Reportéři ČT: Angažmá poslance Krejzy v Českém holdingu skončilo dluhy, nejasnosti jsou kolem jeho nemovitostí

Nahrávám video

Poslanec ODS a místostarosta Litoměřic Karel Krejza působil v představenstvu velkého privatizačního fondu, který založila rakouská banka Creditanstalt. Později z něj vystoupil a fond dodnes působí pod jménem Český holding. Z původního majetku ve výši více než dvou miliard korun nezůstalo kvůli nepovedeným obchodům téměř nic. Jeden z nich řídil sám nynější poslanec Krejza. Akcionáři sice prodělali, ale on zkrátka nepřišel. Pro Reportéry ČT se tématu věnovala Jana Neumannová.

Český holidng dříve představoval jeden z největších investičních fondů v České republice. „V roce 1991, když firma vznikala a šla do kuponové privatizace, získala 200 tisíc akcionářů. Creditanstalt, jak zněl původní název tohoto investičního fondu, vznikl pod patronáží Creditanstaltu, to je rakouská investiční banka, a byl velmi dobrý. Jeho základní kapitál byl 2,8 miliardy a patřil opravdu k největším hybatelům české ekonomiky začátku 90. let,“ přiblížil student ekonomie a akcionář firmy Český holding Petr Hladík.

Firma prošla různými peripetiemi a postupně ztrácela majetek. Vliv na ni měl například i podnikatel a investor Pavel Tykač. Na přelomu tisíciletí se investičního fondu ujala skupina, kterou zastupoval i nynější poslanec Karel Krejza.

Nezdařený projekt

„Poslední majetek, který společnost reálně měla a o který se bojovalo, byl developerský projekt v Českých Budějovicích, který zkrachoval v roce 2014,“ uvedl Hladík. Právě tento projekt Krejza řídil, přičemž hospodařil s penězi akcionářů Českého holdingu.

„Projekt jsem spolupřipravoval ještě s jedním kolegou. Od roku 2003 do roku 2007 jsme skupovali nemovitosti, aby to udělalo jeden celek. S tím, že se tam postaví obchodně společenské centrum,“ přiblížil Krejza.

Vizi se Krejzovi nepodařilo dotáhnout do konce. Podle Hladíka tak projekt skončil s dluhy přibližně ve výši 130 milionů korun. „Společnost prošla konkurzem, část dluhu byla splacena, ale akcionářům Českého holdingu pochopitelně nezůstalo vůbec nic,“ podotkl.

„Fondy bohužel hospodařily špatně. Využily právní vakuum, které tady bylo, získaly finanční prostředky od lidí a potom s tím nakládaly na základě toho, aby si někdo mohl strčit peníze navíc do kapsy. Využily toho, že to nebylo právně ošetřené,“ sdělil Daniel Surmař ze společnosti Zapomenuté miliardy.

Podle Hladíka společnost ztratila většinu svého majetku pod správou Krejzy, který byl v dozorčí radě a jistou dobu i místopředsedou představenstva. „Úplně odpovědnosti se asi člověk zříci nemůže, ale ne každý může být úspěšný v takovémto podnikání. Je potřeba si říct, že toto úspěšné nebylo. To přiznávám,“ reagoval Krejza.

Kolik má nyní firma akcionářů, není jasné. Mnoho jich na své akcie zapomnělo. Někteří se ale ke svým právům hlásí, a tak probíhají soudy. Lidé chtějí majetek, který ve fondu stále ještě může být. „Někteří menšinoví akcionáři se začali bouřit a rozhodli se poslat firmu do likvidace. Výhodou tohoto konceptu je, že nezávislý likvidátor se pokusí prodat majetek za největší hodnotu. Peníze, které v tom zůstanou, jsou následně předány akcionářům,“ podotkl Hladík. Vedení společnosti se ale brání a nezávislého likvidátora ve firmě nechce.

Dům za osm milionů

Část majetku se začala prodávat. A některé nemovitosti skončily u Krejzy. Ten si před šesti lety pořídil dům v pražských Kobylisích za osm milionů korun. „Podle mého odhadu byla hodnota té nemovitosti okolo osmnácti až dvaceti milionů korun,“ řekl realitní expert David Pátek. „Tehdy, několik let zpátky, byla cena minimálně patnáct milionů korun, klidně i dvacet. Podle stavu nemovitosti,“ odhadl realitní expert Tomáš Kučera. Na vyšší odhady ceny Krejza neuměl odpovědět.

