Pozůstatky komunismu brzdí Česko i nyní, domnívá se Nedvědický

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Pozůstatky komunismu Česko brzdí i v současné době, domnívá se první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický. Podle něj se to projevuje například v přístupu k dodržování zákonů a pravidel. „Pohrdání právními normami a nerespektování je dědictví, se kterým se musíme vypořádat,“ dodal.

Nedvědický se domnívá, že „pokud se demokratický právní režim nedokáže vypořádat s dědictvím zločinného totalitního režimu, může na některé skupiny působit jako slabý a může být inspirací dalším totalitářům, aby se znovu pokoušeli zvrhnout právní demokratický stát“.

S minulostí se podle soudce Ústavního soudu Jiřího Přibáně země vypořádává neustále. „V procesu vyrovnávání se s minulostí má právo své místo, ale nemůžeme na něj spoléhat ve všem, především v té transformaci hodnotové a morální orientace občanské společnosti,“ uvedl.

Pojmy jako právní stát, demokracie a lidská práva nejsou podle Přibáně tedy jen otázkami právní formy, ale především obsahu a hodnot, které za nimi stojí. „Je to skutečně součást něčeho, co se týká nás všech jako občanů této země,“ upřesnil.

Nepotrestání komunistických zločinů

Nedvědický také zmínil, že po sametové revoluci nedošlo ke spravedlivému potrestání komunistických zločinů. „Po roce 1989 došlo k převzetí komunistického práva a komunistické zločiny tak musí být posuzovány podle práva platného v době jejich spáchání. Komunistické právo bylo tvořeno právě proto, aby daný režim udrželo a prohloubilo a aby ty zločiny v jeho jménu mohly být páchány,“ řekl Nedvědický.

Nepotrestání pachatelů zločinů a především nejvýše postavených funkcionářů minulého režimu podle Nedvědického do budoucna vyvolává velké nebezpečí návratu totalitního režimu v jakékoliv podobě. „Minulost velmi ovlivňuje jak přítomnost, tak i naši budoucnost,“ dodal. Přibáň však podotkl, že mladá generace se vždy bude dívat spíše do budoucnosti, než do minulosti.

V současné době je podle Nedvědického důležité popisovat a nebagatelizovat komunistické zločiny a dát tvář jejich pachatelům. Je podle něj důležité také připomínat oběti komunistického režimu a hrdiny protikomunistického odboje a „dát jim jméno“.

Demonstrace vedly ke svržení režimu

Ke svržení komunistického režimu vedlo povolené pietní shromáždění 17. listopadu 1989, kterého se zúčastnilo asi patnáct tisíc převážně mladých lidí, k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Shromáždění přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. O den později oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní stávky.

V pražském Činoherním klubu vzniklo hnutí Občanské fórum (OF), které založili představitelé disentu, církve, oficiální kultury a studentů. Jeho neformální hlavou se stal disident Václav Havel. 20. listopadu se stávka rozšířila i mimo Prahu. Na Václavském náměstí se konala první z řady velkých demonstrací, účastnilo se jí podle odhadů asi 150 tisíc lidí. Rozsáhlá akce byla doprovázena stávkou pražských vysokých škol, kterou postupně podpořily další školy z celého Československa.

Přesvědčivý obraz o tom, že občané chtějí zásadní politické změny a stojí za OF, ukázaly především mohutné manifestace na pražské Letenské pláni 25. a 26. listopadu. Zúčastnilo se jich na osm set tisíc, respektive pět set tisíc lidí a poprvé je v přímém přenosu vysílala televize a rozhlas.

Pod tlakem těchto demonstrací a následně i generální stávky 27. listopadu, která se stala jakýmsi všenárodním neformálním referendem o „vládě jedné strany“, se vedení komunistické strany tlaku podvolilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...