachránily, nebyl šťastný konec,“ konstatovala režisérka dokumentu Veronika Homolová Tóthová. Z pražského hlavního nádraží odjelo do Británie 669 dětí. Události z předvečera druhé světové války dnes připomíná mimo jiné socha na prvním nástupišti.
V prostředním podchodu nádraží už dva roky stojí pod vysokou zdobenou kopulí také památník rozloučení. Jeho vznik iniciovaly Marešová a Grenfell-Baines jako poctu svým rodičům. Skulpturu dveří vlaku s otisknutými dlaněmi dětí i dospělých nedávno poničil vandal. Policie teď případ odložila, předtím škodu vyčíslila na 180 tisíc korun. Správa železniční dopravní cesty dílo objednala u autora Jana Huňáta, jeho obnovu zaplatí z pojistky.
