Pro novináře je nejdůležitější zvědavost, myslí si šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Šabata

V novinářské branži se člověk spoustu věcí naučí praxí. Jedna vlastnost by ale žádnému novináři neměla chybět, a to je zvědavost. „Novináře musí zajímat nejen povrch, ale i co je za tím,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Petr Šabata. V minulosti vedl osm let slovenský deník Pravda v Bratislavě a zároveň bydlel v Praze. Dodnes tak trochu pendluje mezi Slovenskem a Českem. Jeho komentáře se objevují jak na webu rozhlasu, tak i ve slovenském deníku SME. Tématem je často politika. Čapí hnízdo je proti obviněním Fica a Kaliňáka čajíček, zvraty na Slovensku jsou drsnější, říká v novém díle podcastu Background ČT24 Šabata.

Na univerzitě ho lákalo studium práv i žurnalistiky. Novinařina ale nakonec zvítězila a první zkušenosti sbíral Petr Šabata v Mladé frontě ještě za nadvlády komunistů. „Bylo nutné smířit se s tím, že nemůžete psát o skutečnosti jaká je,“ říká o svých novinářských začátcích.

Kromě toho, že se musel potýkat se všudypřítomnou cenzurou, mu ale zkušenost se psaním za totalitního režimu do života dala i důležitý nadhled: „Svoboda slova není něco automatického, má to velikou hodnotu. My, co jsme ji nezažili – a nechci generalizovat – si jí mnohem více vážíme,“ popisuje.

V roli parlamentního zpravodaje prožil Šabata i sametovou revoluci. S rokem 1989 má spojené mimo jiné i pocity nejistoty. „Nebylo jisté, jak to celé dopadne,“ uvádí s tím, že se například nevědělo, zda se někde nechystá armáda, která by převrat potlačila. To, že režim skutečně padne, mu došlo až na demonstraci na Václavském náměstí, kam budoucí ministr práce a sociálních věcí Petr Miller přivedl dělníky z ČKD. „Pochopil jsem, že když se moc nemůže spolehnout na dělníky z ČKD, tak se to zlomilo,“ popisuje.

Heleďte, tam v Praze končí šéfredaktor

V Mladé frontě pokračoval Šabata i po převratu a noviny nakonec také vedl. „Redakce byla tehdy jako cirkusový vůz,“ vzpomíná. Klíčová byla podle něj role zahraničních vydavatelství, která v 90. letech skupovala média v Česku. „Velmi nám pomohly praxe v západních novinách a učení se z vlastních chyb,“ doplňuje.

Nejdůležitější vlastností novináře je ale podle Šabaty zvědavost. „Mnoho věcí se dá naučit, ale zvědavost se nenaučíte,“ míní. Chybět by novinářům neměla ani jistá drzost a touha zjistit, „co je za tím“.

Konec v Mladé frontě Šabatovi v roce 2001 otevřel cestu na Slovensko. V novinách totiž tehdy vyšel článek o tom, že končí na pozici šéfredaktora, který si přečetli novináři v Bratislavě v redakci deníku Pravda. „Oni si tam řekli: heleďte, tam v Praze končí šéfredaktor a my tady potřebujeme šéfredaktora,“ usmívá se Šabata. „Slíbil jsem, že tam zůstanu půl roku a bylo z toho devět let,“ dodává.

Tehdy poprvé pracoval v médiu patřícím oligarchovi, konkrétně Juraji Širokému, kontroverzní slovenské osobnosti známé mimo jiné díky sponzoringu politické strany Smer. S tím, že by se Široký snažil ovlivňovat obsah novin, se ale Šabata nesetkal. „Bylo nastavené, že za mnou půjde obsah a za ním obchod. Když byl spor redakce versus obchod, tak se bez mrknutí oka postavil za redakci,“ říká Šabata.

Na Slovensko se novinář znovu vrátil v roce 2014 do vylidněné redakce deníku SME. Ten krátce předtím opustila celá řada redaktorů poté, co noviny koupila společnost Penta. Ani tady ale Šabata nezažil, že by noviny vlastník ovlivňoval. „Já si nevzpomínám, že by se chovali nějak nekorektně nebo zle nebo vyvíjeli tlak,“ vysvětluje.

Petr Šabata hostem Backgroundu ČT24
Zdroj: ČT24

Média se budou muset změnit

Dění na Slovensku bedlivě sleduje Šabata dodnes. „Slovenská politika je mnohem divočejší,“ srovnává tamní situaci s tou českou. „Zvraty jsou větší nebo drsnější a země jde trochu víc ode zdi ke zdi, což je zajímavé sledovat,“ doplňuje. Kontrast spatřuje Šabata i ve velkých politických kauzách, které hýbou oběma zeměmi. „Kauza Čapí hnízdo je čajíček proti tomu, z čeho jsou obvinění Robert Fico a Robert Kaliňák,“ uvádí.

Šabata za svou kariéru zažil komunistickou cenzuru, porevoluční žurnalistiku i práci pod oligarchy. Do budoucna médiím předpovídá další změnu. „Svět, ve kterém jsou média hlídacím psem demokracie – tohle před dvaceti lety dělalo pár médií. Jak hezky napsal jeden Američan, se vznikem internetu a sociálních sítí to dělají všichni. Osvojili si narativ kousacího psa. Je to, jako kdybyste zaměnili konvenční zbraň za zbraň hromadného ničení v tom množství a síle na sociálních sítích,“ říká a dodává: „Svět se změnil sám o sobě, takže i média se budou muset změnit. Já doufám, že v nich bude pořád místo pro zvídavé novináře, kteří ctí seriózní podání světa.“

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 6 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.