Sametová revoluce je pozitivní událostí pro dvě třetiny Čechů. Kladně ji hodnotí majetnější a vzdělanější

Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.

Hodnocení revoluce je pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy a také u lidí, kteří jsou spokojeni se současnou ekonomickou situací. Jednoznačně kladně hodnotilo sametovou revoluci 34 procent respondentů, za spíše kladnou ji označilo 32 procent účastníků.

Jednoznačně či spíše záporně se k listopadovým událostem staví 12 procent české populace.„Z hlediska věku se v případě hodnocení listopadu 1989 spolu se zvyšujícím se věkem snižuje podíl nerozhodných odpovědí a narůstá podíl záporného hodnocení,“ uvádí zpráva. 

Příznivěji listopad 1989 hodnotí lidé, kteří se politicky zařazují k pravému středu nebo k pravici, hlavně voliči ODS či Pirátů, naopak kritičtější jsou voliči KSČM a rozhodní nevoliči.

Bezmála polovina respondentů výzkumu uvedla, že současné poměry jsou lepší než ty, které panovaly před rokem 1989. Pozitivní hodnocení překonalo své maximum z roku 2009. Bezmála třetina lidí hodnotí poměry jako podobné, předlistopadové poměry považuje za příznivější 12 procent respondentů. Oproti roku 2016 se podíl kladně hodnotících zvýšil o 11 procentních bodů, v porovnání s rokem 2011 pak o 16 bodů.

Hodnocení toho, zda změna v listopadu 1989 stála za to (v %)
Zdroj: CVVM SOU AV ČR

„Třetina populace vidí nějaká pozitiva i na období před revolucí, ale když se má rozhodnout, tak přece jen říká, že je to lepší teď. Vypovídá to o tom, že to vidění není černo-bílé, že se musíme ptát na to, co bylo pozitivní a negativní. To jsme dělali i v tomto průzkumu, snažili jsme se zmapovat různé oblasti, ne jen zhodnotit jako historickou událost,“ vysvětluje vedoucí CVVM Paulína Tabery.

Poměry před rokem 1989 považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje a lidé z malých měst do 5000 obyvatel. Naopak nynější preferují častěji Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje. V Karlovarském a Libereckém kraji se pak ve zvýšené míře objevovalo neutrální hodnocení.

Nahrávám video

Nejlépe v průzkumu CVVM dopadlo období první republiky. Kladně ho zhodnotilo 68 procent účastníků. Naopak nejhůře v žebříčku událostí a období posledních sta let skončil protektorát, který negativně hodnotí 78 procent tázaných. Téměř dvě třetiny respondentů označily komunistický puč z února 1948 za negativní, příznivě se k němu postavila desetina dotázaných.

Respondenti hodnotili také vznik samostatné České republiky, který za pozitivní označila polovina dotázaných, stejně jako vstup do NATO. Činnost Charty 77 za kladnou považuje 47 procent dotázaných a vstup do Evropské unie takto označilo 45 procent respondentů. Právě vstup do EU si oproti datům z roku 2014 výrazně polepšil. Podíl kladných odpovědí u něj stoupl o deset procentních bodů, v případě negativních reakcí klesl o sedm.

Hodnocení toho, zda změna v listopadu 1989 stála za to
Zdroj: CVVM SOU AV ČR

Slováci jsou negativnější k minulosti, ale optimisté do budoucna

Na Slovensku je hodnocení sametové revoluce mírně horší. Za pozitivní ji považuje 56 procent dotázaných, větší význam má pro ně například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Podle zveřejněných výsledků průzkumu je mezi obyvateli Slovenska větší náklonnost k předchozímu režimu. Podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého to může být zásluhou modernizace Slovenska v druhé polovině 20. století.

„Koncem osmdesátých let byl na Slovensku silnější pocit, že bychom možná potřebovali něco vylepšit, ale nebyla potřeba zásadní změny režimu. Průběh změn na Slovensku byl v porovnání s Českou republikou komplikovanější,“ dodává analytička Institutu pro veřejné otázky Zora Bútorová a připomíná éru mečiarismu či komplikované vztahy mezi Slováky a maďarskou menšinou.

Hodnocení poměrů před listopadem 1989 a dnes (srovnání ČR a SR)
Zdroj: CVVM SOU AV ČR

Únor 1948 na Slovensku hodnotí pozitivně 35 procent občanů starších patnácti let. Současné poměry jsou horší než ty za minulého režimu v očích pětiny Slováků. Naopak směrem do budoucna se obyvatelé sousední země dívají optimističtěji.

„Startujeme z kritičtějšího postoje k současnosti. Jsme svědky některých nadějných politických změn, lidé mají pocit, že do věcí mohou více promlouvat,“ zdůvodňuje Bútorová. Optimismus podle ní pramení i z toho, že se v posledních letech velmi dobře dařilo slovenské ekonomice.

Nahrávám video

Tisíc dotázaných Čechů i Slováků

Sociologové se dotazovali v září tisícovky obyvatel Česka a tisíce obyvatel Slovenska. „Česká veřejnost je pozitivněji naladěna a hodnotí veškeré aspekty, které jsme zkoumali, o něco pozitivněji než slovenská veřejnost. Ať jsme se ptali obecně, jestli změna stála za to, nebo jaké byly poměry před listopadem i po listopadu i v jednotlivých oblastech života, všude jsou Češi optimistější nebo mluví o zlepšení, Slováci v o něco menší míře,“ srovnává socioložka Tabery.

Podobný srovnávací průzkum badatelé provedli před pěti lety. Hodnocení jsou od té doby podle Tabery pozitivnější, což například v otázce životní úrovně vyplývá z objektivní situace. Vliv na odpovědi podle ní nicméně zřejmě má i blížící se 30. výročí sametové revoluce „Podobný lehký nárůst jsme měli i v roce 2009, takže se zdá, že i ta zvýšená mediální pozornost trošičku nahrává lepšímu hodnocení,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 15 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...