Rusko nesmí válku vyhrát, shodli se prezidenti Visegrádu

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou probral projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky včetně konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle Pavla pomohl summit hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Česko skupině V4 od července předsedá.

„Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům visegrádské spolupráce, principům svobody a demokracie, dobrých sousedských vztahů a evropského i transatlantického spojenectví,“ řekl Pavel na tiskové konferenci.

Český prezident zároveň doplnil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. „Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl summit důležitý.“ 

Slovenská hlava státu Čaputová uvedla, že všechny čtyři země mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. „A i o nich se dokážeme bavit,“ zdůraznila. Maďarská prezidentka Nováková připomněla, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat. 

Nahrávám video

Visegrádský fond

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil Pavel.

Státníci hovořili také o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu – ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří „bezpečný ostrov v srdci Evropy“. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.

Nahrávám video

Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu přijížděli lídři zemí jednotlivě. Nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a nakonec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát.

Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek lidí přihlížejících z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále. 

Ruská agrese a situace na Blízkém východě

Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.

Při následném obědě prezidenti prodiskutovali dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené zemi. Debatu vedli také o situaci na Blízkém východě, tématem bylo i rozšíření Evropské unie.

„Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je krokem přirozeně lidským,“ zdůraznil Pavel. Rusko podle něj musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřili i Duda, Čaputová a Nováková.

„U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky,“ doplnil Pavel. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu.“ 

Také podle Dudy potřebuje Ukrajina nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.

Nováková upozornila, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. „Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ.“

Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do EU, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. „Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině,“ poznamenala prezidentka. 

„Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let,“ odpověděl Pavel na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). „Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině,“ doplnil. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.

Přes shodu hlav států V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.

Pavel během summitu řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Lišení se v detailech je podle něj naprosto přirozené. To, že některá země dá větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle něj nakonec dobře, protože ze „střípků se skládá celá mozaika pomoci, kterou Ukrajina potřebuje.“

Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku teroristů Hamásu ze 7. října. „Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu,“ prohlásil Pavel.

Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. „Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustil rukojmí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 5 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami
Načítání...