Slučování krajů není podle Holiše řešení, Grolich zdůrazňuje spravedlivé financování

Politolog Petr Jüptner je toho názoru, že slučování například dvou konkrétních krajů není „žádná koncepční představa“. „Varianta čtrnácti krajů byla nejvíce fragmentovaná, bylo to tak zejména z politických důvodů, protože například bývalý prezident Václav Klaus se obával toho, že kraje budou příliš silné. Byla zde obava z toho, aby kraje neměly vlastní silnou identitu, a možná i proto byla z politických důvodů zvolena varianta s velkým počtem krajů,“ vysvětlil Jüptner.

Dodal, že například u „strukturálně postižených regionů“ může být jejich vlastní samospráva výhodou, a kraj se tak může více zaměřit na své problémy.

Důležitost krajů při živelních pohromách

Také hejtman Zlínského kraje a šéf Asociace krajů Holiš s případným slučováním nesouhlasí, debatu vnímá pouze jako akademickou. Podle něho je důležité, aby se nejprve vyřešily problémy v daných krajích, a zároveň zdůraznil jejich význam například za mimořádných událostí, tedy přírodních katastrof.

Podle Grolicha jsou však v takových případech důležité především složky integrovaného záchranného systému. „Není to o politicích. Krizový management je jen část toho, co mají kraje na starosti,“ podotkl. Grolich se domnívá, že pokud bude nyní na stole případná reforma krajů, půjde především o politiku, a podle něho jde o špatnou cestu, „protože kraje mají velkou zodpovědnost a hejtmané mají poměrně velkou důvěru u lidí“. „Myslím si, že zasahování do tohoto systému, který se osvědčil, by bylo jenom politickým krokem,“ dodal.

Jihomoravský hejtman však připustil i variantu sloučení krajů, jelikož podle něj není z dlouhodobého hlediska logické, aby jich bylo tolik. Uvedl, že by bylo vhodné, aby jich v Čechách bylo maximálně pět a na Moravě tři. Návrh by však musel být koncepční.

Jüptner zdůraznil, že je důležité se kraje snažit především efektivně využívat, než přemýšlet o jejich zrušení. „Kraje byly od začátku postavené tak, že to nejsou, až na výjimky, historické regiony. Hlavním posláním a cílem krajů je poskytování služeb, případně budování infrastruktury,“ uvedl politolog. „Je potřeba se na kraje nedívat jako na něco, k čemu se mají občané citově vázat, ale primárně od krajů máme očekávat kvalitní služby,“ podotkl.

Dodal, že mnoho úřadů se doposud nové struktuře nepřizpůsobilo. „Možná bychom potřebovali ten systém více zjednodušit, dotáhnout reformu do konce, používat otevřená data a porovnávat výkony krajů, jak jsou úspěšné. Je to hodně spojené s digitalizací, doba přináší nové výzvy a na ty se musíme primárně soustředit,“ shrnul.

Financování krajů

Holiš uvedl, že v rámci případných reforem regionů by bylo potřeba „se podívat na to, kolik kraje dostávají peněz, a poté si říci, co se od obcí a krajů bude chtít“. „Jsou oblasti, u kterých si musíme určit, jestli je chceme řídit a mít zachované napříč celou republikou, a takto jít postupně kraj po kraji,“ domnívá se Holiš. Podle něho nejsou problémem území, ale to, jak fungují.

Hejtman Zlínského kraje také zmínil, že některé kraje „nejsou tak ukřičené a peníze si nevyřvou“. „Není to o tom, jestli si peníze vyřvu, ale o tom, zda danou službu dokážeme zachovat ve stejném rozsahu a kvalitě napříč celým územím Česka,“ podotýká Holiš s tím, že naše země je malá na to, abychom měli rozdílná území s tak rozdílnými potřebami a dopadem z hlediska podpory. Podle něho je na vládě, aby toto pohlídala.

S tím, že jsou kraje bohaté podle toho, jak si umí peníze „vykřičet“, Grolich nesouhlasí. Problém podle něho je, že financování krajů je nastavené špatně a není férové. „Jihomoravský i Zlínský kraj předkládají legislativní návrh na změnu financování krajů. Kdyby se udělal tento krok, tak by to nastavilo férový a srovnatelný postup všech krajů,“ zakončil Grolich.