Předsudečných útoků proti LGBT+ lidem bylo loni nejvíc od začátku sledování

Útoků na lidi z LGBT+ komunity v Česku přibývá. Vyplývá to z údajů organizace In IUSTITIA, která se tématem násilí pramenícího z předsudků a nenávisti zabývá. V loňském roce organizace evidovala 90 případů napadení LGBT+ osob, což byl dvojnásobek oproti roku předchozímu a vůbec nejvyšší počet případů za celou dobu sledování od roku 2011. Letos organizace zatím zaznamenala 60 incidentů. Petici za větší legislativní ochranu LGBT+ komunity nazvanou Společně proti nenávisti zatím podepsalo přes 23 tisíc lidí.

Zkušenost s předsudečně motivovaným útokem ve veřejném prostoru má Teo Hrubý. „Jednou v létě mě na náměstí oslovili dva opile působící muži. Začali komentovat různé části mého těla a povídat si o tom, jestli jsem holka, nebo kluk. Pak řekli, že počkají, až promluvím, že jim to odhalí můj hlas,“ popsal.

I když na výzvu opakovaně nereagoval, situace pokračovala. „Začali se chytat v rozkroku, rozepínat si poklopec a ptát se, jestli to mají zjistit sami. V tu chvíli už jsem se začal dost bát,“ líčil. Nakonec se mu povedlo utéct do bezpečí. Počkal, až půjde kolem někdo, u koho měl pocit, že by proti útočníkům případně zasáhl.

  • slovní útoky a zastrašování: 66,6 %
  • fyzické útoky: 12,2 %
  • zdroj: In IUSTITIA

Podobných incidentů podle organizace In IUSTITIA přibývá. Zatímco mezi lety 2014 a 2020 evidovala od čtyř do patnácti případů napadení LGBT+ lidí, v roce 2021 to bylo 44 případů a loni 90. Letos bylo zatím zaznamenáno 60 případů. Organizace ovšem upozornila, že devět z deseti takových útoků zůstává nenahlášených. Že postižení útoky nenahlašují, potvrzují i data od policie, která za rok 2021 evidovala pouze jedenáct a loni třináct oznámených případů.

Důvodů neohlašování je více – citlivost tématu, strach ze msty, stud nebo nedostatek informací, že určité jednání je trestný čin. Dlouhodobě míří nejčastěji proti gayům a trans lidem. Nejčastěji se jedná o slovní útoky a zastrašování nebo o fyzické útoky.

  • gay muži: 43,3 %
  • trans osoby: 15,5 %
  • zdroj: In IUSTITIA

Příčiny nárůstu: extremismus a ekonomická frustrace

Podle odbornice na extremismus Barbory Vegrichtové z katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT může být nárůst útoků na osoby z LGBT+ komunity umocněn více faktory.

„Nárůst může souviset s frustrací a nespokojeností některých občanů, ať už v rovině ekonomické, existenční, nebo sociální, a tu si posléze mohou kompenzovat na těchto jedincích. Nárůst incidentů mohou také umocňovat některé populistické nebo extremistické subjekty, nebo dokonce vybrané osoby z politické scény,“ vysvětluje Vegrichtová.

Vystavení násilnému útoku může podle organizace In IUSTITIA na lidské psychice zanechat rozsáhlé následky. „Po takovém útoku se oběť nevypořádává jen s útokem samotným, ale i s otřesenou identitou. Dopady na psychické zdraví se pak mohou projevit například narušeným sebevědomím a sebevnímáním, úzkostnou poruchou nebo i post-traumatickou stresovou poruchou. Setkáváme se s pochybováním o vlastní hodnotě, s normalizací násilí vůči sobě, ale i s prohlubováním deprese a sebevražednými myšlenkami a pokusy,“ komentuje možné dopady sociální pracovník Dušan Vaněk.

Rozdíly v české legislativě

„Navzdory vysokým číslům je Česká republika nadále jednou z posledních zemí v Evropě, kde právní řád LGBT+ lidi před tímto typem útoků nechrání,“ upozorňuje na rozdíly v trestním zákoníku evropských zemí ředitelka In IUSTITIA Klára Kalibová. „Člověk napadený pro svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu je tak zákonem chráněn méně než člověk napadený například pro politické přesvědčení nebo národnost,“ dodává.

Česká legislativa dosud před předsudečným násilím chrání všechny osoby z hlediska příslušnosti k pěti nezměnitelným charakteristikám: etnické příslušnosti, barvě pleti a rase, víře, národnosti a politickému přesvědčení. Podobně je to například v Polsku, Bulharsku nebo Itálii.

Situaci v Česku by chtěla změnit výzva Společně proti nenávisti, kterou předložilo 24 lidskoprávních organizací a která vyzývá vládu a parlament k přijetí tří konkrétních bodů novelizace legislativy k ochraně LGBT+ komunity. Kromě zahrnutí kategorií sexuální a genderové identity mezi ty už trestním zákoníkem chráněné požadují také schválení manželství pro všechny páry a zrušení povinnosti chirurgické operace pro účely úřední změny pohlaví. Výzva vznikla loni v říjnu po střeleckém útoku v bratislavském gaybaru Tepláreň, při němž zahynuli dva lidé. Od loňského října získala 23 891 podpisů.

Ministerstvo spravedlnosti se peticí zabývá

Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že o petici ví a situací se zabývá. „Iniciativu jsme zaznamenali, s aktéry se vedení ministerstva setkalo. Uvědomujeme si, že jde o velice citlivou problematiku, která potřebuje jak odbornou, tak politickou diskusi. Nyní se o tématu předsudečného násilí diskutuje na vysoké politické úrovni a je předmětem politických jednání vedených jak na úrovni předsedů stran, tak na úrovni předsedů koaličních poslaneckých klubů,“ uvedl mluvčí Vladimír Řepka.

Dodal, že už za současné legislativy může být spáchání nejzávažnějších trestných činů z důvodu odlišné sexuality takzvaně obecně přitěžující okolnost, kterou soud vezme v úvahu při rozhodování o druhu a výši trestu.

Kromě sexuální a genderové identity současná legislativa před útoky z nenávisti explicitně nechrání ani osoby se zdravotním postižením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami
Načítání...