Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jiří Vítek (Patrioti)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 17 kandidují PATRIOTI PRO NEUTRALITU, do voleb je vede Jiří Vítek (Patrioti). Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Pokud se dostanete do Evropského parlamentu, na kterou problematiku, vyberte prosím jednu, tu nejdůležitější, se tam chcete zaměřit?

Já vás možná zklamu, my tam nejdeme s žádným programem, který by přímo byl…

To abyste nezklamal svoje voliče.

My tam jdeme s tím, že chceme seznámit partnery v Evropském parlamentu s tím, že je tu nějaké uskupení, které přichází s ideou neutrality. Ta cesta je samozřejmě dlouhá, není to pěti- ani desetiletá cesta, ale samozřejmě jsme připraveni podpořit veškeré dobré zákony, vyhlášky a návrhy, které se budou především týkat například vědy, výzkumu, zdravotnictví, ale jak říkám, my tam jdeme s tím seznámit partnery, že je tu někdo, kdo chce neutralitu.

Proč chcete europoslancům říkat, že chcete neutralitu? Proč to má europoslance vůbec zajímat?

Mělo by je to zajímat z jednoho prostého důvodu, aby právě nedošlo k nějakým konfliktům. My se snažíme komunikovat nekonfliktně, neutrálně, takže aby skutečně věděli, že tady není někdo, který ukazuje, my chceme z Evropské unie kvůli tomu a tomu a tak dále. My tam chceme kvůli tomu, že Česká republika si za svých sto let zažila právě od všech různých partnerů a přátel nejvíce zrad a podrazů, a myslím si, že je načase, aby se Česká republika začala starat sama o sebe, abychom stáli sami za sebou a byli zodpovědní sami za sebe.

Já samozřejmě rozumím neutralitě, rozumím i tomu, že to chcete prosazovat, ale nerozumím tomu, proč v Evropském parlamentu. To s Evropským parlamentem přece vůbec nesouvisí, to je rozhodnutí úplně na jiné úrovni, někde jinde.

Samozřejmě, ale Evropa vás musí respektovat nějakým způsobem v případě vyhlášení neutrality a musí také vědět, že to není neutralita, která je nějak negativně postavená proti Evropské unii.

Tak neutralita by neměla být negativně proti něčemu postavená.

Přesně tak. Ale samozřejmě tím, že s tím přicházíme první a jediní, tak bychom toto europoslancům rádi vysvětlili.

Proč by Česko mělo být tedy neutrální zemí, abychom dovysvětlili i toto?

Když si vezmu poslední dny a vidím nějaká prohlášení politiků, kteří jdou do evropských voleb, například dvojí jakost potravin a tak dále, což mi připadá strašně pokrytecké, že to říkají zrovna strany, které v tom parlamentu několik let jsou. Jedna z těch věcí je, že potraviny bychom si mohli třeba vyrábět sami bez různých příkazů Evropské unie, vytvořit si vlastní národní normy na potraviny, takže to je jenom detail. Ale proč být neutrální? Být zodpovědní sami za sebe, protože jedině když zodpovídáte sám za sebe, tak jste tím sebevědomým národem, tím sebevědomým státem, ale neznamená to, že bychom chtěli přetrhat svazky s Evropskou unií.

To jde?

Já věřím, že ano, proto s tím jdeme. Nepřetrhat svazky, myslíte?

No, vlastně obojí. Být neutrální zemí v dnešní době při našem navázání na Evropskou unii a i v tom druhém kroku. Jakou potřebu by měla téměř půlmiliardová Evropská unie bavit se s desetimilionovou Českou republikou?

Tak ono by nás v tu chvíli bylo v Evropě trošku více neutrálních. Představte si například spojení s Rakouskem a Švýcarskem, jakási neutrální, možná mírová hradba uprostřed Evropy.

Rakousko není úplně neutrální.

Není trvale. Ano, ale dobře, je to nějaký spojenec, který by mohl vytvořit v Evropě klidnější zónu v dnešní rozbouřené době.

Dobrá, pojďme k některým konkrétním věcem. Pakliže se dostanete do Evropského parlamentu, pro něco se budete muset rozhodnout, možná nebudete muset, ale rozhodovat se nějakým způsobem budete. Do jaké frakce byste se chtěli zařadit, budete-li tam?

Tak samozřejmě nezařazení.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je teď aktuální stanovený termín 31. října, a za jakých podmínek?

Já si myslím, že je to věc čistě Británie. Tam se bohužel stalo to, že o vystoupení z Evropské unie rozhodují zrovna lidé, kteří vystoupení nechtějí, takže brexit uchopil někdo jiný. V dnešních volbách v Británii se ukázalo, že  to úplně není pro Británii téma na rychlé vystoupení.

