Screeningy zachraňují životy, jejich nabídka se rozšiřuje

Rakovina tlustého střeva a konečníku patří v tuzemsku k nejčastějším onkologickým onemocněním. Vyvíjí se obvykle dlouhodobě a výraznější příznaky se objevují až v pokročilejších stadiích. Jen předloni na toto onemocnění zemřely více než tři tisíce lidí.

Na kolonoskopii se objednal například Pavel Janeček z Moravy. „Myslím si, že by se toho lidé bát neměli,“ řekl padesátník, který vyšetření absolvoval bez obav, a dokonce i bez utišující injekce.

Dosud mají pacienti nárok na vyšetření zdarma od 50 let věku. Od příštího roku se tato hranice posune. „Nově na něj budou mít nárok i lidé od 45 let. Speciální komise začátkem října aktualizuje doporučený standard pro poskytování a vykazování těchto výkonů,“ potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Včasná kolonoskopie umožňuje odstranit polypy nebo odhalit nádor. „Když pacient přijde až ve chvíli, kdy má potíže, bývá nemoc často v pokročilém stadiu, které už nemusí být léčitelné,“ upozorňuje gastroenterolog Evžen Machytka z kliniky Endohope. Na vznik nádoru má vliv genetika, nezdravá strava, alkohol, kouření i sedavý způsob života.

Když byl screening v roce 2008 zaveden, bylo Česko v úmrtnosti na rakovinu tlustého střeva a konečníku třetí nejhorší v Evropě. Slovensko tehdy zaujímalo nelichotivé druhé místo. V roce 2020, kdy na Slovensku podobný program neexistoval, na tom země byla úplně nejhůř, zatímco Česko v počtu úmrtí kleslo na dvacátou příčku.

Plíce a prostata

Co se rakoviny týče, nejvíce lidí v Česku umírá na tu plicní. Důvodem je především pozdní příchod pacientů k lékaři. „Plíce nebolí, proto jediný způsob, jak rakovinu odhalit včas, je pravidelné CT vyšetření u osob s vysokým rizikem,“ uvedla mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Klára Jirkovská.

Od spuštění screeningu v roce 2022 se v brněnském ústavu přihlásilo 627 pacientů, 436 z nich podstoupilo CT vyšetření. U sedmi pacientů byl nález pozitivní.

Každý rok je v Česku nově diagnostikováno zhruba osm tisíc případů rakoviny prostaty, což je téměř trojnásobek oproti situaci před dvaceti lety. Důvodem je stárnutí populace i přesnější diagnostika. Od loňska má Česko jako první země v Evropě nový screeningový program.

Během prvního roku jej absolvovalo asi 150 tisíc mužů. U téměř deseti procent z nich byla zjištěna zvýšená hladina antigenu PSA, což vyžadovalo další sledování. U devíti set mužů pak lékaři rakovinu skutečně odhalili.

Dlouhodobý mamografický program

K zemím provádějícím mamografický screening se Česko připojilo už v září 2002. Ženy od 45 let mají možnost každé dva roky absolvovat preventivní vyšetření ve specializovaném centru. „Počty žen přicházejících na mamografický screening jsou v Masarykově onkologickém ústavu dlouhodobě stabilní. Pokles nastal jen během epidemie covidu-19,“ shrnula mluvčí ústavu.

V letech 2010 až 2024 zde bylo vyšetřeno 65 418 žen. U 3265 z nich byl díky screeningu odhalen novotvar prsu, který mohl být okamžitě léčen.

Prevence rakoviny děložního hrdla

Screening rakoviny děložního hrdla provádí gynekolog v rámci pravidelných preventivních prohlídek jednou ročně u žen od patnácti let. Součástí je cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla. Od roku 2021 se u žen ve věku 35 a 45 let, a od 1. ledna 2024 také u žen ve věku 55 let, provádí test na přítomnost HPV.

Příčinou rakoviny děložního hrdla je ve více než 99 procentech případů dlouhotrvající infekce lidským papilomavirem. Účinnou prevencí je očkování. Podobně jako u rakoviny prsu, kde zavedení screeningu snížilo úmrtnost o třetinu, klesla úmrtnost u rakoviny děložního hrdla přibližně o čtvrtinu.

Doporučení k absolvování screeningových vyšetření dává praktický lékař nebo gynekolog. Zdravotní pojišťovny své klienty na blížící se termíny prohlídek upozorňují dopisem.