V loňském roce bylo v Česku dle portálu k monitoringu eroze zaznamenáno přes pět set erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Podle ekologů je tento nárůst způsoben výskytem extrémních srážek či zranitelností krajiny a působí škody za miliardy korun. V důsledku půdní eroze totiž může docházet třeba k poškození silnic nebo soukromých objektů. I proto stát vyzývá obce i zemědělce k zavádění preventivních opatření.
Ekologické hnutí Duha na konci června upozornilo, že v necelé polovině letošního roku bylo v rámci monitoringu eroze zaznamenáno už přes 230 erozních událostí (k 6. srpnu to bylo 272 pozn. red.). Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy navíc dle ekologů konstatuje, že do monitoringu se dostává jen zlomek erozních událostí.
Půda je přitom podle SPÚ jedním z nejcennějších přírodních bohatství a hlavním přírodním zdrojem. „Je ovšem ohrožena mnoha faktory, kde řada z nich může být vyvolána činností člověka,“ dodává úřad.
- Vodní eroze půdy je přírodní proces, při němž dochází k rozrušování půdního povrchu působením vody, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování.
- Rozlišit lze erozi normální (geologickou) a zrychlenou (takovou, k níž došlo vlivem působení člověka).
- Zatímco geologická eroze probíhá přirozeně, postupně přetváří reliéf území a je v souladu s půdotvorným procesem, zrychlená eroze naopak smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, jelikož ten probíhá mnohem pomaleji.
- Vodní erozi nelze zcela eliminovat. Je ovšem možné ji výrazně omezit, a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin.
- Díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v Česku největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky (například polní cesty nebo rozptýlená zeleň), které zrychlenou erozi účinně omezovaly.
- Jsou-li tato fakta přehlížena při plánování osevních postupů, zpracování půdy a dalších operacích, může docházet k intenzivní vodní erozi. Nejkritičtější částí roku je v této souvislosti období od června do srpna.
- Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost a délka pozemku po spádnici, vegetační pokryv, vlastnosti půdy, přítomnost protierozních opatření a četnost výskytu přívalových srážek.
- Hlavním důsledkem vodní eroze je zmenšení mocnosti půdního profilu a ochuzení zemědělské půdy o její nejúrodnější část (ornici). Snižuje se ale třeba také prostupnost půdy pro vodu a dochází k přímému poškozování pěstovaných rostlin a ztrátám osiv, sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, čímž se snižují hektarové výnosy.
- Vodou unášené půdní částice a na nich vázané látky (například zbytky hnojiv) zanášejí vodní toky a akumulační prostory nádrží. Snižují také průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod a zhoršují podmínky pro vodní organismy.
- V extrémních případech mohou být v důsledku vodní eroze půdy způsobeny vážné škody na stavbách a dalším majetku v blízkosti erozí postiženého pozemku.
- Kromě vodní eroze existuje také věterná eroze půdy či eroze způsobená táním sněhu.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Nejen riziko eroze půdy, ale i pravděpodobnost náhlých lokálních záplav či ztráty retence vody v krajině roste dle resortu zemědělství vlivem faktorů, jako jsou změny klimatu, intenzivní hospodářství a historické zásahy do krajiny.
Ty byly do značné míry spojeny s obdobím komunistického režimu, který do krajiny zasahoval výrazně silněji a masivněji, než se tomu dělo kdy dříve. V důsledku těchto změn mizely strouhy, meze, polní cesty, remízky i potůčky. To vše s cílem meliorace (soubor opatření vedoucí ke zlepšení úrodnosti půd).
I vlivem toho má tuzemsko výrazné problémy s vodní erozí. Ta přitom způsobuje značné škody na veřejném i soukromém majetku. Ať už jde o poškození silnic, zanesení pozemků, či znečištění vodních útvarů. Vlivem snižování úrodnosti ale kvůli erozi ztrácí hodnotu i samotná půda.
Erozi může nahlásit kdokoliv
Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že při silných přívalových srážkách může dojít k rychlému odtoku vody z polí, splachu ornice, zanesení kanálů a propustků i ohrožení zastavěných částí obcí. I proto sestavilo ve spolupráci s SPÚ manuál, jak by se obce měly v podobných situacích zachovat.
Dojde-li k erozi zemědělské půdy, jejímž následkem je splach vody do obce, měla by dle manuálu daná obec tuto událost nahlásit skrze e-mail či telefon pověřenému pracovníkovi SPU a uvést místo vzniku. Možností je i přiložit fotografii. Úřad následně provede terénní šetření, rámcově zaznamená typy škod, pořídí dokumentaci a událost vloží do systému Monitoringu eroze zemědělské půdy. SPÚ zároveň upozorňuje, že erozní událost může nahlásit kdokoliv (včetně fyzických osob).
