S rodiči chtěl utéct do Rakouska, hranice se změnila ve střelnici. Pohraničníci zůstali bez trestu

Nahrávám video

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Rodina Šindarů si na srpen roku 1967 naplánovala dovolenou u moře. Jako většina Čechoslováků chtěli do Jugoslávie, otec proto vyrazil na úřad pro pasy, kde mu řekli, že si je může později vyzvednout.

„Nabalil auto, všechno jsme sbalili a jeli do Loun. V Lounech vystoupili ven s mamkou, šli dovnitř a ten dotyčný, co jim předával pasy, dal pasy jenom mé mamce a sestrám,“ vzpomíná Ctibor Šindar. Úředník následně otci sdělil, že příští rok může jet na dovolenou on a jeho synové.

„Táta se naštval, chytil toho dotyčného za límec, hodil ho proti zdi a řekl mu: ‚Já tady odsud uteču ty svině komunistická.‘ Utíkali do auta, to byl stres, mamka na něj křičela že je blázen, sedli do auta a odjeli jsme,“ vzpomíná Šindar.

Otec rozhodl, že v plně naloženém autě pojedou alespoň do Uherského Brodu za babičkou. Celou cestu na Slovácko se podle Ctibora děti bály, že auto zastaví vojáci nebo policisté a otce zavřou.

Když dorazili do Brodu, nastal pro rodinu další zlom. Zjistili, že babička je už po smrti. „Otec se tam rozbrečel na hřbitově a řekl, ‚já tady nemám co dělat, já jim fakt uteču‘,“ líčí pamětník. To byly zřejmě dva hlavní momenty, které rozhodly o velmi odvážném útěku.

Jak na střelnici

Šindarovi si pro něj vybrali hraniční přechod v Českých Velenicích, kde železná opona nebyla tak masivní jako například v šumavských lesích. Československo od Rakouska dělili jen pohraničníci a tři závory.

V neděli 13. srpna 1967 se rodina vydala do města, po poledni dorazili k hraničnímu přechodu. Průjezd první závorou byl bezproblémový. Druhá kontrola však měla být důkladnější. Otec naplánoval, že před ní zastaví auto, všichni vystoupí, on se s Ctiborem otočí k důstojníkovi a když uvidí, že jsou všichni připraveni, budou na povel utíkat. Do Rakouska chybělo podle Ctibora zhruba patnáct metrů. 

„Jak nás viděl ten důstojník, tak se postavil. Viděl, že vylézáme z auta, ale otec se se mnou otočil, šli jsme k němu. A v tom jak nás viděl, tak si otevřel zbraň, pouzdro,“ vzpomíná pamětník. Otec se synem šli k důstojníkovi, otec zakřičel ‚Teď!‘ a následně se otočili a začali utíkat. „Já jsem lekl, protože ten důstojník vytáhl zbraň a střelil hned do vzduchu,“ vzpomíná Ctibor.

V té chvíli se hraniční přechod změnil ve střelnici. Pohraničníci pálili po všech, dvanáctiletého Ctibora odvedli do domku celníků, z okna ještě slyšel hlas své matky z rakouské strany hranice. „Samozřejmě dneska to člověk vidí jako velký risk, ale v té době můj otec věřil tomu, že nebudou střílet, že uvidí rodinu a netroufnou si střílet. Troufli si,“ dodává Ctirad.

Z Rakouska do Venezuely

Pohraničníci stříleli směrem na rakouské území. „Proti tomu rakouská strana také hodně protestovala. Ranění byli převezeni do nemocnice v Gmündu,“ uvedl pamětník a amatérský historik Jiří Kubát. Matku postřelili do lýtka, Ctiborova bratra do stehna a otce do ruky, ostatní zasáhly střepiny.

Událost popisovala řada zahraničních médií a sílil tlak na to, aby Československo dvanáctiletého Ctibora poslalo k rodině, což se podařilo po pěti týdnech, kdy byl zavřený v Dětském domově ve Vodňanech. Pomohl také Červený kříž.

„V Praze mi udělali pas, posadili mě do letadla a letěl jsem do Švýcarska. Ve Švýcarsku mě vyzvedl Červený kříž, udělali mi vízum a poslali do Rakouska,“ vzpomíná Ctibor. Tam se setkal se svou rodinou. Po roce se všichni odstěhovali za oceán do Venezuely. V devadesátých letech se pak Ctibor vrátil do Česka, dodnes žije blízko Loun.

Bez trestu

Za střelbu do lidí a zranění dětí nebyl nikdo z tehdy sloužících pohraničníků nikdy potrestán. „Došlo k odsouzení některých pohraničníků, ale to byly případy, kdy pronásledovali neoprávněně uprchlíky na území cizího státu a došlo k použití zbraně na území cizího státu, což bylo nezákonné,“ přibližuje ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek s tím, že šlo o dvacet případů a odsouzeni byli nakonec čtyři lidé. 

Česká justice se proto už několik let zabývá případem špiček komunistického režimu, které byly zodpovědné za zavedení tohoto systému na československých hranicích. Trestnímu stíhání nyní čelí dvaadevadesátiletý Vratislav Vajnar, komunistický ministr vnitra.

„Bohužel se to stalo až třicet let po listopadu, což je samozřejmě problém, ale přesně podle takové zásady se postupovalo v Německu, kde zásadní tresty byly směřovány na zodpovědné činitele a funkcionáře, kdežto na ty, kteří stříleli, se pohlíželo přece jen s určitým porozuměním,“ dodává Tomek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...