Radní ČT ředitele ve třech kolech nevybrali, volbu na týden přerušili

Nahrávám video

Rada České televize (ČT) ve středu nezvolila nového generálního ředitele, volbu na týden přerušila. Ani jeden z finalistů nezískal ve třech volebních kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve druhém a třetím kole se radní rozhodovali mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů. Vpodvečer rada ČT volbu generálního ředitele přerušila do příští středy 25. června. Příští týden budou radní opět hlasovat pouze o těchto dvou kandidátech.

Už v prvním kole volby skončili bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, kteří nedostali ani jeden hlas, a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová s jedním hlasem.

„Dnešní (středeční) průběh volby ukázal, že radní nechtějí změnu. Rada je evidentně rozdělená, jedna skupina radních preferuje proud vedený Chudárkem a druhá Fridrichem. Nyní nás čeká týden vyjednávání a lobbistických tlaků,“ řekl ČTK mediální expert z webu Médiář Jan Potůček.

Kandidáti před hlasováním představili radním své projekty rozvoje televize v příštích letech. Na svůj projev měli deset minut, každý radní pak měl vyhrazený čas na svůj příspěvek dvě minuty a kandidát dvě minuty na reakci. Kandidáti vystoupili v pořadí určeném losem: Miroslav Karas, Jiří Ponikelský, Hynek Chudárek, Milan Fridrich a Libuše Šmuclerová. Všechny kandidátské projekty jsou dostupné na internetu.

Výběrové řízení na generálního ředitele ČT rada vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a sedmi měsících ve funkci Jana Součka. Podle zdůvodnění radních se dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.

Miroslav Karas

Bývalý zahraniční zpravodaj a exšéf ostravského studia ČT Karas, který podle svých slov strávil ve veřejnoprávních médiích 43 let, považuje aktuální diskusi o možném spojení České televize a Českého rozhlasu za zcela legitimní. Rozhodnout ale podle něj musejí politici. „Jsem zastáncem toho, aby obě veřejnoprávní instituce fungovaly oddělené, jako dnes. Fungují dobře. Nevidím důvod pro slučování,“ řekl radním.

Karas je zároveň proti financování ČT ze strany státu, u kterého vidí riziko v souvislosti s možnou změnou podmínek při výměně politické garnitury. Zároveň zmínil vysokou platební kázeň koncesionářů proti jiným zemím.

V ČT chce Karas snížit počet vrcholných manažerů, ve vrcholném řídícím týmu mají být podle jeho projektu generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace, zpravodajství a ředitelé Televizních studií v Brně a Ostravě.

Navrhoval by také vybudování nové budovy studia v Ostravě, kde by případně bylo možné nabídnout prostory i Českému rozhlasu nebo ČTK. Zhruba třetinu nákladů by financoval prodejem stávajících nemovitostí.

U televizních programů je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to hlavně u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Zpravodajství vytýká zastaralost a schematismus, uvítal by více ekonomického zpravodajství. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii, naopak by otevřel stálý post v Kyjevě.

Na ČT1 by zařadil nejméně dvakrát týdně moderní evropské seriály, chce dávat více peněz na výrobu dokumentů na ČT2, stanice ČT sport by se podle něj měla zaměřit na českou sportovní stopu, její rozpočet chce zachovat, ale nezvyšovat jej. ČT art má klást větší důraz na divadelní představení a Déčko posílit vlastní výrobu.

Jiří Ponikelský

„Chci televizi silnou a televizi pro všechny. Budu klást důraz na finanční stabilitu, otevřenost a transparentnost,“ řekl radním Ponikelský, který v České televizi pracuje 16 let.

Co se týče finanční stability, chce navýšit rezervu peněz ČT ze stávajících nejméně 400 milionů korun na 15 procent výnosů, což odpovídá téměř 1,2 miliardy korun. Zvýšení televizního poplatku podle něj neznamená jen vyšší příjem, ale i povinnosti, například dodržování vznikajícího memoranda o veřejné službě, které vymezuje pozici ČT na televizním trhu.

Ponikelský chce zvýšit objem výroby ve studiích Ostrava a Brno nad zákonný požadavek dvacet procent. Za prioritu má také výstavbu nového studia v Ostravě a dokončení výstavby studia v Brně. Chce také modernizovat zpravodajské studio na Kavčích horách přístavbou a technologickou obnovou.

Plánuje ekonomickou a obsahovou analýzu nočního živého vysílání ČT24 nebo revizi zpravodajských a publicistických pořadů z hlediska obsahového i formálního. Navrhne nové diskusní formáty nebo obnovení pořadu 168 hodin s novým autorským týmem.

Jako svůj úkol si bere také přípravu opětovného spuštění kanálu ČT3 nebo jiné alternativy pro seniory. Ve sportu chce aktivně spolupracovat s českým sportovním prostředím, dát prostor menšinovým sportům i zefektivnit výrobu sportovních přenosů, například využitím AI.

Hynek Chudárek

Chudárek, který v minulosti spoluzakládal soukromou televizi Óčko a do ČT přišel v roce 2012, chce místo 19 manažerů na prvním stupni řízení devět vedoucích pracovníků. Počítá přitom s většinou stávajících manažerů. Plánuje také zrušení nesourodé divize korporátních vztahů a divize vývoje a programu. Producentský systém by pak nahradil šesti žánrovými producentskými centry se čtyřmi šéfproducenty.