Po tomto zaevidování dostává informace jak obec, tak také zemědělec, ministerstvo zemědělství i některé další orgány. Nahlášením erozní události obec podle resortu pomáhá chránit půdu a krajinu. Zajišťuje však také podklady pro nápravu a hledání dlouhodobých řešení a dokumentuje možné škody na majetku (a to nejen obce), které bude následně třeba řešit.
Prevence se týká obcí i zemědělců
Erozním událostem lze předcházet pomocí prevence, která se ovšem netýká jen obcí, ale i zemědělců. Opatření mohou být různého charakteru. Manuál pro obce upozorňuje na možnost požádat o pozemkové úpravy. O jejich zahájení může kromě obce požádat místně příslušnou pobočku SPÚ také vlastník zemědělských pozemků. Digitální a informační agentura však upozorňuje, že v rámci daného katastru pozemkové úpravy dosud nesměly proběhnout.
Podle resortu jsou tyto úpravy „unikátním nástrojem pro systémové řešení a ochranu daného území“. Hlavními výstupy jsou majetkoprávně vypořádaný plán opatření, nová digitální katastrální mapa a samotné realizace opatření v krajině.
Pozemkové úpravy mohou pomoci s budováním technických a biotechnických opatření proti vodní erozi. Mezi tato opatření lze zařadit třeba příkopy, mokřady, průlehy, polní cesty, ochranné hrázky a nádrže, terasy či protierozní meze.
Zavedení těchto opatření může mít řadu pozitivních efektů, jako je lepší ochrana obce před povodněmi, omezení eroze, zadržování vody v krajině či zpřístupnění krajiny občanům.
Riziko eroze lze ovšem snížit také pomocí vysazování keřů a stromů. Tento postup volí třeba jihomoravští vinaři. Například Spolek Velkobílovičtí vinaři vysadil za milion korun mezi vinohrady čtyřicet stromů a keřů. Vznikl tak vinařský park na cestě ke kapli na Hradišťku, která je jedním z nejnavštěvovanějších míst v obci Velké Bílovice.
Opatření organizačního charakteru zahrnují:
- Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku či erozní parcely
- Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění
- Pásové pěstování plodin
Agrotechnická opatření zahrnují:
- Setí/sázení po vrstevnici
- Ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou)
- Hrázkování, důlkování
- Plečkování, dlátování, podrývání
- Setí kukuřice do úzkého řádku
- Pásové zpracování půdy
Technická a biotechnická opatření zahrnují:
- Příkopy a průlehy (mělké, široké, často zatravněné příkopy s mírným sklonem proti okolnímu svahu)
- Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku
- Polní cesty s protierozní funkcí
- Ochranné hrázky
- Ochranné nádrže
- Terénní úrovnávky
- Terasy a protierozní meze
- Asanace erozních výmolů a strží
Zdroje: Ministerstvo zemědělství, Wikipedia
Legislativní pomoc a povinnosti
Zavádění podobných opatření může napomáhat i legislativa. Od července loňského roku platí novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která obsahuje mimo jiné osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Zákon také usnadňuje výsadbu stromů podél silnic.
Od 1. července letošního roku musí zemědělci rovněž plnit nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5. Tato pravidla rozdělují půdu v Česku do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem.
Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství. Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin. Na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.
Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a případnému krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze.
Nová pravidla měla původně začít platit už výrazně dříve. Zdržení způsobila původně příliš přísně nastavená protierozní vyhláška, z níž vyplývaly i přísné a složité podmínky hospodaření. Ministerstvo proto odložilo termín plnění o dva roky a ze systému s povinně danými technologiemi ochrany půdy a jasně danými osevními postupy vytvořilo systém, ve kterém se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat.
Upravená pravidla ale Evropská komise zamítla a Česku například vyčetla, že v systému chybí kontroly. S tím současným však podle ministerstva EK souhlasí.
Na nejistotu ohledně protierozních opatření si zemědělci v minulosti často stěžovali a někteří (například Zemědělský svaz) pravidla označovali za příliš přísná. Samotný odklad pravidel i nejistotu jejich konkrétní podoby dlouhodobě kritizovali také ekologové. Třeba hnutí Duha se obává, že na jejich základě dostatečná protierozní ochrana zajištěna nebude. Podle ministerstva ale tento krok posiluje ochranu půdy před erozí, což resort do budoucna považuje za klíčové.
