Před 80 lety byly v Osvětimi zavražděny tisíce Romů, jejich holocaust připomíná výstava

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

Aktuální expozice v Památníku holokaustu Romů a Sintů je zaměřená na životní příběhy několika přeživších. Památník vznikl na místě, kde v letech 1942 až 1943 fungoval protektorátní takzvaný cikánský tábor. Výstava představuje osudy lidí, kteří byli označeni za cikány a stali se obětí nacistického rasového pronásledování. Každá z portrétovaných osob je divákům přiblížena pomocí autentických rodinných fotografií a audiozáznamů vzpomínek.

„Jsou tady příběhy šesti bývalých vězňů koncentračního tábora v Letech u Písku zdokumentované skrze jejich rodinné fotografie. Jsou zde i jejich svědecké výpovědi, které byly natočeny dlouho po válce,“ popsala ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Vůbec poprvé mohou návštěvníci vidět také některé osobní předměty spojené s pamětníky, třeba hadrovou panenku.

Příběhy v rodině nesdíleli, veřejnost o ně nestála

„Sami Romové nesdíleli své příběhy. Bylo to pro ně bolestné a také byli zraněni tím, co jim společnost udělala. Vrátili se z táborů a jejich závěr byl, že je romský původ potřeba skrývat, mysleli si to mnohem víc než před tím. Mnozí vychovávali své potomky v neznalosti původu, aby je uchránili od těchto věcí. A ani veřejnost nestála o jejich příběhy. Nepřistupovala k nim vlídně,“ poznamenala ředitelka muzea. Přičinil se o to také komunistický režim. „Nastoupil cestu státem řízené asimilace, do které vůbec nepatřilo připomínání si společné identity, kultury a historie,“ dodala.

Situace se změnila po revoluci, avšak ani tehdy to nebyl jednoduchý proces. „V roce 1991 jsme založili muzeum a chtěli sbírat příběhy. Bylo ale velmi těžké pamětníky a přímé účastníky perzekuce přesvědčit o tom, že je důležité své příběhy vyprávět. Řekla bych, že alespoň polovina odmítla. Báli se i toho, že zveřejnění původu může ohrozit třeba kariéru jejich potomků,“ připomněla Horváthová. Výstava bude otevřená až do konce října.

Divadelní inscenace a ocenění

Muzeum už ve čtvrtek v nedaleké Káznici v Bratislavské ulici uvedlo divadelní inscenaci Cikánský boxer. Udělilo také Cenu Muzea romské kultury, kterou letos získal dlouholetý spolupracovník brněnské organizace Ján Šáriský. V muzeu působí téměř pětadvacet let, například jako kurátor fondu plakátů a pozvánek nebo správce depozitáře.

„Cenu mu udělujeme za vytrvalou pomoc a oporu při budování muzea po všech stránkách, za otisk jeho práce a úsilí na vytvořené značce Muzeum romské kultury, za podíl na uchování romské tradiční hudební kultury i za vysokou úroveň jejího provedení a prezentace,“ vyjmenovala ředitelka muzea.

Den romského holokaustu si připomněla například i Praha. Na budově magistrátu nebo na radnici Prahy 1 zavlála romská vlajka.

Přežilo jen pár stovek

V protektorátu Čechy a Morava byla drtivá většina Romů shromážděna v táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. Odtud byli deportováni do nacistického vyhlazovacího tábora Březinka na území dnešního Polska, kterým postupně prošlo zhruba 22 tisíc evropských Romů. V létě 1944 byl tábor po odsunu práceschopných vězňů zlikvidován. Za jedinou noc z 2. na 3. srpna tak bylo v plynových komorách zavražděno několik tisíc lidí.

Z českých Romů přežilo druhou světovou válku méně než šest set, uvádí Muzeum romské kultury. To znamená, že bylo vyvražděno osmdesát až devadesát procent předválečné romské populace. Dnes v Česku podle Horvátové žijí převážně Romové, kteří sem přišli po válce ze Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 6 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 7 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 11 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 13 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.