Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Nahrávám video

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.

„Myslím, že je naprosto evidentní, že schodek bude vyšší než 286 miliard korun,“ domnívá se Vašek. Jeho odhady naznačují sumu mezi 350 až 370 miliardami korun, ale zdůrazňuje, že zatím není znám konkrétní způsob, jak Babišův kabinet přistoupí k rozpočtování.

Novým vládním politikům vadí absence peněz napříč sektory. Například na ministerstvu práce údajně chybí až 26 miliard korun, ačkoli odhad bývalého ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) hovoří spíše o 14 miliardách. Největší problém je na dopravě, kde samotný Státní fond dopravní infrastruktury postrádá 37 miliard korun. Bývalí a noví vládní politici se však neshodnou na „správné“ výši výdajů.

Hradil doporučuje opírat se o nezávislé instituce. „Nejlepší je v tomto ohledu věřit Národní rozpočtové radě. Ona v tom nemá žádný zájem, její odhad je nejblíž k nezaujatému názoru,“ uvedl. Podle něj nechybějí peníze na mandatorní výdaje a případné omezení schodku by se týkalo především investic, nikoli běžného chodu státu.

Hradil si myslí, že přepracovaný rozpočet ekonomice moc nepomůže. „Nemám nic proti tomu, že se rozdají dárečky nějakým skupinám lidí. Ale velká část opatření míří do spotřeby, to nejsou investiční záležitosti,“ uvedl. Takový rozpočet by podle něj dával smysl v recesi, kdy se snižuje poptávka. To ale není případ Česka.

Chybí větší konsolidační snaha

Státní rozpočet se dostal do hlubokých deficitů také kvůli zrušení superhrubé mzdy od roku 2021, což vyřadilo zhruba 120 miliard korun z příjmů. Fialova vláda se sice pokusila najít nové příjmy, ale daň z nadměrných zisků jí pomohla jen dočasně. „Končící vládě Petra Fialy to úplně nevyšlo. Potřebovala se vejít do 286 miliard a některé věci jí tam začaly přebývat,“ říká Vašek ke stále ještě aktuálnímu návrhu.

Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklaroval zájem o škrtání ve státní správě, ale k tomu podle Vaška nedošlo. Fialova vláda sice prosadila konsolidační balíček, což však byl konec reformních snah o nápravu tuzemských financí. Vašek také poukazuje na nepříliš transparentní způsob tvorby rozpočtu na rok 2026, kdy ho Fialova vláda „tajila“ až do konce srpna.

Hradil si myslí, že se nová vláda příliš spoléhá na ekonomický růst, boj proti šedé ekonomice a propuštění „mytických“ zbytečných úředníků, což jí má pomoci s deficitem. „Představa, že přijde ministr a dostane od náměstka seznam zbytečných agend za desítky miliard, (…) které pak škrtne, je samozřejmě pohádka,“ říká Hradil.

Centrální vláda v minusu versus samosprávy v plusu

Státní rozpočet je součástí veřejných financí, které zahrnují také hospodaření samospráv. Rozpočtové provizorium na ně může dopadnout, pokud by trvalo delší dobu. „V případě, že by bylo delší, (…) může být ochromena investiční aktivita obcí,“ vysvětlila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Starostové by však přivítali větší předvídatelnost, zejména v oblasti dotačních titulů a financování nepedagogických pracovníků škol. Aktuální politická nestabilita budí u obcí nejistotu.

Vladyková se také pozastavila nad postojem některých představitelů ministerstva financí, kteří neoficiálně dávají najevo pochyby o projektech samospráv. Všechny velké projekty už podle nich proběhly. Vladyková ale nesouhlasí, podle ní je před obcemi stále velké množství práce. „Multiplikační efekt je u obecních rozpočtů vyšší než u státního, protože investujeme menší částky, u kterých mnohdy není odliv do zahraničí a zůstávají v lokální ekonomice,“ brání Vladyková investiční aktivity obcí.

Samosprávy už vesměs mají na konci roku schválené svoje rozpočty, na rozdíl od centrální vlády. Poslední roky ukazují velký nepoměr mezi stavem financí schodkově hospodařící vlády a obcí, které mají velké volné prostředky na svých účtech. „Nepoměr, kdy je státní rozpočet v chronickém deficitu a u samospráv naopak, bije do očí,“ říká Hradil.

Vašek poukazuje na nesprávně nastavený systém, ke kterému došlo právě zrušením superhrubé mzdy. „Když se rušila superhrubá mzda, tak to stát celé zaplatil z rozpočtového určení daní, obce se na tom nijak nepodílely,“ vysvětluje.

Přebytky volných peněz samospráv jsou podle Vaška také důkazem, že systém není správně nastaven. Obce jsou přeplácené na úkor státu, míní. Například Praha podle něj neumí investovat, a proto jí leží na účtech volné peníze v objemu kolem 1,5 procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...