Vedle domácího zpravodajství z tuzemských center považuje za nezbytné zkvalitnit zpravodajství z regionů. Podíl regionálního zpravodajství by měl být v souladu s návrhem veřejnoprávního memoranda spolu se zahraničním zpravodajstvím na 50 procentech vysílacího času. Vzniknout by mohly zahraniční zpravodajské posty na Ukrajině, v Indii nebo v Jižní Americe. Co se týče ekonomického zpravodajství, chce obnovit samostatnou ekonomickou redakci. Je také pro výstavbu nové budovy zpravodajství na Kavčích horách.

Minimálně v první polovině funkčního období Chudárek nepočítá se znovuzavedením kanálu ČT 3. „Vzhledem k pozastavení výroby v důsledku nedostatku finančních prostředků bude teprve nyní znovuobnovena výroba dramatiky se setrvačností tři roky. Využití archivů tak bude potřebné, a hlavně viditelné na kanálu ČT 1,“ uvedl. Zároveň chce ve výrobě pořadů prohloubit spolupráci s nezávislými producenty a zakázkovými výrobci, a to až z 50 procent.

Do budoucna plánuje vytvořit samostatný program s přesným vysílacím schématem ČT sport 2 na digitální platformě. Za důležité také považuje dokončení nového studia s cílem realizace kontinuálního vysílání.

Budoucnost audiovizuálního vysílání vidí v propojení lineárního a digitálního prostředí do jednoho celku. Lineární vysílání předpokládá pro konzervativní a starší diváky a on-line distribuci pro mladší diváky.

Milan Fridrich

Spojení s Českým rozhlasem podle Fridricha nedává smysl po procesní ani finanční stránce. Nesouhlasí ani se změnou financování ze státního rozpočtu. Poplatkový systém podle něj vytváří vztah mezi televizí a domácnostmi.

„ČT je kulturní instituce, je potřeba vrátit veřejnost na naši stranu,“ uvedl Fridrich. V televizi působí dvacet let, od roku 2011 jako programový ředitel. Předtím pracoval v Českém rozhlase nebo v Hospodářských novinách.

Zpravodajství ČT podle Fridricha potřebuje stabilizaci, je potřeba vytvořit kariérní řád, zavést nový řídicí systém a revidovat kontrolní mechanismy. Chce také obnovit specializaci redaktorů a obnovit samostatnou ekonomickou redakci. Hodlá také oddělit vedení zpravodajství a publicistiky. Chce zřídit nové posty zpravodajů, a to především v zemích Latinské Ameriky, Indii nebo arabském světě.

ČT2 se má stát ryze dokumentárním kanálem. Zároveň hodlá zdvojnásobit výrobu vlastních dokumentů. Fridrich chce také zdvojnásobit podporu animované tvorby, plánuje satirický pořad, velký diskusní pořad na ČT1 nebo nedělní shrnující publicistický pořad. Dominantní strategií ČT sport na následující léta má být zprostředkování české stopy ve světě sportu.

Do fungování ČT chce zapojit umělou inteligenci s odhadovanou roční úsporou 150 až 200 milionů korun. Investice do on-line aktivit se podle něj musí už v roce 2026 zdvojnásobit, aby nastartovaly plný obsahový rozvoj webů a iVysílání. On-line prostředí má k ČT přivést mladou generaci do třiceti let. V on-linu plánuje speciální pořady pouze pro weby, vzdělanostní pořady nebo speciální zpravodajství. Každý rok by podle něj mělo vzniknout až pět hraných seriálů pro iVysílání.

Libuše Šmuclerová

Česká televize jede podle předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerové setrvačností a je v ní nezdravý systém. Potřebuje proto revitalizaci. Odstranila by nehospodárné procesy a neinvestovala by do nových budov. O propouštění zaměstnanců neuvažuje, nechystá ani velké změny v managementu. ČT podle ní potřebuje akcelerovat své digitální služby a lépe zacílit jednotlivé programy. 

Šmuclerová je proti sloučení ČT a Českého rozhlasu, nicméně obě instituce by mohly například sdílet zahraniční zpravodaje a pokrývat tak více světových regionů. Je také proti financování ze státního rozpočtu.

Televize podle Šmuclerové potřebuje propojení on-line týmů přímo s výrobou pořadů, silné vývojové on-line centrum, ale i propojení on-line platforem mezi sebou a personalizaci digitálního obsahu. iVysílání považuje za silnou značku, ale špatně se v něm uživatel orientuje.

V lineárním vysílání pak Šmuclerová navrhuje zpřesnit cíle jednotlivých kanálů, zvýšit počet servisních pořadů nebo vlajkových formátů, využívat obsah z regionů či z externích zdrojů. ČT podle ní nepotřebuje měnit vizuální identitu, ale zpřesnit, kotvit hlavní prvky. Navrhuje také revizi komunikace.

V hospodaření Šmuclerová plánuje zřídit systematický interní kontroling nebo zadání analýzy na vytěžování kapacit. „Nejde o šetření za každou cenu, ale o přesměrování kapacit a financí tam, kde mohou generovat vyšší přidanou hodnotu – ať už do nových formátů, technologií, nebo rozvoje talentů,“ uvedla ve svém projektu.

V řízení lidských zdrojů plánuje nastavit systém profesního vzdělávání nebo vytvoření Rady mladých zaměstnanců, která by přinesla svůj pohled na tvorbu obsahu. Česká televize podle ní musí najít v rozpočtu prostředky na obměnu standardních technologií při konci jejich životnosti a musí také stačit vývoji nových IT technologií, dále se zaměřit na využití AI a kybernetickou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...