Prorektor UK Martin Vlach rezignuje

Prorektor pro vnější vztahy Univerzity Karlovy (UK) Martin Vlach rezignuje k 30. dubnu na svou funkci, rezignační dopis zaslal rektorce Mileně Králíčkové. Uvedl, že nechce být součástí její volební kampaně. Králíčková vede univerzitu od února 2022, čtyřleté funkční období jí skončí příští rok.

Za poslední tři roky se podle Vlacha na univerzitě udělala spousta dobré práce, ale také se na mnoho věcí zapomnělo. Dobré jméno univerzity je podle něj tak pošramocené, že je potřeba udělat velkou reflexi napříč mnoha plény, zmínil kolegium rektorky či akademický senát. Podle Vlacha existují na univerzitě střety zájmů, které je potřeba řešit.

„Jako kolegium se s tím samozřejmě budeme muset vyrovnat, takové personální věci se většinou řeší osobně, ale bohužel, takhle se to stalo,“ řekla k rozhodutí Vlacha Králíčková. Zároveň ocenila Vlachovu práci. Králíčkové skončí funkční období příští rok. Volbu kandidáta na rektora vyhlašuje akademický senát školy tak, aby se konala nejméně devadesát dní před uplynutím funkčního období.

Vlach je prorektorem pro vnější vztahy UK od roku 2022. V letech 2012 až 2022 byl proděkanem pro propagaci Matematicko-fyzikální fakulty. Na MFF UK vystudoval učitelství pro střední školy. Jeho vědecká práce se zaměřuje zejména na vlastnosti hliníkových slitin, stojí na webu školy.

Na možný střet zájmů bývalého poradce rektorky a bezpečnostního experta Otomara Slámy upozornila loni Mladá fronta DNES. Sláma byl po předloňské střelbě na filozofické fakultě vedoucím krizového štábu. Zároveň podle MF Dnes jeho firma Crowd Safety získala zakázku na ostrahu budovy fakulty, která po útoku zůstala do začátku letního semestru uzavřena. Při předloňském útoku na fakultě zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Pachatel po útoku spáchal sebevraždu. V minulých týdnech média upozornila na vysoké odměny, které si vedení univerzity rozdělilo v minulém roce.

Odměny odsoudil Akademický senát UK

Akademický senát Univerzity Karlovy chce, aby vedení školy zavedlo jasná a transparentní pravidla pro odměňování na univerzitě a přijalo důslednější kontrolní mechanismy, které zabrání střetům zájmů a přispějí k hospodárnému nakládání s penězi školy. Způsob, jakým vedení školy komunikovalo a zdůvodňovalo vyplacení vysokých odměn v roce 2024, vyvolal v akademické obci oprávněnou nevoli, usnesl se. Spolu s dalšími případy pochybení při správě financí to podle něj ohrozilo důvěru akademiků i veřejnosti v transparentnost a odpovědné hospodaření univerzity.

Studenti a pracovníci školy v únoru v otevřeném dopise kriticky reagovali na informaci serveru iDNES.cz, podle kterého si vedení školy rozdělilo na odměnách zhruba 11,5 milionu korun. Signatáři dopisu vyjádřili nelibost s výší odměn i vyjádřením tehdejší mluvčí školy Lucie Přívětivé, že odměny odpovídaly „bezprecedentní a mimořádné situaci, které UK čelila a kterou členové kolegia rektorky v roce 2024 řešili“. Škola se v minulém roce vypořádávala mimo jiné s předloňskou prosincovou tragédií na filozofické fakultě. Vyjádření označili signatáři za cynický výsměch. Dopis podepsalo dosud na 470 pracovníků, 2450 studentů a 1320 absolventů a příznivců školy. Za vyjádření se omluvila rektorka univerzity Milena Králíčková. Zopakovala, že si za výší odměn stojí.

Akademický senát také požaduje, aby vedení univerzity dokončilo revizi principů rozdělování financí mezi fakulty, které by umožnilo růst mzdových tarifů na všech fakultách. Na rozdíly v odměňování mezi fakultami vysokých škol poukazuje dlouhodobě iniciativa Hodina pravdy. Zároveň by vedení školy podle senátu mělo zahájit hodnocení efektivity pracovišť. Senát zároveň podpořil usnesení ekonomické komise, která žádá vedení školy o přípravu opatření rektora, které bude určovat pravidla odměňování zaměstnanců na rektorátu, včetně nejvyššího vedení školy.

Například v únoru 2024 dostali podle Králíčkové odměny všichni členové krizového štábu školy. „Ty lidi tady v těch prvních dnech zabezpečovali věci, které bych nikdy nikomu nepřála, aby si zažil,“ řekla Králíčková. Zmínila například volání pozůstalým po tragédii na filozofické fakultě či obsluhu krizové linky.

Podle informací, které univerzita zveřejnila podle zákona o svobodném přístupu k informacím, měla například rektorka v únoru 2024 odměnu 150 tisíc korun, stejně jako kvestor univerzity Martin Maňásek. Někteří členové kolegia rektorky měli loni v únoru odměnu i 200 tisíc či 248 tisíc korun. Kritika odměn souvisela i s tím, že odměny kvestora a členů kolegia rektora navrhovala rektorka a odměny rektorky naopak kvestor, uvedl předseda Akademického senátu Filozofické fakulty UK Ondřej Švec.

Komunikace vedení UK

Na zasedání Akademické senátu měl proslov i Vlach, který uvedl, že Univerzita Karlova má být lídrem českého vysokoškolského sektoru. Po jeho proslovu se ozval potlesk, někteří však kritizovali způsob, jakým ukončil své působení ve funkci prorektora. To, že podal rezignaci v tuto dobu, není podle Vlacha kalkul, je to výraz dlouhodobé nespokojenosti z toho, jak se s ním komunikovalo. Králíčková je přesvědčená, že kolegiálně spolupracovali.

Někteří senátoři na zasedání kritizovali komunikaci ze strany vedení školy. Podle Králíčkové odpovídá vedení školy senátorům tak, jak je potřeba.

Podle senátora Jana Bičovského z Filozofické fakulty UK by současné vedení univerzity v příštím funkčním období nemělo pokračovat. Senát na jeho návrh hlasoval o tom, zda považuje za nevhodné, aby se členové kolegia rektorky a rektorka pokoušeli obhájit své pozice v nadcházející volbě. Usnesení senát nepřijal. „Já si stojím za vizí, se kterou jsem šla do prvních voleb, stojím si za dobrou prací, kterou jsme udělali,“ sdělila Králíčková. Ve čtvrtek řekla Radiožurnálu, že se plánuje o mandát v příštích volbách ucházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...