Přelivy komunálních kandidátů: od stran utíkají k nezávislým, nováčky přilákalo ANO, Piráti a SPD

Česko se připravuje na podzimní volby do obecních zastupitelstev. Oficiálně už jsou známá jména téměř čtvrt milionu kandidátů, z nichž si lidé vyberou své zastupitele. Přibližně jen polovina ze současných kandidátů se přitom o hlasy ucházela v minulých volbách před čtyřmi lety. Data ukazují, že kandidáti politických stran z minulých voleb v nemalém počtu nově kandidují raději jako nezávislí. Strany ale dokázaly získat nové uchazeče, kteří před čtyřmi lety vůbec nekandidovali – ty zlákala zejména trojice úspěšných stran ANO, SPD a Piráti.

Voliči budou 5. a 6. října vybírat své zastupitele ve více než šesti tisících obcí po celé zemi. O obecní mandáty se poprvé v historii uchází méně kandidátů než ve volbách předchozích. Zatímco v roce 2014 si voliči mohli vybírat z 233 tisíc jmen, letos je jich jen 216 tisíc. Tyto údaje nabízí Český statistický úřad na webu www.volby.cz.

  • Všechny analýzy se vztahují k navrhující politické straně (nikoliv k členství). Kandidáti jsou napříč komunálními volbami z let 2014 a 2018 identifikováni podle stejného jména a příjmení, věku s rozdílem 4 let a identického zastupitelstva. Pokud si tedy kandidát mezi lety 2014 a 2018 změnil jméno (např. v důsledku uzavření manželství) či aktuálně kandiduje v jiné obci než v roce 2014, analýza jej neodhalí. Lze ale předpokládat, že toto riziko se týká spíše malého počtu kandidátů.

Při bližším pohledu se ukazuje další unikát letošních voleb – poprvé od roku 1994 nebudou mít na kandidátkách jako navrhující strana největší zastoupení komunisté, nýbrž lidovci. O část svých dřívějších politiků však přišly obě strany, jen KDU-ČSL o něco méně. Exodus ale postihl většinu politických stran, které jsou zastoupeny v současné Poslanecké sněmovně.

Oproti předchozím volbám z hlediska počtu kandidátů vůbec nejvíce zchudla TOP 09 – za čtyři roky jich ztratila 54 procent. S podobným problémem se potýká i ČSSD, za kterou aktuálně nastoupilo o 27 % lidí méně než v roce 2014, a KSČM, která ztratila každého pátého kandidáta.

Naopak Starostové dokázali nalákat o pětinu uchazečů více. Piráti pak řady svých kandidátů více než ztrojnásobili. Dáno je to samozřejmě i tím, že pirátská strana se po sněmovních volbách snaží posílit svoji pozici i na komunální úrovni. Výrazný nárůst přirozeně zaznamenala i SPD, která před čtyřmi lety ještě neexistovala.

Nahrávám video

Personální obměna Pirátů, odchod od TOP 09

Hlavní otázkou tedy je, kam kandidáti odešli. Analýza přesunů ukazuje, že přibližně polovina kandidátů sněmovních stran z roku 2014 se už znovu o hlasy voličů vůbec neuchází. Jejich současná cesta tedy vede zcela mimo komunální politiku.

Důvody mohou být různé. Například Sdružení místních samospráv na základě vlastního nedávného průzkumu poukazovalo zejména na nárůst administrativy, se kterými se starostové potýkají. Další obavy vzbuzuje kriminalizace politiků či zákon o střetu zájmů, který se na komunální politiky nově vztahuje.

Další populární strategií odpadlíků je kandidovat jako nezávislý. Od sněmovních politických stran odešlo právě tímto směrem průměrně více než 6 % kandidátů z minulých voleb. Nejčastěji takto přesídlili bývalí kandidáti TOP 09 a Starostů, kterým odešlo mezi nezávislé 10, respektive 13 % jejich kandidátů z roku 2014.

Velká část politiků, kteří figurovali na stranických listinách už dříve, přirozeně zůstává věrná stejným barvám. Na tuto loajalitu se mohou nejvíce spolehnout KDU-ČSL, KSČM a ODS, tedy strany s nejpočetnějšími členskými základnami. Přibližně polovina uchazečů kandidujících za tyto tři strany už v roce 2014 zůstala v jejich řadách i pro letošní volby.

Odlivu – ať už dobrovolnému či nucenému – naopak čelí Piráti. Počty jejich kandidátů se sice celkově rozrostly, zároveň ale prošli personální obměnou. V říjnových volbách bude totiž pirátský program reprezentovat jen čtvrtina z těch, kteří tak činili už v roce 2014. Vůbec nejvyšší odliv kandidátů však ze sněmovních stran postihl TOP 09. Strana si oproti minulým volbám dokázala udržet jen 22 % svých tehdejších kandidátů.

Pro nováčky je lákavé ANO, Piráti a SPD

Stejně zajímavý je i opačný pohled na to, odkud přišli nynější kandidáti navržení sněmovními stranami. Významným zdrojem jsou pro ně lidé vně komunální politiky a politické prostředí vůbec. Průměrně tvoří současné seznamy jimi navržených kandidátů přibližně z poloviny občané, kteří se v roce 2014 o komunální post neucházeli.

Nejlákavější jsou v tomto ohledu ANO, Piráti a hlavně SPD – většina jimi aktuálně nominovaných kandidátů před čtyřmi lety neměla o aktivní komunální politiku zájem. Toto je logické vzhledem k tomu, že právě tyto v současnosti u voličů populární strany mají étos více či méně nových uskupení. V případě SPD dokonce devět z deseti současných kandidátů v roce 2014 nekandidovalo.

Naopak nováčky se nedaří tolik lákat ČSSD, ODS, KDU-ČSL a nejméně KSČM. Více než polovina aktuálních kandidátů těchto čtyř stran jimi byla navržena už v roce 2014. Původně nezávislé osobnosti dokáže ze sněmovních stran ve větším množstvím přitáhnout pouze kandidátka Starostů. Aktuálně je 15 % jejich kandidátů bývalými nezávislými. To odráží i samotné zaměření strany, která se primárně orientuje právě na komunální úroveň a svoji existenci zakládá právě na spolupráci se starosty obcí.

V celkovém pohledu analýza ukazuje, že komunální kandidátní listiny prochází volby od voleb mnohými, někdy i nečekanými změnami. V lákání jsou úspěšné zejména strany, které se aktuálně těší popularitě veřejnosti. Naopak v minulosti silné strany své dřívější kandidáty postupně spíše ztrácí, což může mít i dále za následek proměnu politické mapy České republiky.

Použitá data jsou aktuální k 30. srpnu 2018. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 9 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 10 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 16 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.