Reportéři ČT: Lidé s mentálním postižením potřebují důkladnou péči, často dostávají jen tlumící léky

Nahrávám video

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

Člověk s poruchami autistického spektra může žít na pohled docela běžný život, i když se v něm potýká s překážkami na pohled zcela nečekanými, ale může také zůstávat od malička zcela závislý na pomoci svého okolí. Problém České republiky je, že nemá dostatečně kapacitní systém péče pro nikoho z nich.

Iniciativa Netlum upozornila, že v péči o lidi s chováním náročným na péči převládá podávání léků, a to často antipsychotik určených pro pacienty s úplně jinými diagnózami, například schizofrenií. Z dospělých s mentálním postižením je dlouhodobě užívá více než třetina, i když osmdesát procent z nich žádnou psychózou netrpí. Četnost předepisování této medikace je obzvlášť vysoká u lidí s náročným chováním, tedy například autismem.

Podle zakladatele iniciativy Netlum Petra Třešňáka slouží tyto přípravky hlavně ke zklidnění. „Je to praxe, která má v některých případech opodstatnění, ale je velmi riziková, zejméně pokud se to děje dlouhodobě a ve velkých objemech medikace,“ upozornil.

Je to ale nejjednodušší způsob, jak se v některých případech s projevy náročného chování vypořádat. Například k péči o lidi s poruchami autistického spektra je jinak potřeba nezměrná trpělivost a porozumění. „Někdy to přirovnávám, že to je, jako když se učíte cizí jazyk. Jako kdybyste byla v Číně a kolem vás se mluvilo mandarínsky, znala jste možná pár slov. Po čase budete strašně unavená a vyčerpaná,“ shrnula klinická psycholožka z Národního ústavu pro autismus Kateřina Thorová.

Třeba k manželům Vochočovým, kteří mají dvě autistické děti, už sousedé několikrát volali policii – to když se děti vzbudily, začaly v noci křičet a nebyly k utišení. Vochočovi začali nakonec hledat medikaci, usilovali však o to, aby jejich děti nedostaly něco, co je jen jednoduše utlumí. Nakonec se podařilo vhodné léky nalézt. Vyžadovalo to však práci a trpělivost nejen rodičů, ale i psychiatričky Martiny Stegerové, která o děti pečuje.

„Vždy je potřeba dětského pacienta posoudit individuálně. Znamená to podrobnou rodinnou anamnézu, osobní anamnézu, sociální anamnézu. Pokud dítě ještě žádnou medikaci nemá, tak začínat s nejnižším dávkováním,“ popsala lékařka, co považuje za nezbytné.

Jak ale ukazují například data iniciativy Netlum, zdaleka ne vždy se lidé s mentálním handicapem dočkají takového přístupu. „Data ukazují, že se nadměrně používají léky pro lidi s autismem, s mentálním postižením – konkrétně pro problémy s chováním, kdy by jistě pomohly jiné přístupy,“ upozornil britský specialista na podporu lidí s handicapem Brian McDonald.

Medikace jako záplata

Podle psychiatra Jana Pfeiffera se dlouhodobé používání psychofarmak projevuje například tak, že „ty děti pak spí ve školách“. Podle matky osmiletého chlapce s mentálním postižením Petry Mikyškové ale právě to často učitelky vyžadují. „Paní učitelky měly pocit, že jeho jiné chování, které nezapadá do tabulek, se má řešit medikací – aby byl utlumený, aby seděl na místě, aby s ním nebyla žádná starost,“ upozornila.

I to je projev skutečnosti, že na péči o takové děti (i dospělé) často není dostatečná kapacita. Mikyškovi nejenže dlouho hledali školku, která by byla pro chlapce vhodná, ale také dlouho trvalo, než našli psychiatra, který by se jeho handicapem zabýval.

„Velká medikace je bezpochyby důsledkem podhodnocení systému, nedostatku lidských zdrojů, nedostatku asistentů, podpůrných služeb rané intervence, nedostatku podpory pozitivního chování. Medikace je vlastně taková záplata, aby to systém vůbec přežil,“ shrnul Petr Třešňák z Netlum.

Obzvlášť patrné to je v pobytových zařízeních, kde lidé s handicapem dlouhodobě žijí – obzvláště těch velkokapacitních. Podle klinické psycholožky Thorové mívají klienti po léta tutéž medikaci, která se jen průběžně navyšuje. „My říkáme tomuto přístupu práškování,“ poznamenala. Psychiatr Pfeiffer míní, že je medikace „náhradou něčeho jiného, na co buď není vzdělání, nebo čas“.

Experti nicméně zároveň ujišťují, že nejsou odpůrci léků jako takových. Je však potřeba použít ty správné a v přiměřeném množství. „Jsou situace, které jsou opravdu závažné a těžké, třeba obsedantní rituály nebo nespavost,“ zdůraznil Pfeiffer. Také Třešňák připustil, že „někdy to zkrátka bez medikace nejde“.

Předsedkyně České psychiatrické společnosti Simona Papežová zdůraznila, že moderní psychofarmaka „jsou většinou velmi bezpečná a šetrná“. Za problém považuje spíše jejich kombinace, která může třeba způsobit, že pacienti přibývají na váze. „Může dojít třeba k provokaci cukrovky,“ dodala.

Odborníci považují za vhodné řešení podpořit vznik komunitních a terénních služeb, vzdělávat jejich personál a celkově zlepšit sítě podpory i psychiatrické péče. Ministerstvo zdravotnictví na dotazy, zda přetížený systém vůbec považuje za problém, nereagovalo.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková naopak slíbila, že se na tyto otázky zaměří. Finalizuje strategii dalšího postupu s ministerstvy práce, zdravotnictví i školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 16 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...