Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.
„Naše očekávka, která byla zveřejněná, tak je v intervalu 27 až 34 miliard korun, právě v závislosti na tom, jakého dosáhneme provozního zisku, ze kterého se potom počítá na základě zisku před zdaněním windfall daň. Takže to je náš nejpřesnější odhad,“ prohlásil ředitel divize finance a člen představenstva ČEZ Martin Novák.
ČEZ zaplatil na zálohách mimořádné daně zdaleka nejvíc ze všech firem už v prvním pololetí. Stát zatím inkasoval přes 18 miliard a 15 z toho od ČEZu. Všechny ostatní společnosti pak přidaly něco přes tři miliardy. ODS a TOP 09 chtějí v koalici jednat o zrušení daně pro příští rok. Piráti, lidovci a část hnutí STAN jsou ale proti.
Společnost ČEZ platí ze všech podniků, na které byla daň z neočekávaných zisků uvalená, suverénně nejvíc. Zatímco všechny firmy dohromady loni zaplatily zhruba 9 miliard, společnost ČEZ celkem 30 miliard. Letos firma odhaduje, že státu odvede znovu kolem 30 miliard. Podstatně víc, než vláda očekávala za všechny energetické firmy a banky.
„Očekáváme, že výnos z daně z neočekávaných zisků za tento rok bude vyšší než 17 miliard korun, které jsme plánovali vybrat,“ napsala ředitelka odboru komunikace ministerstva financí Michaela Lagronová.
Povinnost hradit mimořádnou daň ČEZ respektuje. Proti jsou třeba minoritní akcionáři. „V roce 2024 už se o žádných mimořádných ziscích bavit zkrátka nemůžeme,“ podotkl jeden z nich, analytik XTB Jiří Tyleček.
Novák v této souvislosti řekl, že je to součástí našeho právního řádu. „A my se musíme řídit platnými zákony,“ dodal.
Vedle ČEZu se letos mimořádná daň nadále vztahuje i na další energetické firmy, rafinérie nebo banky. Třeba Raiffeisenbank odhaduje, že za letošek zaplatí vyšší stovky milionů. Další podniky buď žádný odvod neočekávají, nebo ho nesdělily.
Zrušení daně
Poslanci předloni schválili zákon, podle kterého mají energetické firmy či banky platit daň z neočekávaných zisků až do konce roku 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už na jaře připustil, že by mohla vládní koalice platnost daně o rok zkrátit. Pro svůj plán ale zatím nemá ve vládě vyjednanou podporu.
„Shoda není, jednání probíhají a řekněme si upřímně: Pokud bychom sáhli někde do daní, tak je velmi problematické, jestli bychom dostali ty příjmy už do roku 2025,“ podotkl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
„Nevěřím moc tomu, že panu ministru financí, přesto, že bych mu v tom držel palce, se podaří tuto věc v rámci vládní koalice prosadit,“ doplnil předseda poslanců ODS Marek Benda.
Ministr chce navrhnout zrušení daně v případě, že její výnos za letošní a loňský rok v součtu pokryje pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií v roce 2023. A to je po čtvrtečním zveřejnění odhadu hospodaření ČEZu velmi pravděpodobné. „Ideální je, aby mimořádné výdaje a mimořádné příjmy byly zhruba rozpočtově neutrální. Pak bychom mohli přistoupit ke zrušení windfall tax na rok 2025,“ řekl v březnu.
„Každá daň, kterou zrušíme, tak znamená, že se o ty peníze zadlužíme,“ míní předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
„ČEZ bude tady ministrovi financí Stanjurovi vlastně platit jeho výdaje, které on není schopen ukočírovat,“ míní šéfka opozičních poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.
Pro příští rok zatím ministerstvo financí počítá s tím, že vláda vybere na dani z neočekávaných zisků 10 miliard.
