„Prostě mi došel kyslík.“ Plicní hypertenze může vést až k selhání srdce, varují lékaři

„Začala jsem se zničehonic zadýchávat, nebyla jsem schopna vyjít schody do prvního patra nebo dojít na zastávku tramvaje, měla jsem problém zvednout těžší věci a celkově jsem byla zpomalená,“ popisuje 36letá Eva, které lékaři před třemi lety oznámili, že má plicní arteriální hypertenzi (PAH). I když u sebe zaznamenala změny, myslela si, že jde spíš o nízkou fyzickou kondici.

Doufala, že tento stav překoná. „Dopadlo to ale tak, že jsem jednou po vyběhnutí schodů v nákupním centru omdlela. Poté, co jsem se probrala, jsem ještě zvládla dojít domů a dál fungovat. Když se ale kolaps po čase opakoval, skončila jsem už v nemocnici. Prostě mi došel kyslík,“ doplnila Eva.

Lékaři jí provedli řadu vyšetření a určili diagnózu. „Když jsem zjistila, co je to za nemoc a že je nevyléčitelná, nemohla jsem tomu uvěřit. Život se mi obrátil úplně naruby,“ uvedla Eva. Byla bez energie, rychle se unavila a připadala si jako přidušená. „Věděla jsem, kolik kroků denně zvládnu udělat, abych nezkolabovala. Neustále jsem si je počítala. Udýchala jsem jen chození po bytě a cestu na nákup, pracovat jsem dokázala maximálně dvě hodiny týdně,“ sdělila žena.

Začala proto dojíždět do specializovaného centra ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde se plicní hypertenze léčí. „Bohužel mi léčba moc dobře nezabírala, a když přestala účinkovat úplně, pan doktor mi řekl, že budu muset na transplantaci plic, jinak hrozí, že zemřu,“ uvedla Eva.

Díky novým lékům cítila úlevu během tří dnů

V době, kdy podstupovala testy, zda bude vhodným adeptem pro transplantaci plic, se v tuzemsku objevila nová léčba. „Hned, jak to bylo možné, pan doktor mi léky nasadil a zabraly téměř okamžitě. Už za tři dny jsem cítila výrazné zlepšení, začala jsem lépe dýchat a vrátila se mi ztracená energie,“ popsala pacientka.

Lékař Jan Přeček z I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc v této souvislosti popsal, že plicní arteriální hypertenze je vzácné, ale velmi závažné onemocnění, které bez vhodné léčby postupně vede k pravostrannému srdečnímu selhání a může významně zkomplikovat běžný život pacienta. V posledních letech se léčebné možnosti podle něj ale výrazně rozšířily.

„Současný přístup je založen na časné diagnostice a kombinované léčbě zaměřené na více klíčových mechanismů onemocnění. Právě možnost kombinovat léky z různých terapeutických skupin a léčbu dále přizpůsobovat a stupňovat podle odpovědi konkrétního pacienta dnes řadě nemocných umožňuje výrazně zmírnit potíže, zlepšit fyzickou výkonnost i kvalitu života a někdy také oddálit velmi závažná řešení, jako je transplantace plic. Příběh paní Evy je příkladem toho, že moderní léčba plicní arteriální hypertenze může pacientům vrátit naději a umožnit návrat k aktivnímu a plnohodnotnému životu,“ vysvětlil odborník.

Paní Eva nyní sice neujde tolik kroků, co dříve, nemůže se přetěžovat a musí více odpočívat, ale jinak může zase normálně fungovat. Na nové léčbě je rok. „Beru to tak, že jsem dostala druhou šanci na život. Moc si toho vážím,“ dodává pacientka. Léky se už naučila aplikovat sama a na kontroly do Olomouce tak nyní dojíždí jednou za dva měsíce.

Vzácné onemocnění, které ohrožuje život

Plicní hypertenze je vzácné, ale závažné onemocnění, které způsobuje vysoký krevní tlak v plicních cévách. Tím dochází k přetížení pravé srdeční komory, což může vést k selhání srdce. Nejedná se o onemocnění, ale hemodynamickou abnormalitu, která provází řadu onemocnění. Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vede ke zhoršení práce pravé komory srdeční. To se může projevovat pocity nedostatečného množství vzduchu (dušnost), bolestmi na hrudníku, otoky dolních končetin, nechutenstvím nebo slabostí.