Tedy podtrženo, sečteno, je to věc Velké Británie. Evropa v tuto chvíli nemá vyvíjet žádnou aktivitu, je to věc Británie.

Jestliže občané Británie rozhodli, nechť rozhodnou, kdy chtějí vystoupit. Evropská unie by určitě neměla diktovat termíny a podmínky a tak dále. Svět se nezboří.

Jak by měla být řešena ochrana společných hranic Evropské unie?

Když se budeme bavit v současné době, tak tu máme Frontex, který nějakým způsobem funguje. Řekněme, že v posledních letech už funguje, ale když navážu na náš program neutrality, tak samozřejmě tam je podmínkou chránit si hranice sami.

Tedy vy nepovažujete za důležité to řešit, protože chcete být neutrální zemí? Což ale zatím nejsme.

Nejsme, takže v současné době si myslím, že Itálie ve spolupráci s Frontexem naši hranici drží velice dobře.

Čili Frontex a případně ho ještě posílit?

Když bude potřeba, tak ano.

A je to potřeba?

V současné době nevnímám, že by to bylo tak potřeba.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Myslíte sankce pro paštiky, sýry, mléčné výrobky, pro české výrobce, nebo sankce pro německou automobilku, která tam před týdnem otevřela svoji fabriku? Mně připadají sankce vůči Rusku strašně pokrytecké. Právě zrovna díky rozhodnutí Evropské unie. Některé státy nemohou vyvážet a zrovna jsem si přečetl před dvěma dny, že jedna z největších automobilek tam slavnostně otevírá, německá automobilka, člen Evropské unie, tam otevírá svoji fabriku, tak tomu přestávám rozumět. Takže sankce ne, ale řekněme že při výrobcích, které třeba souvisí s nějakým vojenským průmyslem, tam bych byl velice opatrný.

A důvod, proč jsou mimo jiného ty evropské sankce vůči Rusku nastaveny, nepovažujete za důležitý pro tento typ řešení?

Já si myslím, že sankce nic neřeší. Někdo řekl, že Rusko rozhodně neporazíme tím, že jim zdražíme jogurty, když přežili Stalingrad, Leningrad a tak dále. Naopak se tím jejich ekonomika upevňuje a zlepšuje a začíná být více soběstačná, takže já osobně si myslím, že byznys, obchod spíše dělá přátele než nepřátele.

Když chcete tu neutralitu, mělo by teď být referendum o vystoupení z Evropské unie?

Vzhledem k tomu, že neutralita jakýmsi způsobem toto řeší, tak jestliže občané budou chtít referendum o vystoupení z Evropské unie, nechť je.

Já se ptám, jestli vy chcete referendum o vystoupení z Evropské unie.

My tam jdeme s neutralitou, to znamená, že tím už bychom se nějakým způsobem vymezovali. Neříkáme ne Evropské unii, ale neutralita svým způsobem řeší nebo dává odpověď na vaši otázku.

V programu píšete, že chcete rozvíjet mezinárodní obchod bez politických direktiv a příkazů.

To je přesně to, co říkám…

Jak to vysvětlíte Donaldu Trumpovi?

Já mu nepotřebuju nic vysvětlovat, jestliže budeme za patnáct, za dvacet let neutrální zemí a tam (v Bílém domě, pozn red.) už Donald Trump, předpokládám, nebude. Bohužel nebude, mně nepřipadá jako špatný prezident. Ale chci říct, dnes byznys… nebo Evropská unie skutečně stojí na politikaření, už ztratila, a to říká asi každý, kdo sem přijde, ztratila punc toho, že by měla podporovat vývoz, pohyb zboží, osob a tak dále. Dnes se odhalují sochy Karla Marxe, například, pod hlavičkou Evropské unie, což mě trošku děsí.

Poslední věc. Částečně se vrátím k tomu, o čem jste mluvil v souvislosti s  neutralitou a obranou vlastního území. Ve svém programu píšete, že by se mělo na ozbrojené složky vydávat 3,2 procenta HDP, protože neutralita není zadarmo. Dnes jsme někde kolem jednoho procenta, má se to navyšovat postupně. Proč myslíte, že je v Česku průchozí ztrojnásobit obranné výdaje?

Samozřejmě se zase bavíme v nějakém časovém horizontu. Je to drahé, neutralita neznamená, že nemáte armádu. Neutralita je právě o tom, že by se musela zavést opět například nějaká povinná krátká vojenská docházka. Vy nesmíte být obětí, vy musíte být štírek, kterého si…

A myslíte, že je to průchozí? Já tomu vysvětlení rozumím, je ale průchozí ztrojnásobit obranné výdaje?

Je to podmínka neutrality, takže ano.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...