Sólo pro tři. Babiš, Zeman a Hamáček se pokusí odblokovat pat kolem ministra kultury

Antonín Staněk – po protestech umělců vyvolaných změnou v čele Národní galerie – podal demisi už před pěti týdny. Zeman ji ale odmítl přijmout a premiéru Babišovi doporučil, aby s koncem Staňka počkal na prověřování jím podaných trestních oznámení. Návrh na ministrovo odvolání poté prezidentovi poslal přímo premiér.

Ústava o lhůtách nemluví. Konstatuje pouze, že „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“. Ústavní právníci se ovšem ve svých interpretacích shodují na tom, že by měl prezident odvolat ministra bez zbytečného odkladu.

Přestavba vlády, nebo předčasné volby?

Ve čtvrtek dal prezident najevo, že se Staňka v nejbližší době odvolat nechystá a neoblomilo ho ani setkání s možným nástupcem Šmardou. Zemanovo dosavadní otálení má přitom negativní dopad na soudržnost vládní koalice, protože sociální demokracie změnou na kultuře podmiňuje další existenci stávajícího koaličního projektu.

Hamáček už dříve konstatoval, že prezidentova nečinnost dostává republiku na hranu ústavní krize a z ČSSD zněly i úvahy o kompetenční žalobě, čili pohnání Hradu před Ústavní soud. Tuto možnost Zeman kritizoval s tím, že za třicet let v politice nepřijal jediné ultimátum ani vydírání a vždy je pokládal za drzost.

Babiš (žalobu by musel podat premiér) se ale k právnímu kroku nechystá, současně ovšem nestojí o rozpad svého kabinetu. V Otázkách Václava Moravce prohlásil, že odchod ČSSD z vlády by znamenal fakticky předčasné volby, třebaže prezident uvažoval i o možnosti „pouhé“ přestavby stávajícího kabinetu, pro který by se ve sněmovně dala najít i jiná podpora než ta od oranžových poslanců (s ohledem na pozice ostatních sněmovních stran se mluví o SPD Tomia Okamury). 

Bez ohledu na dovolenou, bez ohledu na summit

Ústavní pat chce nyní premiér odblokovat večerním jednáním. Prezident kvůli němu přerušil svou dlouho plánovanou dovolenou v Novém Veselí na Vysočině, předseda vlády pak hodlá schůzku absolvovat po prodlužovaném bruselském summitu, který ještě v úterý dopoledne marně hledal nová jména pro vrcholné evropské posty včetně šéfa Evropské komise.

Schůzka, původně plánovaná na pátou, se kvůli Bruselu přesunula až na osmou večer. Ve hře byla i možnost, že by Babiš kvůli domácímu dění z Bruselu odjel dřív a nechal za Česko jednat slovenského premiéra Petera Pellegriniho.

„Musíme to řešit nějakým kompromisem, i když to nebude jednoduché. Pan prezident má na to jiný názor, jiný názor na pana Staňka, tak uvidíme, jestli budu úspěšný,“ komentoval Babiš z Bruselu nadcházející jednání. S vicepremiérem se prý bude snažit přesvědčit Zemana, že ČSSD má na nominaci svého člověka právo.

Staňkův čas

Sám Antonín Staněk, o nějž se spor vede, na Twitteru odmítl, že by byl příčinou stávajícího pnutí na politické scéně. Napsal, že po jeho rezignaci a poté, co ji Zeman nepřijal, „se hrací pole přesouvá do rukou pana prezidenta, pana premiéra a předsedy ČSSD“ a je prý „iluzorní“ si myslet, že má „jakoukoli možnost toto dění ovlivnit“.

S Babišem jednal v pondělí, kdy mu měl potvrdit, že byla jeho květnová demise „vážně míněná“ a že nechce „žádné racionální řešení blokovat“. „Sdělil jsem mu, že dle mého názoru já nejsem pravým klíčem k řešení situace, nýbrž je to dohoda s panem prezidentem a naším předsedou. Já přece nemohu odvolat sám sebe,“ dodal Staněk.

Do jednání by nicméně měl vstoupit také, protože Zeman si jak Staňka, tak Hamáčka pozval na 12. července s deklarovanou ambicí oba politiky smířit. A podle politologa z Masarykovy univerzity Michala Pinka může být toto datum do značné míry významné i pro večerní rokování.

„Za tu dobu, co je Miloš Zeman prezident, v otázkách personálního obsazení jednotlivých ministerstev chtěl vždy hrát hlavní roli,“ konstatuje politolog. „Datum nám napovídá, jak se bude situace vyvíjet dál – a že to (pat), co máme dnes, bude pravděpodobně pokračovat i dál,“ poznamenal.