Roste zájem o vytápění z hlubinných vrtů. V Ústeckém kraji tak chtějí ohřívat celá města

V teráriích topí na 25 stupňů, zde se šetřit nedá. Domek v ústecké zoo ale zároveň skrývá geotermální vrt. „Stali jsme se nezávislými na plynu. Vím však, že celá řada kolegů z jiných zahrad velké problémy s rostoucími cenami energií má,“ potvrzuje ředitelka ZOO Ústí nad Labem Ilona Pšenková.

V litoměřickém centru zkoumají geotermální energii nejen pro své město, pomáhají také  zbytku republiky. Podle manažera geotermálního výzkumného centra v Litoměřicích Antonína Tyma je zájem skutečně enormní. „Naposledy jej projevila třeba Vysoká škola ekonomická,“ uvádí.

V roce 2007 proběhla oslava prvního – a zatím stále nejhlubšího – geotermálního vrtu v Česku. Litoměřický starosta Ladislav Chlupáč se tehdy koupal ve vodě z dvoukilometrové hloubky. Do vytápění celého města bylo v té době daleko. Teď tu mají příslib víc než miliardy korun na další vrty a do pěti let s jejich pomocí ve městě začnou nahrazovat uhlí.

„To povede ke stabilizaci ceny. Energie, kterou máme pod nohama, je bezpečná. A jakmile zvládneme rutinně jímat teplo ze zemských hloubek, tak bude i poměrně levná,“ podotýká Tym.

Náhrada vytápění plynem

Zejména hlubokým vrtům dosahujícím do hloubky v řádu kilometrů, které dokáží topit pro celá města, předchází podrobný výzkum. Každá hornina vede totiž teplo jinak. „Jsme schopni simulovat situaci v geotermálním výměníku pomocí jedné z našich pecí,“ říká vědec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Petr Dědeček. 

Méně hluboké vrty – tedy do půl kilometru – jsou relativně rychlejší a snadnější, stojí „pouze“ v řádu statisíců. Pod novým pavilonem nemocnice v Děčíně například chystají asi 11 vrtů, které by mohly zabezpečit část energie dodávané dosud z plynových kotelen, informoval generální ředitel nemocnice Petr Malý. 

Město Ústí nad Labem zatím vrtat neplánuje; chce obnovit nepoužívané vrty, podobné tomu v ZOO. Často už není jasné, proč a kdo je vytvořil. Na území celého bývalého okresu jich zatím vědci našli dvacet.