Psychická příprava, ale i taktika. Pedagogové radí, jak na přijímací zkoušky

Přihlášky na střední školu si pro první kolo přijímacích zkoušek podalo letos více než 156 tisíc uchazečů, což je o necelých deset tisíc méně, než je nabízená kapacita všech škol.

Žáci mohou v testu z matematiky i českého jazyka získat maximálně padesát bodů. Minimální hranici si pak stanovují samy školy v rámci kritérií.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Schejbalová z hlediska organizace zkoušek upozornila, že pokud žák zjistí, že přijímací zkoušku nemůže z nějakého důvodu vykonávat, například kvůli nemoci, musí se do tří dnů od konání zkoušky omluvit a dodat potvrzení, proč se nedostavil.

„Potom bude stanoven náhradní termín a náhradní termín se koná 29. a 30. dubna,“ vysvětlila Schejbalová. Dodává, že lze nepřítomnost nahlásit předem, ale důležité je následně podat omluvu a doklad s důvodem nepřítomnosti. „Nejčastěji je to lékařské potvrzení, že bylo dítě nemocné,“ dodala.

V posledních dnech před zkouškami Schejbalová radí „určitě se nebiflovat“. Podotkla, že je to stejné jako před jakoukoliv zkouškou. Naopak radí být v klidu, s rodiči pohovořit o tom, jak ty zkoušky jsou nebo nejsou důležité. „Jít třeba do kina, jít na procházku, ale rozhodně už se teď nebiflovat a neučit se, protože tak si akorát udělají v hlavě zmatek,“ poukázala.

To potvrzuje i matematikář Valášek, který připravuje děti všeho věku na přijímačky. „V posledních čtrnácti dnech už děláme dolaďovačky, shrnutí. (...) Žákům říkám, že teď už žádné testy ‚mastit‘ nemusí, už toho mají za sebou hodně,“ uvedl s tím, že nyní by si měli spíše rekapitulovat znalosti a znát své silné stránky. „Jsem zastánce toho, že zhruba čtrnáct dní předtím, než jsou přijímačky, by už člověk neměl nasávat nové znalosti,“ podotýká.

Žáci by tak podle něj nyní neměli už nic počítat. „Spíše si ujasnit metodiku. To znamená, že tyhle příklady se počítají tak a tak,“ vysvětluje. Svým žákům také zhruba měsíc před přijímačkami například radí, že pokud mají téma, kterému nerozumí, nebo i tři témata, tak si mají vybrat to, které je za více bodů a na to se zaměřit. „Například geometrie nebo procenta, ale aby něco honili poslední dny, to už nedoženou,“ podotýká.

„Ti zodpovědní jedou až do poslední chvíle a pak na konci jsou z toho zbytečně vystresovaní. A přitom jsou na tom třeba pětkrát lépe než ostatní. Tím, jak si to vyhrotí sami v sobě, tak tam pak vyrábějí blbosti. A to je škoda,“ dodává Valášek s tím, že od něj mají nyní nakázáno jít ven a neřešit zkoušky.

Ficza: Je to o tom být psychicky připraven

Podobně se vyjádřil i pedagog Ficza, který vyučuje češtinu a angličtinu a řadu let připravuje žáky na přijímačky a maturity. „Už se snažím i trošku přesáhnout k tomu, že život existuje i po přijímačkách,“ podotýká s tím, že se studenty v posledních dnech pracují s texty, četbou a debatují.

Každý žák nyní podle něj v češtině ví, kde je potřeba „něco dotáhnout a kde už to nemá smysl“. Žáci, pokud se připravovali, už toho v tuto chvíli udělali hodně a snažit se dohnat látku dva dny před zkouškami je podle něj zbytečné. „Bál bych se, že by najednou přišli na to, že například neumí odpovědět na danou otázku a pak panikaří,“ podotkl s tím, že přijímací zkoušky jsou nejen o znalostech, ale i o tom být na to psychicky připraven.

Nejčastěji podle něj žáci chybují v porozumění textu a také v ustálených slovních spojeních. „Cermat od nich ale docela dost ustupuje. Dává tomu čím dál tím menší váhu. A jsem sám zvědav, jestli se tam teď v pátek objeví,“ uvedl Ficza.

„Muselo se přímo doplňovat konkrétní slovo, například, že ‚zvyk je železná...‘ a žák opravdu musel dopsat ‚košile‘, a teď už dávají na výběr možnosti. Ustálená slovní spojení měla mladší generace často špatně,“ dodává. Problémy mají žáci podle něj také s hledáním pravopisných chyb.

Kromě slovních spojení ale v testech neočekává zásadní změny. „Soubor toho, co tam má být, je neměnný už několik let,“ dodává. Mění se podle něj typy úloh.

Slovní úlohy stále problém

I Valášek zmínil, že u matematiky je struktura přijímacích zkoušek každý rok stejná. „Loni přibyly soustavy rovnic. (...) V letošních přijímačkách nanečisto přibyla najednou prvočísla. V rámci kurikula základní školy se to stále posouvá, ale struktura je v podstatě pořád stejná,“ uvedl s tím, že v roce 2024 ze zkoušky zmizela logická úloha, která se ale v roce 2025 do testů vrátila. „Velkou změnu nyní neočekávám,“ podotýká.

„Kamenem úrazu“ jsou podle něj stále slovní úlohy. „Vždy to budou slovní úlohy,“ podotýká matematikář s tím, že to souvisí i se čtenářskou gramotností. „Děti mají opravdu trable se čtením. (...) Musí si to přečíst čtyřikrát, než pochopí, o co tam jde, a stejně to dost často minou,“ uvádí s tím, že je to ale případ od případu.

