Praha koupí Nákladové nádraží Žižkov

Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky vlastní ČD, které v minulosti založily společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group za účelem rozvoje areálu. Firma proto má předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD nedávno vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu.

Na rozsáhlých pozemcích kolem nádraží v budoucnu vznikne nová čtvrť až pro patnáct tisíc obyvatel, stavět byty tam již začala developerská společnost Central Group. Kromě ní a Sekyra Group tam plánují stavět i například firmy Penta či Finep.

V budově nádraží by měla vzniknout veřejná vybavenost pro novou čtvrť, například škola, ale zároveň má podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) z větší části sloužit komerčním pronájmům tak, aby z ní město mělo adekvátní výnosy.

Radní města pro majetek Adam Zábranský (Piráti) poznamenal, že v minulosti vznikly různé studie využití budovy, zájem o ni projevil například Národní filmový archiv. Nutné je však podle něj řešit i ekonomickou stránku věci, rada proto zadala magistrátnímu odboru majetku, aby ve spolupráci s městskou firmou Trade Centre Praha, která bude mít objekt na starosti, do konce března připravil obchodní model budoucího provozu budovy.

Výstavba infrastruktury

Město plánuje novou čtvrtí v areálu nádraží vést asi dvoukilometrovou tramvajovou trať, která ji napojí od západu na ulici Jana Želivského a od východu na Jarov. Částečně využije stávající železniční koleje. Dopravní podnik chce trať začít stavět příští rok a součástí odkupu od ČD jsou pozemky, které výstavbu umožní. Nová Jarovská ulice pak má čtvrť napojit na chystaný úsek vnitřního okruhu a dopravně ulehčit ulici Jana Želivského.

Funkcionalistická budova žižkovského nákladového nádraží byla postavená mezi lety 1934 a 1937 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse a od roku 2013 je památkově chráněná. Udělení ochrany přecházely dlouholeté spory místních obyvatel a aktivistů proti záměru developerů objekt zbourat. Budova je nyní z větší části prázdná, nachází se v ní několik provozoven či umělecký ateliér. Původnímu účelu přestalo nádraží sloužit v roce 2002, příslušná trať byla oficiálně zrušená k začátku roku 2016.

Přeměna karlínských kasáren

Městští zastupitelé také odsouhlasili změnu územního plánu Prahy tak, aby umožnil transformaci a další využití budovy kasáren v Karlíně. Hlavní město získalo rozsáhlý objekt začátkem letošního roku při majetkové směně se státem, podle dřívějších vyjádření by tam mohly vzniknout byty, kulturní centrum, technologický park nebo školské zařízení.

Rozsáhlý areál byl dosud v územním plánu definován jako vojenský prostor, nyní má takzvanou smíšenou funkci. „Změna územního plánu umožňuje skutečně poměrně široké množství funkcí,“ sdělil náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN).

Hlaváček dříve uvedl, že městská příspěvková organizace Pražská developerská společnost (PDS) připravila projektový záměr využití budovy, který nyní projednává s památkáři. Již příští rok v září by podle něj mohla polovina jednoho z pater najít využití jako prostory pro Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Město také musí zahájit rekonstrukci domu, kvůli špatnému stavu fasády musely být koncem srpna uzavřeny přilehlé chodníky.

Na nádvoří domu a v menších objektech na něm od roku 2017 do letošního června fungovalo kulturně-společenské centrum, které mimo jiné i kvůli nesouladu s územním plánem nechal uzavřít stavební úřad. Nyní budou jeho provozovatelé moci získat kolaudaci. Centrum kritizovali kvůli hluku někteří obyvatelé sousedních domů.

Historický objekt karlínských kasáren pochází z 19. století, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Budova je od roku 1958 památkově chráněna. Stát se v minulosti snažil areál opakovaně prodat, ale bez úspěchu.