Školství potřebuje víc peněz, míní Berkovcová. Rostlo nejvíc ze všech sektorů, kontruje Bek

Nahrávám video

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Všichni diskutující se shodli na tom, že školství má být prioritou vlády. Lišili se ale v názoru, zda se tak skutečně děje. Bek řekl, že chce v jednání o dalším navýšení prostředků pro tento sektor pokračovat. Stávající navýšení bránil mimo jiné slovy, že rozpočet resortu školství roste více než rozpočty jiných ministerstev. A právě to podle něj dokazuje, jakou důležitost vzdělávání pro vládu má. „Školství rostlo v posledních deseti letech nejvíc ze všech sektorů. Ale nejde to takhle napořád,“ myslí si Bek.

I odborový předák Dobšík doufá v další navyšování financí pro školství. To považuje za zásadní mimo jiné i u nepedagogických pracovníků, které mají ředitelé problém sehnat „Pokud se tabulkové platy nezvýší, budou nepedagogičtí pracovníci dál pod minimální mzdou a budou už opravdu nesehnatelní, to mají ředitelé škol pravdu,“ zdůraznil Dobšík. V případě, že se víc peněz do školství sehnat nepodaří, nelze podle něj vyloučit novou stávkovou pohotovost.

Patnáct nebo padesát miliard?

Opoziční poslankyně Berkovcová označila vládní podporu školství za nedostatečnou. „Navýšení rozpočtu školství alespoň o 30 miliard je naprosté minimum, s tím bych se dokázala smířit. Potřebujeme nejméně deset miliard na platy učitelů, deset na výzkum a vědu, pět až šest na nepedagogické pracovníky a několik miliard na investice, “ vypočítala Berkovcová. Částku nutnou pro to, aby Česko dospělo aspoň do průměru OECD v úrovni vzdělání, přitom podle ní řada ekonomů odhaduje daleko vyšší, prý až na 90 miliard.

„Vláda má mít jasná pravidla a priority, kterých se drží. Uvádí třeba, že máme dorovnat naše školství na úroveň ostatních zemí. Jestli to bude skrze přidání 30, 40 nebo 50 miliard, je celkem jedno. Ani jedno z toho ale není tak nízko jako 15, 6 miliardy, takže já tu vládní prioritu ve školství prostě nevidím,“ sdělil Hřebecký z EDUinu. „Navíc je prokázané, že čím vzdělanější populace je, tím více se pak stává ‚hybnou silou‘ ekonomického růstu,“ doplnila Berkovcová.

Bek v reakci ekonomické studie označil jako nedůvěryhodné. „Těch padesát miliard je založeno na fiktivních výpočtech. Doporučení navýšit rozpočet ideálně o devadesát miliard je absurdní, experti si tam popletli data,“ prohlásil ministr školství.

„Peníze učitelé sami často ani nevidí“

Ministerstvo školství podle něj kromě kontinuálního navyšování rozpočtu školství drží také slib držet průměrný plat učitele na 130 procentech průměrné mzdy. Vláda svým způsobem i souhlasí s odbory v otázce meziročního navýšení platů učitelů o dalších deset procent. Kvůli jiné „rozpočtové realitě“ se ale musí soustředit i na další priority, uvedl ministr.

Podle ředitele EDUinu ale platová situace učitelů není zdaleka tak pozitivní. „Na jedné straně se uzákoní 130 procent průměrné mzdy, na straně druhé ale ty peníze učitelé sami často ani nevidí. A na straně třetí jim to ‚přidání‘ závidí ostatní sektory,“ oponoval Hřebecký slovům o kontinuálním navyšování.

Podle Berkovcové dostávají učitelé často přidánu jen část peněz určených na zvýšení jejich platů. „Ze zbytků jejich tarifních složek byli placeni nepedagogové, reálně ta mzda stoupla od loňska asi o procento a půl,“ tvrdí poslankyně. Průměrný plat středoškolského učitele se teď podle ní sice formálně zvedl na 54 tisíc, většina učitelů na něj ale doteď nedosáhla, dodala.

Podle šéfa školských odborů by se pak nemělo zapomínat ani na dopady inflace. Namísto zvyšování příjmů to tak ve skutečnosti často bývá ve školství opačně, oponoval Bekovi. „Je propad mezi učiteli v mateřské škole, vychovateli... Nepedagogickým pracovníkům pak klesla reálná mzda až o dvacet procent, pedagogickým o sedmnáct. To ve zdravotnictví si pohoršili jen o několik procent,“ kritizuje Dobšík.

Co změnit a na čem ušetřit

Bek během debaty opakovaně odmítl, že by bylo vzdělávání kriticky podfinancované. Odmítl výtky spoludebatujících, že navrhovaných 15,6 miliardy navíc školství nestačí. Resort by se podle něj měl naopak reorganizovat, aby fungoval efektivněji. „Udělala se chyba při nastavování systému regionálního školství v roce 2019,“ vznesl úřadující ministr školství výtku vůči práci svého předchůdce Roberta Plagy (toho času za ANO). „Školství se nafouklo za cenu deprofesionalizace, každý rok jsou potřeba tisíce nových vyučujících. Musíme tak neefektivní strukturu našich škol integrovat do celků a zvýšit tak kvalitu výuky,“ nastínil Bek cestu k možnému zeštíhlení vzdělávacího systému.

„Velká část těchto přijatých lidí jsou ale asistenti – a my přece chceme inkluzi,“ bránila nárůst počtu zaměstnanců ve školství Berkovcová. „Nemůžeme jít proti individualizaci výuky, musíme začít u kvality a efektivitu hledat až potom,“ dodala. Mluvit o zefektivnění vzdělávacího procesu podle ní není možné dříve, než školství a platy (ne)pedagogických pracovníků přestanou být podfinancované.

Hřebecký s ministrem školství souhlasil v tom, že reforma regionálního školství před pěti lety měla nedostatky. Mnohem důležitější je ale podle něj reforma takzvané oborové soustavy. Tu české vlády odkládaly podle šéfa EDUinu přes dvacet let. „Máme nezreformované střední školství, poloprázdné odborné školy, na které nikdo nechce, převis na všeobecném vzdělání, a když už dítě vystuduje odborný obor, stejně pak jde na vysokou školu, takže tady trochu plýtváme penězi,“ zhodnotil Hřebecký.

Při návratu k otázce šetření se pak pozastavil nad tím, jak mohou být miliardové toky na stavby ministerstva dopravy pro vládu tak snadno proveditelné, když i „pár miliard na školství navíc“ je problém. Vysvětlení ministra školství, že dopady zastavení staveb by způsobily ve výsledku řádově vyšší škodu než jejich dokončení, zbylí tři debatující nepřijali. „Státní rozpočet je výrazně přes dva biliony a bavíme se tu o miliardách. Je to politické rozhodnutí,“ je přesvědčený Dobšík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...