Schodek je dle Žáčka přijatelný, Růžička žádá přesné rozdělení

Podle Žáčka se nyní vzhledem k volbám neví, jak schvalování návrhu státního rozpočtu dopadne. „Je tu spousta neznámých,“ uvedl. Schodek 286 miliard korun vidí jako „výkop“, který se politicky nevyřeší do voleb. Saldo však – vzhledem k bezpečnostnímu a zahraničně politickému tlaku – je dle něj přijatelné.

Diskuze o bezpečnosti Česka ještě proběhne a rozpočet ministerstva obrany bude muset v některých ohledech i „přidat“, míní Žáček.

Růžička podotknul, že k rozpočtu ještě nejsou známé všechny parametry, poukázal na chybějící provádějící dokumentaci či přílohy. „Potřebujeme tam rozklíčovat věci, které se týkají třeba vnitřní bezpečnosti, jakým způsobem to bude provázené mezi armádou, kde ty peníze budou dál chybět – ve školství, ve zdravotnictví,“ vyjmenoval.

Nedokáže říci, jestli je avizovaný schodek hodně, nebo málo. Vyloučil zacházení do dalšího schodku. „Budeme muset pracovat s objemem peněz, který je, a podívat se, jakým způsobem je to alokované na jednotlivé kapitoly,“ dodal.

Ekonom: Cesta k Severní Koreji

Ekonom Bartoň podotknul, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. „Problém, který vznikl v rozpočtu už za covidu, je, že se obrovským způsobem zvýšily výdaje a příjmy se k tomu zvýšily neadekvátně. Tím pádem se ke všem schodkům přidala nula,“ zhodnotil. Hlavní řešení do budoucna bude dle něj právě na výdajové stránce.

„Vyskočí výdaje a potom k nim někdo dohledává příjmy. Potom je to ale krok k Severní Koreji. Vždy, když skočí výdaje a jen se k tomu dohledají příjmy, tak to znamená větší objem státu v ekonomice, to určitě ta cesta není,“ dodal.

Moderátor Řezníček v této souvislosti doplnil, že současná vláda neukazuje velkou vůli řešit výdaje, a vyjádření zástupců hnutí ANO z kampaně nesvědčí o tom, že by ve výdajích chtěli škrtat. Na to Bartoň reagoval slovy, že „naopak chtějí výdaje zvyšovat – to znamená, ten problém bude ještě větší,“ zdůraznil.

„Čím širší jsou koalice, tím složitější je hledání průniku,“ reagoval Žáček na otázku moderátora, proč nemá ODS vůli řešit výdaje. „Přestože navenek se dodržují mantinely, které byly politicky domluveny, ale pak v každém případě zodpovědní šéfové kapitol – ministři – bojují a podlehnou byrokratickému aparátu, který si vždycky zdůvodní, že vítězství ministra je, že dostane na rozpočet více, aniž by něco ušetřil,“ tvrdí.

Investice do obrany

Vláda by dle Žáčka měla být odvážnější. Hnutí ANO hovoří o tom, že pokud by se dostalo do vlády, tak by návrh rozpočtu přepracovalo. „Dvě procenta jsou pro nás priorita, chceme dávat investice do obrany, ale chceme se podívat na to, jestli skutečně ty investice jsou dávány smysluplně,“ zdůraznil Růžička.

Dle něj by se mělo podívat na jednotlivé cíle a podle toho také navýšit rozpočet. „Potřebuju vidět, co armáda skutečně potřebuje,“ prohlásil. Řezníček namítnul, že toto se již ví. Žáček v této souvislosti podotknul, že nákupy, na které v minulosti nebyla odvaha či finanční prostředky, respektive je ovlivňovali komunisté a SPD, se dnes realizují.

„Vzhledem k tomu, že máme velmi striktně nastaveny termíny – velmi spěcháme s tím, abychom naplnili to, co jsme slíbili na úrovni kolektivní obrany NATO, nedovedu si představit, že by někdo kontroloval jednotlivé akvizice, to je nesmysl,“ míní Žáček.

Růžička odkázal na příklad nákupů polních kuchyní pro armádu, který má dle něj tři roky zpoždění. Nezpochybňuje prý, že se do armády má investovat. „Když ta investice má být, tak ať je řádně zdůvodněná a ať víme, za co to jde,“ shrnul svůj postoj.

Ekonom Bartoň nedávno v Hospodářských novinách napsal, že by zvyšováním výdajů na obranu mohlo Česko „obrovsky vydělat“, pokud by na svém území dovolilo stavět továrny na výrobu zbraní.

„Navyšování výdajů na obranu není jenom v České republice, je v celé Evropské unii,“ poznamenal. „Kdo jiný by měl na tom obrovském nárůstu výdajů a investicí vydělat než nejprůmyslovější země v Evropě, kterou jsme my?“ dodal s tím, že tuzemsko má i tradici ve zbrojní výrobě.