Poslanec nekoupil dům přímo od firmy Český holding, ve které sám působil. Transakce proběhla přes prostředníka. Tím byl severočeský podnikatel Gerhard Horejsek, který má s Krejzou úzké vztahy. „Gerhard Horejsek je majitel autosalonů a Krejza se přátelí s jeho synem. Díky synovi má s firmou pana Horejska řadu obchodů. Jde například o nákupy a pronájmy automobilů pro radnici, elektromobilů. Jsou tam pozoruhodné byznysové zájmy,“ přiblížil předseda spolku Stop tunelům Jan Kvapil.

Krejzův dům původně vlastnila dceřiná společnost Českého holdingu, firma Nakano. Tu i s domem koupil právě Horejsek. Reportéři ČT chtěli zjistit, kolik za firmu s domem zaplatil do účetnictví Českého holdingu. Podařilo se ale zastihnout jen Horejskova syna, který se obchodu také účastnil. Ten tvrdil, že o věci nic neví. „To musí být buď hrozně dlouho, nebo si to vůbec nevybavuji,“ reagoval René Horejsek. Pro komunikaci se svým otcem odkázal na právníka. Advokát Ivan Vávra informace neposkytl se zdůvodněním, že s médii nekomunikuje.

Koupě společnosti Nakano

Poslanec Krejza následně koupil i firmu Nakano, do které předtím poslal osm milionů za nemovitost. Proč to dělal a za jakých podmínek firmu koupil, nelze z veřejných zdrojů zjistit. „Když kupujete firmu, které jste zaplatil kupní cenu za dům, tak v zásadě kupujete i své peníze, které jste tam vložil,“ okomentoval transakci děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík.

Krejza transakci srozumitelně nevysvětlil. „Já jsem měl cenné papíry. Do firmy přišly peníze za prodej nemovitosti, já prodal cenné papíry firmě, za to jsem to potom zaplatil,“ řekl. Proč kupoval firmu, do které předtím vložil osm milionů korun, a jak tedy finálně za dům zaplatil, nebylo z jeho vyjádření jasné.

Následně přišel s dalším vysvětlením. Vzpomněl si, že do firmy nevkládal akcie, jak tvrdil v předchozím rozhovoru, ale pohledávku. „Do společnosti Nakano jsem postoupil část pohledávky v nominální hodnotě 8,2 milionů korun bez příslušenství ze smlouvy o půjčce mezi mnou a fyzickou osobou české státní příslušnosti,“ uvedl Krejza.

„Transakce se jako celek skládá z více kroků. Nemůžeme se dívat na každou jednotlivou věc separátně, protože jinak neuvidíme celkový důsledek jednotlivých kroků. Konečný závěr transakce je jednoznačný, že za společnost i dům zaplatil pohledávkou,“ okomentoval Mejzlík. Krejza trvá na tom, že na konci transakce získal peníze za koupi domu Gerhard Horejsek. Proč ale dělal tak složitou operaci, srozumitelně nevysvětlil.

Chata v Krkonoších

Z majetku Českého holdingu získal Krejza i další nemovitost, tentokrát v Krkonoších poblíž Kořenova. „V tomto případě se jedná o zastavitelnou plochu pozemku řádově několika tisíc metrů čtverečních, k tomu ještě další využitelný rekreační pozemek v řádu až desítek tisíc metrů čtverečních,“ uvedl realitní expert Kučera.

I tato nemovitost patřila pod Český holding. Krejza ji koupil v roce 2018. Dle svých slov za ni zaplatil přes dva miliony korun. V dodatečném vyjádření si vzpomněl, že za nemovitost zaplatil další tři miliony korun, a to z již zmíněné pohledávky. „Z dnešního pohledu to nevypadá dobře, to je možná pravda. Ale já jsem opravdu neudělal nic, za co bych se měl stydět,“ reagoval Krejza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 8 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 14 hhodinami
Načítání...