Pronajatá kapacita LNG se sníží. Stát se poohlíží po náhradě, podle ČEZu možná nebude nutná

V nizozemském Eemshavenu má Česko ročně rezervovány až tři miliardy kubíků plynu, což odpovídá zhruba třetině roční spotřeby. Smlouva platí do roku 2027, je proto otázka, co dál. Část kapacity by v budoucnu měl nahradit terminál v Německu, kde ale bude mít Česko k dispozici dvě miliardy kubíků ročně.

Ministerstvo průmyslu a obchodu mapuje hlavně další možnosti, které se nabízejí v sousedních zemích. Oproti nizozemskému terminálu by měla být levnější přeprava suroviny z nich. „Když bych se podíval na aktuální situaci, tak je velmi zajímavá lokalita Mukran, kde by se dala využít stávající infrastruktura,“ zmínil vrchní ředitel ministerské energetické sekce René Neděla o terminálu na Rujaně.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík ovšem naznačil, že jsou i jiné možnosti včetně toho, že by se výpadek po vypršení smlouvy v Eemshavenu nijak nenahrazoval. „Není jisté, že bychom i po roce 2027 potřebovali celou kapacitu třetiny České republiky,“ upozornil. Dodal však, že připadají v úvahu i další varianty. „Je i možnost, že terminál v Eemshavenu bude pokračovat,“ řekl.

Také podle opozičních politiků by zatím mohly stačit současné smlouvy. „Obecně lze říct, že plynu je na světě dostatek. To, že zde přechodně v roce 2022, částečně 2023, bylo plynu méně, bylo dáno mimořádnými událostmi,“ míní místopředseda ANO a předseda jeho stínové vlády Karel Havlíček.

Naopak podle některých bude potřeba zajistit plynu více než nyní, a to zejména kvůli předpokládanému odklonu od uhlí. „Je potřeba, abychom v kapalném plynu získali minimálně čtyři až pět miliard metrů krychlových plynu, bude-li se počítat s inovací nebo záměnou uhlí za zemní plyn,“ varoval poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. V úvahu by podle něj mohly připadat kapacity v nově vznikajících německých terminálech nebo v Gdaňsku, kde je podle Ludvíka také ještě volno.