Ruská propaganda si v EU vždy hledala trojského koně. Kandidátem byl i Zeman, říká Halík

V listopadu roku 1989 byl Halík zrovna v Římě, kam vyrazil v souvislosti se svatořečením Anežky České. Setkal se také s papežem Janem Pavlem II., s nímž mluvil o podzemních strukturách v církvi. „A on říkal: 'To je konec komunismu.' Já jsem mu drze řekl: 'Svatý otče, já si myslím, že papežská neomylnost v těch věcech politických úplně neplatí, já mám dojem, že bude takových pět let perestrojka',“ vzpomíná teolog. „No a bylo to za deset dní,“ dodává.

Podle Halíka se nicméně ukazuje, že 34 let není příliš času na pevné ukotvení demokracie ve společnosti. „Chce to určitou výměnu generací, ta nastala, ale je otázka, jestli ta nová generace si uvědomuje, jak ta demokracie je zranitelná,“ upozorňuje. Podle něj jsou lidé, kteří jsou na téma citliví a uvědomují si jeho důležitost, ale jsou i tací, kteří už demokracii berou jako samozřejmost. „A moc si ta nebezpečí neuvědomují,“ dodává.

Halík se domnívá, že mnoho lidí cítí důležitost svobody, západního směřování nebo lidských práv. „Ale potom vidíme – při volbách a při různých věcech, že tomu tak není, že je část lidí, která slyší na propagandu, která zneužívá situaci, která tady je,“ říká s odkazem na ruskou agresi na Ukrajině, jež například v ekonomice dopadá i na Česko. „Je tady stálý vliv ruské propagandy, která svým způsobem zvítězila na Slovensku. A zastavil se určitý demokratický vývoj na Slovensku. Já mám obavu o to, co se stane,“ varuje.

Ruská propaganda si podle něj vždy v Evropské unii hledala trojského koně. „Jednu dobu byl tím kandidátem také náš prezident (Miloš) Zeman a naše republika. A předtím už taková ta protiunijní rétorika (bývalé hlavy státu) Václava Klause – ta se jim také musela líbit. Potom si ale našli Orbána, ten se stal takovým tím jidášem Evropy,“ poznamenává.

Upozorňuje, že v Maďarsku se podařilo nabídnout ideologii takzvané iliberální demokracie, která slibuje sociální výhody, zaměřuje se na rostoucí vrstvu osamělých penzistů, na které propaganda působí na sociálních sítích. „Pak samozřejmě ta iliberální demokracie začne útočit na svobodu médií, na ústavní soud, na právní kulturu, univerzity. No a za chvilinku máme autoritativní stát,“ dodává.

„Infekce populismu“

Demokracie podle Halíka potřebuje určitou intelektuální a morální atmosféru, kterou je potřeba budovat. „A tady jsou vinny i ty instituce, které by o to měly zvlášť pečovat – to jsou univerzity, oblast médií, oblast církví. Měly by vytvářet jakýsi imunitní systém vůči infekcím populismu a nemyšlení,“ říká filozof.

Společnost podle Halíka nyní nevypadá tak, jak si ji v roce 1989 představoval. „Netušil jsem, že tady ještě dlouhou dobu bude mít slovo komunistická strana,“ podotýká. Upozorňuje také na populistické síly přítomné v Česku. „Ty populistické hlasy mají daleko větší rezonanci, než jsem si myslel. Já jsem víc spoléhal na takovou tu schopnost kritického myšlení a odmítnutí těch hloupých prvoplánových pohledů na svět. A teď se zdá, že přece jenom mnohdy dominují,“ upozorňuje.

Neproměnit vlastenectví v šovinismus

Halík v Interview ČT24 také vzpomínal na debaty s Karlem Schwarzenbergem. „Který mi ukázal, že být vlastencem neznamená být šovinistou,“ říká. Bývalý ministr zahraničí zemřel o víkendu ve věku 85 let. Podle Halíka dodal české a československé společnosti něco, co bylo velmi potřebné. „Ukázal, že věci, které se kladly do protikladu, vlastně nejsou protikladem, ale potřebují se navzájem. To je například češství a evropanství,“ připomíná.

Oddělování těchto dvou vlastností považuje za nebezpečné. „Odtrhnout češství od toho evropského kontextu znamená proměnit vlastenectví v šovinismus, v takové zápecnictví,“ dodává. Schwarzenberg byl podle Halíka zároveň spojením noblesního, aristokratického a lidového člověka.