Práce v extrémně složité situaci a nutnost orientovat se v chaosu. Realita médií v době koronaviru

Nahrávám video

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Autorka dokumentu Barbora Loudová, redaktorka Newsroomu ČT24, připomněla, že koronavirus v mnohém novinařinu změnil. V dokumentu se zaměřila na dvě zásadní kapitoly. Jednak na samotnou novinářskou práci v redakcích i v terénu, jednak na její obsah.

„Každá kapitola má svého pomyslného průvodce,“ řekla Loudová. Prvním byl fotograf Aktuálně.cz a Hospodářských novin Lukáš Bíba, který působil v terénu. V jeho případě šlo o covidárium (nemocniční oddělení pro pacienty s koronavirovým onemocněním covid-19) v nemocnici na pražských Vinohradech.

Druhým pomyslným průvodcem byl Daniel Stach z vědecké redakce ČT24. Ten ukazoval, jak se naučit pracovat se všemi novými pojmy a daty,  různými studiemi, jak zpracovávat vznikající trendy. 

Dokument přibližuje činnost mnoha novinářů, kteří od počátku pandemie pracovali v různých místech republiky.  Nahlíží také do zákulisí redakcí, kde se rozhodovalo, kam novináře poslat a čemu se tam mají  věnovat.

I přes často bohatou předchozí novinářskou praxi pak realita reportéry či fotoreportéry mnohdy zaskočila. 

Nahrávám video

Stejně jako jiné profese se novináři museli ze dne na den přizpůsobit koronavirové krizi. Média měla extrémní sledovanost, ale také velkou odpovědnost.

Úvahy o informacích v souvislostech

„Na jedné straně média přinášela velmi dobrý informační servis toho, co se děje tady a teď, ale bohužel se stávalo, že selhávala ve chvíli, kdy měla dávat informace do nějakého širšího kontextu,“ řekla v diskusi po odvysílání dokumentu Ludmila Hamplová. Jako novinářka se specializuje na oblast dezinformací v medicíně a píše zejména pro Zdravotnický deník. 

Uvedla to na příkladu, kdy média možná nechtěně, možná záměrně dávala vedle sebe názory respektovaných vědeckých autorit a pak člověka, který byl sice lékař, ale s řešením epidemie neměl nic moc společného. „Tím, že je dali na roveň, vznikl 'mišmaš', který vedl k tomu, že řada lidí podlehla dojmu, že pravda bude asi někde uprostřed,“ konstatovala. Hamplová se také domnívá, že velký prostor dostávaly takzvané alternativní názory.

Věda ve stavu vzniku

Redaktor pro vědu a technologie Deníku N Petr Koubský připomněl, že situace byla extrémně složitá. „Žijeme v pokročilém 21. století, fungují sociální sítě. Každý, kdo má názor, a někdo jich má víc, ho vyhlásí do světa. Z toho nemůže vzniknou nic jiného než chaos.“ V této situaci je pak nevyhnutelné, že je těžké se v tom orientovat, dodal. To platí pro konzumenta médií i pro novináře. Navíc zde šlo o hodně. O způsob života, o naši svobodu, o zdraví, o život.

Dodal rovněž, že věda zde byla vidět ve stavu vzniku. Ne tedy za situace, kdy existuje monolitický názor, kdy vědci vědí, kdy vědci dokázali. Nyní byla situace, kdy vědecký názor vůbec nebyl hotový, střetávaly se různé myšlenky. „Je prací novinářů, aby tomu dokázali porozumět a správně to předat dál,“ doplnil. 

Zkušenosti veřejnoprávních médií

„Nikdo nepočítal, že to bude trvat takto dlouho,“ řekl výkonný ředitel ČT24 Petr Mrzena. Přesto se podařilo nastavit funkční systém, zdůraznil. Tedy takový, který se ve zpravodajství České televize ukázal jako funkční nejen pro první dramatické dny či týdny, ale po dlouhé měsíce. 

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný v této souvislosti hovořil například  o prolínání týmů A a B, na které se rozdělilo zpravodajství. Zmínil i přichystanou záložní variantu pro případ, že by hygiena zavřela hlavní budovu Českého rozhlasu na Vinohradech. Bylo vyčleněno 33 lidí různých profesí a bylo připraveno záložní studio v pražském Karlíně. 

Mrzena mluvil také o tom, že se České televizi vyplatilo dřívější experimentování s novými techologiemi. Co by se dříve zavádělo postupně, se zavádělo nyní skokově. Pracovníci ČT se je naučili rychle používat a diváci tyto nové technologie velmi dobře přijímali. Jejich prostřednictvím například probíhaly četné rozhovory v terénu. Využívalo se i točení na mobil, kdy snížená vizuální kvalita byla často převýšena autenticitou, které by se jinak nepodařilo dosáhnout.

Pokorný připomněl, že nebyl problém v kontaktech mezi rozhlasovými novináři – počet on-line porad se zvýšil – ale v ověřování informací u zdrojů. „To byla velká výzva pro žurnalistiku jako pro profesi,“ dodal. 

Mrzena doplnil, že pandemii vnímal i jako příležitost pro žurnalistiku jako profesi, o které se někdy mluví úkosem. Tedy, aby se novinářské řemeslo ukázalo ve své ryzí, původní podobě. Věří,  že při velmi vysoké sledovanosti České televize se i toto řemeslo dočkalo svého docenění.

Důležité bylo nadále kontrolovat

Šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík v pořadu řekl, že úkolem novinářů bylo přinášet informace o tom, co se děje, a přinášet odpovědi na otázky, které všechny zajímaly. Ale stejně tak pořád kontrolovat, co se děje -  jak vláda rozhoduje o různých zakázkách, „jestli tam náhodou někdo nejede mimo pravidla.“ 

Situaci označil za informační smršť, kdy bylo důležité také uvádět na pravou míru, co vláda rozhodla. „Bylo v tom mnoho zmatku,“ konstatoval.

Později pak bylo důležité informovat o soudech, které začaly zpochybňovat či rušit některá vládní rozhodnutí, dodal Kubík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 46 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...