Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

„Jsme zapálení Evropané a chceme s Čechy budovat Evropu,“ prohlásil Posselt. Sjezd se poprvé konal na českém území. Sudetští Němci jsou podle svých představitelů vděční za přijetí.

„Dokázal bych si představit, že v budoucnu se Sudetoněmecký sněm bude konat střídavě v Bavorsku a v České republice,“ uvedl předák. V řadě měst už podle něj místní projevili o pořádání sjezdu zájem. Jako příklad uvedl Cheb, kde podle něj příslušnou občanskou iniciativu vede bývalý starosta města Antonín Jalovec (Volba pro město Cheb).

Jalovec se proti zmíněné informaci, že je vůdcem iniciativy připravující sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Chebu, případně v jiném českém městě, důrazně ohradil. „Není to pravda, nic takového nechystám,“ napsal Jalovec. Na facebooku se ohradil proti výroku, že by byl členem či dokonce hybnou silou takové iniciativy.

„Ano, vítám smíření Čechů a sudetských Němců, potěšilo mě i konání nedávného sněmu v Brně a uvítal bych i jeho opakování jinde v tuzemsku včetně Chebu, krásného historického města s německými i českými kořeny. Žádnou aktivitu v tomto směru ovšem nevyvíjím a vyvíjet nehodlám,“ dodal.

Setkání bylo dle Posselta i terapií

Nejvyšší představitel sudetských Němců sjezd v Brně označil za „skvělý“ a za „jednu velkou oslavu přátelství a smíření“. Posselt ocenil otevřenou debatu o společné kultuře a dějinách Čechů a sudetských Němců, ale i „o strašlivých zločinech nacistů a o zločinu vyhnání“. „Myslím si, že tato široká debata měla velký terapeutický význam,“ dodal.

Za osobní vrchol sjezdu předák v rozhovoru s veřejnoprávní BR označil čtvrteční pietu za oběti holocaustu na brněnském hlavním nádraží, na kterém se setkal s Evou Paddockovou a Milenou Grenfell-Bainesovou. Obě patří k dětem, které před hrůzami holocaustu zachránil Nicholas Winton. „Jedna z nich mi řekla, že přijela jen proto, aby mi potřásla rukou. To mě rozplakalo,“ dodal Posselt.

V tiskové zprávě rozeslané po skončení sjezdu Sudetoněmecké krajanské sdružení uvedlo, že první setkání na území Česka bylo „historickým průlomem“. „Co se dříve zdálo být nemyslitelným, se stalo skutečností. Brno se stalo místem, kde se sudetští Němci a Češi společně přihlásili k porozumění mezi národy a ke sjednocené Evropě.“

Je to dojemné, řekla primátorka

„Je to historický okamžik, je to velmi silné, je to velmi dojemné. Těším se na to, že se budeme potkávat stále častěji na různých místech,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). „Ověřila jsem si, že pokud lidé přemýšlí a chtějí hledět do budoucna, jsou schopni vyrovnat se i s těmi hrůzami, co se děly v minulosti,“ doplnila.

Podle Veroniky Smyslové, výkonné ředitelky festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do Brna pozval, akce ukázala rozdíl mezi on-line světem a realitou. „Na tom celém je vidět velký rozpor mezi tím, co žijeme v on-line prostoru a co se reálně děje při setkáních. Vypadalo to, že odpor bude opravdu obrovský, ale na místě bylo vidět, že příznivců je víc než odpůrců,“ popsala. Na sociálních sítích se totiž vzedmula vlna nesouhlasu s pořádáním a organizátoři čelili výhrůžkám.

Protesty proti konání

Sjezd i festival začaly ve čtvrtek pietním setkáním za oběti holocaustu na hlavním nádraží. V pátek se Češi a Němci usadili u dlouhého stolu na Moravském náměstí. V sobotu se vydala z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomněla divoký odsun Němců. V neděli se na výstavišti konal hlavní sjezdový program s projevy politiků včetně bavorského premiéra Markuse Södera.

Protestující od čtvrtka připomínali zločiny nacismu a podíl sudetských Němců na rozbití předválečného Československa, případně odmítali prolamování Benešových dekretů. „Tady nikdo nic nepopírá, celá ta krása spočívá v tom, že se věci přiznávají, že pravda je na povrchu, je zjevná, tváří v tvář všem ranám minulosti se objímáme a otevíráme novou kapitolu našich dějin,“ řekl David Macek, spoluzakladatel Meeting Brno.

Na nedělní demonstraci proti sjezdu na Dominikánské náměstí přišlo několik tisíc lidí. V pondělí si protestující znovu přinesli české vlajky a transparenty, třeba se státním znakem socialistického Československa. Na závěr vypustili bílé balonky za popravené vlastence. „Chtěl bych tímto poděkovat všem oponentům za to, že zachovali míru, že protestovali v demokratických hranicích,“ řekl Macek.

Lidé se podle Macka díky sjezdu mohli přesvědčit, kdo jsou a co říkají dnešní sudetští Němci, a porovnat to s obecnou představou. „Věřím, že v tomhle jsme udělali krok dál,“ komentoval.

