Přibývá květin i vzpomínek. Česko uctilo oběť Jana Palacha

Nahrávám video

Na pietních místech na nádvoří Karolina i před Národním muzeem v Praze, která upomínají na oběť Jana Palacha, přibývalo během pondělí květin. Palach se v roce 1969 zapálil ve snaze povzbudit společnost v době počínající normalizace a sovětské okupace. Den památky Jana Palacha je významným dnem České republiky.

Dopoledne položila květiny k památníku Jana Palacha a Jana Zajíce, který má podobu dřevěného kříže v chodníku před Národním muzeem, nejprve skupina senátorů včetně předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) a místopředsedů, později také představitelé Poslanecké sněmovny včetně předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a všech místopředsedů.

„Jan Palach se zapsal do naší historie a patří mu v ní opravdu čestné místo, protože byl ochoten pro to, aby probudil občany z letargie, obětovat to nejcennější, tedy svůj vlastní život,“ řekla Pekarová Adamová. Palachova oběť podle ní nebyla marná. Připomněla, že na dvacáté výročí začal Palachův týden, který považuje za jednu „ze zásadních událostí, které napomohly destrukci komunistického režimu, který šel proti svým vlastním občanům“.

Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) čin Jana Palacha především apeluje na to, „že bychom neměli zůstat nikdy pasivní, za jakéhokoliv režimu, za jakékoliv vlády“. 

Nahrávám video

U památníku zmínil předseda Senátu Vystrčil, že je důležité si připomínat cenu svobody, která byla vykoupena lidskými životy. „Člověk je od přírody takový, že má tendenci zapomínat na věci, které jsou nepříjemné. To je i čin Jana Palacha, který se obětoval pro to, abychom my ostatní mohli žít v takové společnosti, v jaké žijeme,“ uvedl. 

Odpoledne navštívil památník před muzeem také premiér Petr Fiala (ODS). Čin Jana Palacha prohlásil za „velký, neopakovatelný“, je ale podle něj potřeba inspirovat se jím k občansky aktivnímu životu. „Bez naší aktivity, bez naší snahy, bez naší péče se demokracie a svoboda sama o sobě neudrží,“ řekl předseda vlády. Vedle velkých a neopakovatelných činů, jako byl ten Palachův, jde podle něj o každodenní využívání svých práv, jako je například i účast u voleb. 

Pieta pokračovala u pylonu Jana Palacha před dnešní novou budovou Národního muzea, kde dříve sídlilo Federální shromáždění. Sloup, který na Palacha upomíná, před ním stál od rozšíření původního burzovního paláce na počátku sedmdesátých let. Že jej architekt Karel Prager zamýšlel právě jako připomínku Jana Palacha, ale vyšlo plně najevo až před pěti lety.

Po poledni se uskutečnilo tradiční pietní shromáždění k památce Jana Palacha na nádvoří Karolina, kde byla před čtyřiapadesáti lety vystavena rakev s jeho ostatky. Na pietní místo s Palachovou fotografií položila květiny rektorka Milena Králíčková, další akademici a studenti. Na odkaz Jana Palacha se vzpomíná také u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech, u Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde studoval, a ve Všetatech, kde žil a kde je od roku 2019 jeho památník.

Pochodeň číslo 1 vzplála 16. ledna

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se polil hořlavinou a zapálil 16. ledna 1969 odpoledne, necelého půl roku po vpádu vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa. Palach se zapálil před Národním muzeem a potom běžel dolů po Václavském náměstí. Svědci jej uhasili a byl převezen na nedalekou popáleninovou kliniku v Legerově ulici, kde po třech dnech podlehl zraněním.

Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Ve výzvě, kterou po sobě zanechal, žádal zrušení cenzury, vyzval ke vzpomínce na srpen a aktivitě Československa v mezinárodní politice. Palach se také označil za „pochodeň číslo 1“. Jeho čin inspiroval i další lidi, kteří se zapálili v dalších měsících. Nejznámější z nich je pravděpodobně Jan Zajíc, který Palachův čin napodobil s odstupem měsíce a devíti dní – v den výročí komunistického převratu.

Většinu těchto činů se podařilo komunistickému režimu ututlat lépe než Palachův, ovšem ani o něm se dlouho veřejně nemluvilo. Pietní akt ke dvacátému výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...