Průměrný důchod přesáhne od příštího roku 21 tisíc korun

Nahrávám video

Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.

Sama vláda připouští, že reálná hodnota průměrného důchodu kvůli inflaci příští rok mírně poklesne, a to o šest desetin procenta. Stát zároveň nezvýší všechny penze stejně, minimální garantovaný růst je 260 korun.

Čím vyšší důchod nyní lidé pobírají, o to více se jim – nominálně – od ledna zvýší. Například člověk s penzí šestnáct tisíc měsíčně dostane od ledna přidáno 330 korun. Ten, kdo nyní dostává důchod 22 tisíc, pak dostane přidáno 366 korun.

Většina důchodců obdrží valorizační oznámení běžnou listovní zásilkou na svou adresu evidovanou Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Majitelům datových schránek pro fyzické osoby bude valorizační oznámení zasláno jako příloha datové zprávy. Zvýšení provede ČSSZ automaticky, není potřeba o něj žádat, uvedla správa spolu s dalšími podrobnostmi.

Jak vidí zvýšení důchodů koalice

Vyšší nárůst důchodů – tedy přesahující schválených 358 korun měsíčně u průměrného důchodu – si podle koaličních politiků nemůže zadlužený státní rozpočet nyní dovolit. „Pokud inflace bude nízká a pokud důchody tímto způsobem porostou, tak to nezhorší situaci našich seniorů,“ soudí místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko dodává: „I když ta částka samozřejmě není úplně velká, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že je to pro všechny důchodce, je to každý měsíc a je to od toho každého měsíce napořád.“

Opoziční výtky

Podle sněmovní opozice je však navýšení nedostatečné. ANO a SPD po vládě požadovaly, aby se důchody zvýšily od ledna v průměru o 560 korun. To je maximální částka, o kterou měla vláda pravomoc průměrnou penzi sama zvýšit, aniž by musela měnit zákon.

„Aby si v reálných příjmech mohli (senioři) dovolit to, co si mohli minimálně dovolit před tou velkou inflací,“ zdůvodnil to místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).

„Důchodcům sebrala tato vláda už mimořádné valorizace v době inflace... tato valorizace jim mohla aspoň něco nahradit,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vládní koalice argumentuje, že na vyšší než minimální zákonný růst průměrného důchodu by si musel stát půjčit další miliardy korun. „Pokud je někdo opravdu v tíživé situaci, tak samozřejmě je na něj myšleno. Je potřeba, aby svoji situaci probral se sociálními pracovníky,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Růst penzí vláda formálně schvalovala v polovině září, ještě s tehdy koaličními Piráty. Těm – podobně jako například SPD – vadí, že částka neroste všem stejně. „Moc to nereflektuje situaci a ani to nevyrovná propad mezi nízkými nebo vysokými důchody,“ uvedl poslanec Ivan Bartoš, dřívější pirátský ministr pro místní rozvoj.

Spor o hlasování ve sněmovně skončí možná u Ústavního soudu

S novým rokem už také začne platit část důchodové reformy. Lidé pracující v nejnáročnějších profesích budou odcházet do penze se stejnými penězi až o pět let dřív. Konkrétně jde o třináct tisíc lidí ve čtvrté rizikové skupině.

Stát také od ledna změní pravidla zhruba pro dvě stě tisíc pracujících důchodců. „Pracující starobní důchodci, kteří dosáhli důchodového věku, nebudou z příjmu z výdělečné činnosti povinni platit pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 procenta hrubé mzdy. O tuto částku se jim zvýší čistá mzda. Zároveň se zruší zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním,“ uvedlo k tomu, spolu s dalším podrobnostmi, ministerstvo práce a sociálních věcí.

Hlavní body důchodové reformy však začnou platit až později. Od ledna 2026 se budou zvyšovat nové penze pomaleji. Po roce 2030 pak dál postupně poroste věk odchodu do důchodu až na 67 let. Hnutí ANO zvažuje, že se kvůli způsobu schválení změn obrátí na Ústavní soud. Předsedkyně sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP 09) totiž neumožnila hlasovat o opozičním návrhu na odložení reformy.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová by chtěla znát odpověď Ústavního soudu na postup Pekarové Adamové, která neumožnila hlasovat o jejím procedurálním návrhu. „Já se prostě neztotožňuji s jejím právním názorem,“ dodala politička ANO.

Vicepremiér a mistr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) si myslí, že vládní koalice postupovala standardně. „Nevidím tam žádné porušení legislativního procesu. Z hlediska věcné stránky si myslím, že tam už nejsou vůbec žádné argumenty pro to, aby taková stížnost mohla u Ústavního soudu uspět.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...