Podle něj to souvisí s určitým střetem s realitou. Žáci podle něj často narážejí i při „logických věcech“, kdy jim výsledek nepřipadá divný. „Někdo šel na šestikilometrovou procházku a žákovi vyjde, že to daný člověk šel 18 hodin, protože se spletl v desetinné čárce. Těm chytřejším to dojde, ale spoustě z nich to vůbec nedochází,“ podotkl s tím, že právě slovní úlohy jsou pro žáky v přijímacích zkouškách stále těžší.

V testech se také podle něj objevují známé chytáky. „Možná už se to ani nedá označit za chytáky. Byly už ve spoustě testů. (...) Nejsou to chytáky ve stylu: ‚Tak to jsem zvědavý, jestli to umíš, nachytáme tě.‘ Jsou to ale věci, které by děti měly znát,“ podotýká Valášek.

„Když například řeknu, že Franta má o čtvrtinu více než Pepa, tak o jakou část má Pepa méně? Není to čtvrtina, je to pětina. Zdá se to jako chyták, ale ve skutečnosti je to logická věc,“ vysvětluje.

Zmínil, že v poslední době začala být složitá úloha s procenty. „Dvě úlohy jsou lehčí a ta třetí začíná být poslední dva tři roky těžká.“ Podobně složitá začíná podle něj být konstrukční geometrie. „I v přijímačkách nanečisto byla jedna úloha opravdu těžká a spojovala v sobě hrozně moc věcí,“ uvedl s tím, že děti si tak musí najednou spojit spoustu postupů a souvislostí.

Taktizovat se vyplatí, ale každý má jiný přístup

Podle češtináře Ficzy se vyplatí při přijímacích zkouškách taktizovat, ale každému „trošku jinak“. „Univerzální přístup k testu podle mě není,“ podotkl s tím, že jsou například tací, kterým bude vyhovovat test „odjet postupně až do třicáté úlohy“.

„Já ale doporučuju si spíš test na začátku projet. V tuhle dobu už by žák měl vědět, co mu jde a co ne. Je to boj s časem,“ podotýká. Takže nejdřív řešit to, v čem je žák dobrý (to mu dle Ficzy dodá klid a sebevědomí), poté dělat ty úlohy, na kterých tráví více času, ale dost často je odpoví správně. „A na závěr se pouštět do těch, u kterých trávím hodně času a nejsem si jistý odpovědí,“ podotýká.

V češtině se podle něj často objevuje otázka, kde je velice „chabý poměr cena výkon“. „Chce se například vyhledat ve dvou odstavcích podstatné jméno, které se skloňuje podle vzoru kost v sedmém pádě a tak dále, což mi zabere minimálně tři minuty a nakonec je to jen za jeden bod,“ podotýká Ficza s tím, že žák by se místo toho mohl věnovat cvičení, které je například za tři body.

Přijímačky nanečisto

Žáci si letos mohli vyzkoušet přijímačky nanečisto z češtiny a matematiky. Cermat nabídl základním školám k vyzkoušení i test z anglického jazyka, protože některé střední školy znalost angličtiny při zkouškách ověřují. Test z angličtiny ale není součástí jednotné přijímací zkoušky.

Podle dat Cermatu se při zkoušce nanečisto žákům dařilo lépe v testu z českého jazyka než v matematice. Průměrné procentuální skóre žáků v testu z matematiky v letošních přijímacích zkouškách nanečisto bylo asi 23 procent, tedy asi 11,5 bodu z 50 možných. U testu z češtiny se jednalo zhruba o 44 procent, tedy asi 21,9 bodu z 50. Do projektu určeného pro žáky devátých tříd se zapojilo a své výsledky poskytlo ke zpracování zhruba třináct set základních škol. Podle statistiky ministerstva školství je v tuzemsku zhruba 4,3 tisíce základních škol.

Podle Schejbalové se přijímací zkoušky nanečisto dělají příliš brzy. „Na konci ledna ještě nemají procvičeno všechno učivo a nemají ještě procvičené všechny příklady, které jsou zapotřebí,“ upozorňuje.

Učitel češtiny Ficza uvedl, že obecně testy nanečisto z češtiny nejsou o tolik těžší jako z matematiky. „Byť před nějakou dobou byl jeden text opravdu těžký,“ zmínil s tím, že šlo o jedno cvičení, které skoro „všichni natipovali“. Test mu ale obecně nepřipadá tolik „přepálený“.

Přijímačky nanečisto jsou podle Valáška objektivně těžší. „Všichni to napíšou a shoří jak papír. Děti, co mi psaly normálně zkušební testy na čtyřicet bodů, tak měly z přijímaček nanečisto dvacet,“ uvedl s tím, že žákům často říká, „aby si z toho nic nedělali“.

Podle něj jde o dvojsečný efekt. „Jedna věc je, že uvrhnou půlku dětí do depresí. Ale pokud by to bylo příliš jednoduché, všichni by to napsali na čtyřicet bodů a řekli by si: ‚Jo, jsem v pohodě‘ a už se neučili,“ dodal s tím, že z testů se také dají vypozorovat některé věci. „My jsme přizpůsobovali obsah kurzů tomu, co bylo v těch přijímačkách,“ podotkl s tím, že například viděli, že tam byla zařazena prvočísla.

„Zaměřili jsme se na práci s prvočísly, protože to jsou přesně takové věci, které by děti ze základky měly vědět, ale ve skutečnosti to nevědí. Že třeba jednička není prvočíslo,“ dodal s tím, že jde o drobnosti, které pak žáky mohou stát body. V tom tedy vidí výhodu přijímaček nanečisto, že „člověk z toho odhadne, na co by Cermat mohl letos dbát“.