V pokročilých stadiích se přidávají otoky, promodralé rty nebo konečky prstů, vykašlávání krve nebo mdloby. „Právě nenápadný začátek a podobnost plicní hypertenze s jinými chorobami často vedou k pozdní diagnóze. Zejména v rané fázi se často zaměňuje za astma,“ přiblížil Pavel Jansa z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Plicní hypertenzi mají podle lékaře v tuzemsku tisíce lidí. Potýká se s ní přibližně jedno procento dospělých. Ve vyšším věku, u osob starších šedesáti let, se vyskytuje ještě častěji.

Odborníci rozlišují různé formy tohoto onemocnění, které mají mnohdy velmi rozmanité příčiny. Někteří mají právě plicní arteriální hypertenzi, v jejímž případě s postupem nemoci přestávají zvládat běžné denní činnosti a jednoduché aktivity, často jsou tak odkázaní na pomoc druhých. Většina pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod a jen přibližně třetina z nich zůstává ekonomicky aktivní.

Dále se jedná například o plicní hypertenzi v souvislosti s onemocněním levé části srdce nebo o plicní hypertenze v souvislosti s onemocněním plic a při hypoxii (u CHOPN, plicní fibrózy, poruch dýchání ve spánku), může však jít také o chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi.

Klíčová diagnostika a vyšetření

Důležité je podle lékařů vědět, že plicní hypertenze nemá specifické příznaky, a proto se často rozpoznává pozdě. Při podezření na PAH je kromě anamnézy a fyzikálního nálezu důležité provedení echokardiografického vyšetření. Klíčovým vyšetřením, které se provádí ve specializovaném centru, je pravostranná srdeční katetrizace. Ta umožní potvrzení přítomnosti PAH (nebo jiného typu plicní hypertenze) a dovoluje odhadnout prognózu. Součástí vyšetření je při potvrzení PAH i takzvaný test plicní vasoreaktivity, který pomáhá určit vhodný druh léčby.

Většina případů plicní hypertenze tak souvisí s onemocněním srdce a plic. Příčinou ale mohou být i autoimunitní choroby nebo plicní embolie. Právě na pacienty, kteří prodělali akutní plicní embolii, cílí v tuzemsku od roku 2023 screeningový program, který pomáhá s jejich včasným záchytem. V současné době je program součástí projektu Podpora plicního zdraví v České republice. „Bez včasné léčby může onemocnění skončit fatálně,“ podotkl Jansa.

V Česku se léčba plicní hypertenze soustředí do tří specializovaných center, která jsou ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, v IKEMu v Praze a ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Plicní hypertenze výrazně zasahuje i do psychiky pacientů. „Důležitou součástí péče je proto také psychologická podpora,“ uvedla předsedkyně Sdružení pacientů s plicní hypertenzí Milena Kaftanová, které nemocným v tuzemsku pomáhá už více než dvacet let. Sdružení šíří osvětu a pro pacienty a jejich blízké organizuje řadu akcí. Jednou z nich je výstup na brněnský hrad Špilberk, který se uskuteční 10. května. Zúčastnit se ho mohou nejenom nemocní, ale i jejich rodiny.

Světový den

Světový den plicní hypertenze (World Pulmonary Hypertension Day) se koná každý rok 5. května. Poprvé to bylo v roce 2012 v Madridu. Za jeho vznikem stojí španělská pacientská organizace spolu s dalšími mezinárodními organizacemi a odbornými společnostmi. Datum 5. května připomíná výročí prvního zaznamenaného úmrtí dítěte na plicní hypertenzi ve Španělsku, které souviselo s toxickou šarží řepkového oleje, jenž na počátku osmdesátých let způsobil tisíce případů tohoto onemocnění.

Na nemoc také v úterý upozorní v Česku několik modře nasvícených budov – například v Praze Tančící dům, v Brně budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, ve Zlíně Baťův mrakodrap a v Olomouci budova radnice na Horním náměstí. Právě modře nasvícené budovy symbolizují jeden z příznaků nemoci, kterým jsou modrající rty nebo konečky prstů.