Policie při sjezdu omezila na osobní svobodě sedm lidí

„Zaznamenali jsme jen několik drobných incidentů. Jejich eskalaci zabránili policisté z antikonfliktního týmu. Sedm osob jsme omezili na osobní svobodě. Zodpovídají se většinou z přestupkových jednání. Řešíme i několik trestných činů,“ sdělil k zajištění bezpečnosti kolem sjezdu sudetských Němců policejní mluvčí Pavel Šváb. Omezení na svobodě znamená, že policie dotyčné buď zajistila, zadržela nebo předvedla.

Přestupky se podle Švába týkaly například veřejného pořádku, zákona o právu shromažďovacím či neuposlechnutí výzvy policisty. Mezi závažnější případy patří poničení památníku pochodu smrti sudetských Němců z května 1945, který je v Pohořelicích na Brněnsku. Před Poutí smíření jej někdo pomaloval hákovými kříži. Ústečtí policisté podle dřívějšího Švábova vyjádření zadrželi pětadvacetiletého muže, který na sociálních sítích vyhrožoval, že účastníky sjezdu v Brně napadne dlažebními kostkami.

Na veřejný pořádek během sjezdu sudetských Němců v Brně dohlížely desítky policistů – pořádkových, cizineckých, dopravních i kriminalistů.

Německé listy píší o poklidné atmosféře

Podle předního německého listu Süddeutsche Zeitung byla na sjezdu sudetských Němců v Brně navzdory protestům atmosféra pokojná a nálada srdečná. „Je možné 80 let po válce dosáhnout usmíření? Sudetoněmecký sněm v Česku dává naději,“ uvedl list. V dalším komentáři ke sjezdu pak napsal, že „potomci vyhnanců a Brňané o letničním víkendu nejlepším způsobem ukázali, co to znamená poučit se z dějin“.

Také podle veřejnoprávní televize ZDF sjezd navzdory vyhrocené politické debatě a nesouhlasu části české společnosti vyslal signál smíření. Česká Poslanecká sněmovna se totiž hlasy vládních stran ANO, SPD a Motoristů minulý týden postavila proti konání sjezdu v Česku.

Redaktor bavorské veřejnoprávní stanice BR ve čtvrthodinové reportáži, v níž hovořil i právě s Posseltem, označil sjezd za „historický milník“, proti kterému protestovali „čeští nacionalisté“.

Také podle webu Deutsche Welle byla nakonec atmosféra v Brně o víkendu uvolněnější, než mnozí očekávali. Rovněž tento web nicméně připomíná, že se v moravské metropoli proti sjezdu demonstrovalo a protestující vyčítali sudetským Němcům údajné snahy o revizi dějin.

Regionální saský deník Sächsische Zeitung napsal, že v Brně sudetští Němci a Češi „postavili nové mosty“. „Ne všem se to ale líbilo,“ dodal. Informoval o protestech včetně toho nedělního, na kterém vystoupil bývalý prezident Miloš Zeman. „Zeman už před několika dny v televizi varoval, že po akci v Brně hrozí ‚hromadný návrat‘ sudetských Němců. Toto tvrzení odtržené od reality mu už jednou pomohlo vyhrát na poslední chvíli prezidentské volby proti Karlu Schwarzenbergovi,“ dodaly noviny Sächsische Zeitung.

O smíření hovoří i experti

Vedle médií o proměně někdejšího sudetoněmeckého sjezdu v platformu česko-německého dialogu, smíření a občanského setkávání hovořili odborníci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Zuzany Lizcové se potvrdilo, že varování před konáním akce v Brně byla nepodložená. „Sudetoněmecký sněm v Brně proběhl navzdory vyhrocené debatě, která mu předcházela, v duchu smíření, společného dialogu o minulosti a prohlubování či navazování nových přátelství,“ uvedla. Atmosféru setkání označila za velmi vřelou.

Podobně hodnotil akci také Miroslav Kunštát. Podle něj představují letošní Sudetoněmecké dny v Brně přelom v dlouhé tradici těchto setkání. Z původně vyostřených a masových shromáždění se podle něj postupně stala otevřená a přátelská platforma česko-německého setkávání a dialogu.

Oba experti zároveň upozornili na to, že tuzemská debata kolem akce byla zbytečně zpolitizovaná. Lizcová míní, že výroky některých českých politiků mohou zanechat pachuť zejména v česko-bavorských vztazích a ovlivnit osobní důvěru mezi některými aktéry. Kunštát zmínil, že protesty proti akci jsou v demokratické společnosti pochopitelné, jejich výraznost ale podle něj zesílilo cílené zneužití tématu některými politiky.

Shodují se také v tom, že samotné konání setkání v Brně představuje důležitý impulz pro další česko-německé sbližování. Podle Lizcové může akce podpořit dialog o minulosti i přeshraniční spolupráci v kulturní oblasti a občanské společnosti. Kunštát zdůraznil, že zapojení festivalu Meeting Brno ukazuje, že česko-německé smiřování není pouze záležitostí vlád a politiků, ale také občanské společnosti.

Podle obou expertů se tak Sudetoněmecké dny zřejmě budou dále proměňovat spíše v širší česko-německou kulturní a společenskou platformu než v politicky vyhrocené setkání, jak bývaly v minulosti vnímány.