Ruský historik Zubov: Po vzájemné dohodě prahli Hitler i Stalin

Nahrávám video

Německý útok na Polsko z 1. září 1939 měl předehru v Moskvě. Smlouva o neútočení se Sovětským svazem z 23. srpna ujistila Hitlera, že se mu Stalin nepostaví do cesty, když se rozhodne dobýt západní část Polska, zároveň východ země přenechala právě Sovětům. Rusko dnes interpretuje pakt Ribbentrop-Molotov tak, že nebylo vyhnutí. Ruský historik Andrej Zubov si to však nemyslí. Podle něj po vzájemné dohodě prahli jak Hitler, tak Stalin. Andrej Zubov byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.

Před 80 lety uzavřel Sovětský svaz s Německem dohodu o neútočení. Její součástí byl – Moskvou půlstoletí popíraný – tajný protokol o rozdělení sfér vlivu, který vedl k tomu, že Sověti zaútočili dva týdny po Němcích na Polsko, k obsazení Pobaltí či rumunské Besarábie.

Oficiální ruský postoj je v současnosti takový, že byl Sovětský svaz k dohodě s Německem dohnán odtažitým postojem Západu. I Velká Británie a Francie totiž se Stalinem a jeho lidmi jednaly, britská a francouzská delegace byly v Moskvě ještě počátkem srpna 1939.

Smyslem toho paktu bylo zajistit bezpečnost Sovětskému svazu.
Vladimir Putin

Ruský historik a opoziční politik Andrej Zubov to však vidí jinak – totiž že Francie, Velká Británie a Sovětský svaz k dohodě nedospěly kvůli požadavkům Moskvy, na které Německo naopak přistoupilo.

„Smlouva (se Západem) se tenkrát projednávala, ale neslibovala mu žádné územní zisky. Stalin by zůstal v hranici z roku 1929,“ poukázal Zubov v Událostech, komentářích. Po území, které náleželo Polsku, totiž podle něj sovětský vůdce prahl. „Stalin potřeboval nová území. Poté řekl Molotovovi, že jsme de facto obnovili staré carské Rusko – to bylo v roce 1940,“ shrnul Andrej Zubov.

Podle historiků lze pakt Ribbentrop-Molotov vnímat jako sovětský pokus o odplatu za porážku ve válce s Polskem z roku 1920. Stalinovi osobně ostatně bývá přičítán významný podíl na neúspěchu tehdejšího sovětského tažení na západ.

Zubov míní, že „pakt Molotov-Ribbentrop byl něco, po čem doslova prahli jak Hitler, tak Stalin“. Zatímco totiž Sovětský svaz získal kýžené nové území, pro Německo představoval jistotu, že se proti němu nepostaví obzvláště silný nepřítel. „Německo bylo mnohem slabší než Rusko, jeho ozbrojené síly byly dvaapůlkrát menší,“ srovnal ruský historik.

Zatímco Německo o územní zisky, které díky dohodě s Moskvou získalo, přišlo, Sovětský svaz si většinu území ponechal. Polsku vrátil jen část Haliče kolem Přemyšlu, zbytek jeho původní rozlohy dnes náleží Bělorusku a Ukrajině (Polsku naopak připadlo Slezsko a část Východního Pruska). Samostatnost po roce 1945 nezískaly ani pobaltské státy a z původně rumunské Besarábie se stala Moldavská SSR. Stejně tak se nic nezměnilo na výsledku zimní války z roku 1940, po které Finsko přenechalo Rusku Karelskou šíji a část východní Karélie.

Podle Andreje Zubova nelze vnímat konec druhé světové války ve střední Evropě tak docela jako osvobození. „V důsledku nebyla Evropa osvobozena, ale byla zamořena komunismem. A nacismus se liší od komunismu ne více než severní pól od jižního pólu, jak říkal Churchill,“ konstatoval.

Smlouva o neútočení zajistila Německu klid ze strany Sovětského svazu nejenom při bojích v Polsku, ale i ve Francii a na Balkáně. Samo ji nakonec porušilo 22. června 1941 operací Barbarossa – invazí německých vojsk do SSSR.

Čtyřletý konflikt, který tak vyvolalo, si v Sovětském svazu vyžádal životy nejméně 26 milionů lidí včetně vojáků. Na německé straně bylo více než tři miliony padlých. V Polsku potom během války zahynulo šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 2 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.