Nemocnice s dětskými psychiatrickými odděleními v Česku se rozcházejí v tom, jak při rozhodování o léčbě a hospitalizaci přistupují k názorům dětských pacientů. Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové někdy jejich podíl na rozhodování zanedbávají. Vydala proto doporučení, které by mělo práva dítěte posílit a sjednotit postup zdravotníků.
„Na otázky spojené s právem dětí rozhodovat samy za sebe není jednotná odpověď. Skupina 'děti' je různorodá – rozdíl mezi osmiletým a sedmnáctiletým pacientem je veliký. Za klíčové považuji, že právo být slyšeno má každé dítě schopné formulovat vlastní názor,“ uvedla Šimůnková.
Za zásadní považuje informování dětských pacientů, a to přiměřeně věku. To se týká téměř každého z nich. Od vyspělosti dítěte se pak odvíjí další postup při zapojování do rozhodování o záležitostech spojených s hospitalizací na psychiatrii.
Klíčový je individuální přístup k dětským pacientům, u kterých by měl lékař posoudit, zda jsou způsobilí poskytnout souhlas nebo nesouhlas. Také to, zda dítě dokáže vyjádřit volbu, rozvážit a zhodnotit důsledky svých rozhodnutí.
Lékaři by měli věnovat patřičnou pozornost i názorům dítěte, které není schopné situaci plně posoudit a dát souhlas či nesouhlas. Měli by ho také informovat o jeho právech. A to včetně možnosti, že se samo může obrátit na soud, pokud by chtělo zvrátit rozhodnutí rodičů. Děti mají také právo podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.
Právo dítěte na informace o průběhu léčby a zohlednění jeho názoru je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána. Zástupci veřejného ochránce práv dětské psychiatrie navštěvují v rámci prevence špatného zacházení. Proto se doporučení zástupkyně ombudsmana týkají primárně dětských psychiatrických oddělení.
Zástupci ochránce lidských práv v letech 2018 až 2019 navštívili pět dětských psychiatrických oddělení s celkovou kapacitou 239 míst, v současnosti připravují souhrnnou zprávu z těchto návštěv.
