Prezidentská volba nás směřuje do hlavního evropského proudu, soudí Rupnik

Nahrávám video

Výsledek prezidentských voleb v Česku je odklon od toho, co vidíme ve střední Evropě, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce politolog Sciences Po Paris Jacques Rupnik. Profesor právní filozofie a sociologie na Cardiff University Jiří Přibáň je považuje za završení parlamentních voleb v roce 2021. A ústavní expert z pražských práv Jan Kysela se domnívá, že zvolení občanského kandidáta otvírá prostor pro diskusi o ústavním postavení prezidenta republiky.

Česko se po prezidentských volbách odklání od středoevropského antimodelu, který lze pozorovat v Maďarsku, Polsku a v nepřehledné situaci možná i na Slovensku, soudí Rupnik. Nastal tedy odklon od euroskepse či od prvků poloautoritářských systémů. 

Politolog se domnívá, že se Česká republika vydala směrem k právnímu státu s udržováním jistých hodnot, směrem k evropské orientaci  a jasnému postoji k ruské válce na Ukrajině. Nejde tak směrem neliberální demokracie.

„Česká republika se drží evropského hlavního proudu. Z evropského hlediska je výsledek (voleb) viděn jako velmi pozitivní,“ zdůraznil Rupnik. Dodal, že Visegrádská skupina se rozpadla a bude tady nové politické seskupení. 

Bude důležité, kam se vydá hnutí ANO, upozornil Přibáň

Přibáň si myslí, že „teprve nyní skončily parlamentní volby roku 2021“. Upozornil na to, že poražený prezidentský kandidát a šéf hnutí Andrej Babiš (ANO) zpochybňoval členství v NATO  a EU. Lež se stala běžným prostředkem v jeho marketingové kampani, dodal profesor. 

Podle něho nyní bude důležité, kam se vydá hnutí ANO. Zda se z něj stane extremistické hnutí, nebo se vrátí na pole populismu, levicového, sociálního, ale nikoliv antidemokratického. 

Kysela: Je čas na diskusi o prezidentských  pravomocích

Kysela upozornil na velmi silný mandát nového prezidenta. Nedomnívá se však, že Pavel bude mít tendenci kvůli tomu „šlápnout na plyn“ a pokračovat v tom, co dělal současný prezident republiky Miloš Zeman, který ústavu a hranice prezidentských pravomocí různě „testoval“.

Ústavní právník si také myslí, že zvolením nového prezidenta se odblokovala situace, kdy se s diskusí o změně prezidentských pravomocí čekalo až na to, kdo bude novou hlavou státu. Za dobré východisko pro diskusi považuje to, že žádná politická strana nemůže Pavla považovat za svého, není zástupcem žádné strany. Z tohoto pohledu je to outsider. 

Politické strany tak nebudou mít pocit, že případným oslabením prezidentských pravomocí oslabují svého člověka. Navíc jim nyní, na rozdíl od Miloše Zemana, nehrozí, že se jim bude nový prezident mstít. V případné diskusi o pravomocích také mohou mít na paměti, že se v budoucnu může objevit někdo, jako je Zeman. 

Přibáň řekl, že už před rokem se s kolegy radil, zda nevyvolat diskusi o změnách ústavy. Tu současnou považuje v zásadě za slušnou, která není špatná, ale jako každé lidské dílo má své mezery. Ale tehdy s diskusí nechtěli začít právě proto, že nevěděli, kdo bude příštím prezidentem. A také proto, aby se problémy ústavy nespojovaly se Zemanem. I on soudí, že je nyní výhodou, že Pavel byl občanským kandidátem a profiluje se jako občanský prezident. To je výhodou jakékoliv ústavní změny. 

Rupnik mluvil o třetí prezidentské fázi

V souvislosti s prezidentskými pravomocemi a jejich naplňováním se Rupnik domnívá, že nyní bychom mohli být ve třetí „prezidentské fázi“. Havel navazoval na T. G. Masaryka jako zastánce jistých hodnot, který dovedl převyprávět národní příběh a byl charismatickým filozofem na Hradě. Druhé období stranických politiků (Klaus, Zeman) pak charakterizoval jako změnu v chování prezidenta, v jeho dikci i ve schopnosti formulovat společný příběh.

A nyní se podle Rupnika společnost možná nachází ve třetí fázi, tedy končí fázi druhou a začíná něco jiného, aniž by šlo nutně o návaznost na rok 1989. „Možná začíná třetí varianta koncepce prezidentství, která se více hodí do středoevropského modelu prezidentů, kteří sice jsou voleni přímou volbou, ale akceptují to, že je to parlamentní systém, a akceptují ta omezení.“

Prezident versus rozdělování společnosti

Kysela také připomněl, že důležitou rolí prezidenta je, aby neposiloval rozdělování společnosti, ale spíše ho umenšoval. Přišlo mu proto v sobotu důležité, aby den radosti pro jedny nebyl den smutku pro jiné.

Z toho pohledu ocenil, že projev nového prezidenta toto riziko zmenšil. Lidé by podle něj neměli mít pocit, že jsou opuštění a neviditelní a že jejich hodnoty nikoho nezajímají. V tomhle by měla být role občanského prezidenta důležitá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...