Fungování protidrogové agendy se po přesunu nemění, tvrdí Vojtěch

Senátoři chtěli zjistit, proč vláda změny provedla a v čem mohly přinést zlepšení. Při jednání někteří z politiků uvedli, že odpovědi nedostali a dozvěděli se jen to, že se dřívější stav nezhorší. Podle bývalých protidrogových koordinátorů Pavla Béma a Jindřicha Vobořila bude nyní postup složitější. Zprávu ze slyšení projedná plénum Senátu, dá v ní doporučení vládě.

O převedení protidrogové politiky z gesce premiéra Andreje Babiše (ANO) pod resort zdravotnictví rozhodl na návrh vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthy kabinet v polovině května bez předchozího projednání se zaměstnanci a svou radou pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Experti to kritizovali, snažili se rozhodnutí zvrátit. Varovali před oslabením nadresortního řízení a rozbitím vyváženého modelu s prevencí, léčbou, snižováním škod, regulací a represí. Podle vlády bude nový systém efektivnější.

Ministr: Kdo chtěl na ministerstvo přejít, přešel

„V zásadě se nic nemění. Koordinace zůstává na Úřadu vlády. Neruší se rada vlády, kde jsou dotčení ministři, zástupci krajů, odborných společností. Zůstává pod vedením premiéra. Mění se přesun agendy. V zásadě ji přejímáme 1:1. Všichni, kteří chtěli přejít na ministerstvo zdravotnictví, přešli,“ uvedl Vojtěch.

Podle něj pracovníci pokračují tak, jak byli zvyklí, a agenda může ze spojení s odborníky ministerstva těžit.

Opozice tvrdí, že se nedozvěděla argumenty pro změnu

„V lepším případě jsem tu slyšel obhajobu toho, že změna nepovede k horším výsledkům. Neslyšel jsem jediný argument, v čem to bude o tolik lepší, že se nám vyplatí jako úřadu vlády, všem lidem, ekosystému investovat energii, abychom to změnili,“ uvedl místopředseda senátního ústavně-právního výboru Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09. „Úplně zbytečně rozhodnutím několika lidí na úřadu vlády a ve vládě pálíme energii místo toho, abychom debatovali o podstatném,“ dodal.

Šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová si posteskla, že důvod přesunu ani tentokrát neslyšela. „Myslím si, že tuším, co je odpověď. Současná vláda chtěla rozprášit lidskoprávní agendy, chtěla zrušit odbor lidských práv na Úřadu vlády. S tím vylili s vaničkou i dítě. Problematika závislostí je obětí,“ míní Šebelová. Obává se změny ve směřování protidrogové politiky „od rozumné regulace k nesmyslným zákazům“, jak řekla.

Také předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) uvedl, že odpovědi se nedozvěděli. Podle něj zaznívalo hlavně ujištění, že ministerstvo svou novou roli zvládne.

„Institucionální změna musí být prostředkem ke zlepšení, nikoliv výsledkem,“ řekl předseda zdravotního výboru Tomáš Fiala (ODS).

Bém i Vobořil jsou ke změnám skeptičtí

Vládní oddělení duševního zdraví a protidrogový odbor s monitorovacím střediskem převzala na ministerstvu nová sekce duševního zdraví a závislostí. K nim se přidalo ministerské oddělení inspektorátu omamných látek. Ředitelkou sekce bude od srpna dosavadní koordinátorka pro duševní zdraví Dita Protopopová, podle ministra vyhrála výběrové řízení. Protidrogové problematice se dosud nevěnovala.

Podle Béma byl český model s prevencí, léčbou, snižováním škod, regulací, vymáháním práva, koordinací a mezinárodní spoluprací vyvážený, funkční a efektivní podle rčení „za málo peněz hodně muziky“. Česko má nízký výskyt infekcí i předávkování, soustředit by se mělo víc na prevenci u legálních látek či hazardu, podotkl Bém. Prosazování kroků proti digitálním závislostem, k omezení nabídky nových látek, šedého a on-line trhu vidí teď jako velmi složité.

„Témata jsou nadresortní tak moc, že zahrnují nejen sociální a zdravotní pomezí, ale cla či daně. Ministerstvo zdravotnictví u nich má velmi malý mandát. O to menší mandát bude mít šéf sekce zvednout témata, rozpohybovat třeba aktivity policie či České obchodní inspekce,“ řekl Vobořil.

Podle něj je za přesunem změna přístupu, zmínil i komerční zájmy. Babiš před nedávnem ohlásil zpřísnění a boj proti drogám. Podle šéfa národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha byl český systém vychýlený ke snižování škod.

Podle Protopopové je potřeba „vychytat mouchy“ a po čase vyhodnotit, zda se odklon udál. Uvedla, že se chce soustředit na chybějící opatření. „My už jsme do toho vlaku naskočili a chceme to udělat co nejlíp,“ řekla.

Spor o množství peněz pro adiktology

Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence, řekl Vojtěch. Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.

„Už teď máme alokovány prostředky 415 milionů korun, které jsou potvrzeny a budou využity na dotace příští rok. Bude standardně rozjeto, započato dotační řízení. Rada vlády bude schvalovat na nejbližším zasedání priority pro dotační řízení,“ uvedl ministr.

Podle údajů z vládního webu letos Úřad vlády rozdělil na protidrogovou politiku poskytovatelům dotace za zhruba 414,4 milionu korun. Příští rok by tedy suma měla být stejná. Vobořil k tomu řekl, že tak chybí na politiku závislostí 600 až 800 milionů korun. Experti dlouhodobě poukazují na podfinancování.

Přesun paralyzoval monitorovací středisko, tvrdí jeho šéfka

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti podle jeho šéfky Pavly Chomynové přesun protidrogové agendy z Úřadu vlády a stěhování pod ministerstvo zdravotnictví paralyzovaly. „Na pohled to vypadá jako celkem jednoduchá změna, přesunout pracoviště z jedné instituce pod jinou. My jsme v posledních dvou měsících byli naprosto paralyzováni přesunem. Tohle je první příležitost, kdy nás někdo oslovil, abychom se vyjádřili zevnitř, jak přesun probíhal,“ řekla v Senátu Chomynová.

Podle ní práci paralyzovaly nejdřív měsíc přípravy přesunu, jeho administrativa, pak stěhování samotné, další měsíc pak znovu administrativa a přizpůsobení se chodu ministerstva a jeho systémům. „Znamená to, že jsme nemohli realizovat naplánované studie. Nebudeme schopni vyčerpat alokované finanční prostředky. Nebudeme mít možnost maximální výše spolufinancování,“ popsala šéfka centra.

Národní monitorovací středisko sbírá data o užívání látek, vyhodnocuje strategie a plány státu, provádí každý rok řadu studií a na starosti má i systém včasného varování.