Stát má uctít Gottův přínos, myslí si Forejt. Státní pohřeb ale podle něj náleží jen hlavám státu

Nahrávám video

Rozloučení s Karlem Gottem by mělo odrážet potřebu rodiny i veřejnosti a státu. Proto je dobře, že se vdova Ivana Gottová rozhodla pro pohřeb se státními poctami, myslí si odborník na protokol Jindřich Forejt. Státní pohřeb, jehož podobu Forejt v minulosti vytvářel, by mu nepřišel vhodný. Forejt o rozdílu mezi pohřbem s poctami a státním pohřbem mluvil v pořadu 90' ČT24.

Bývalý protokolář Pražského Hradu Forejt souhlasí s tím, aby stát vyjádřil Karlu Gottovi úctu. „Byl nositelem státního vyznamenání, ze soukromé osoby se stal někým, kdo reprezentoval stát. Proto by měl stát reflektovat jeho odchod, měl by říct, že si váží toho, co vykonal,“ zhodnotil Forejt.

Rozloučení s Gottem, pro které se rozhodla jeho rodina, by mělo být v pátek 11. října veřejné; o den později má následovat mše pro zvané. „Mluvíme o posledním rozloučení s mužem, který byl manželem paní Ivany, otcem několika dcer a člověkem, ke kterému má snad každý z nás nějaký vztah, každý má pocit, že ho zná,“ shrnul potřebu veřejnosti i rodiny Forejt. Domnívá se, že i lidé, kteří nebudou pozváni na mši v katedrále svatého Víta, budou nějak vtaženi do dění, „třeba formou obrazovek“. 

V případě pohřbu se státními poctami, pro který se rozhodla vdova Ivana Gottová, je možné si z ceremonií vybrat ty, které nejlépe „padnou“ zemřelému a vždy záleží na přání rodiny. „Jsem rád, že to paní Ivana zvážila. Vzala si čas na rozmyšlenou, to je dobře,“ dodal Forejt.

Státní pohřeb je ucelená ceremonie, říká její novodobý tvůrce Forejt

Právě možnost volby je jeden z rozdílů mezi pohřbem s poctami a státním pohřbem. Ten zažila republika v novodobé historii jen po skonu Václava Havla. V případě státního pohřbu je například nutný souhlas nejvyšších činitelů státu. Nemohla by tak rozhodnout pouze vláda, jako tomu bylo v souvislosti s Gottem, ale byl by potřeba souhlas prezidenta republiky coby nejvyššího velitele ozbrojených sil k vojenským poctám. 

Právě kvůli průvodu vojáků a veteránů kráčejících za rakví připadala Forejtovi varianta státního pohřbu, který navrhla vláda, podivná. Uvítal proto, že se vdova rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Dodal, že podoba pohřbu by měla také reflektovat přání samotného zpěváka.

Forma státního pohřbu, tedy nejvyšší úcty státu, nemá podle Forejta oporu v zákoně. „Připravoval jsem průběh pohřbu Václava Havla, strávil jsem rok a půl v archivu. Dosud byly totiž státní pohřby šity na míru každé osobě, já se ale snažil vytvořit univerzální formu, která  by obsahovala to nejdůležitější z naší symboliky,“ shrnul Forejt. 

„Návod“ na státní pohřeb, který Forejt připravil, je podle jeho slov komplexní a nedělitelný. „Reflektuje to nejcennější, co máme. To není ceremonie pro jeden den, ale souhrnné rozloučení. Jednotlivé ceremoniály mají logickou a časovou souvztažnost a vycházejí z tradice. Právě tradice, odkaz na symboly, heraldika, to vše tam má svoje místo,“ shrnul Forejt s tím, že posláním protokoláře je zapojení těchto symbolů dostatečně vysvětlit. 

Součástí státního pohřbu jsou také zahraniční delegace a kondolenční knihy na velvyslanectvích. I to by Forejt považoval v souvislosti s Gottem za nepřiměřené.

Forejt rovněž upozornil, že na Pražském hradě by neměly v posledních dnech viset vlajky na půl žerdi. „Hrad není soukromý dům, je to symbolický úřad číslo jedna. Máme usnesení, jak zacházet s vlajkou, na půl žerdi má být jen v den státního smutku,“ upozornil bývalý hradní protokolář.

Nahrávám video

Symboly se ještě hledaly, řekl Forejt o pohřbu Štefánika

Ceremoniály spojené s úctou k nejvýznamnějším osobnostem státu se vytvářely nejprve kvůli pohřbu Milana Rastislava Štefánika. „Republika v té době ještě hledala svoje symboly, které by byly odlišné od monarchie,“ řekl Forejt.

Za první státní pohřeb lze ale považovat až ten, který Československo vypravilo Tomáši G. Masarykovi. Podle Forejta to bylo naprosto výjimečné a nezopakovatelné v současných podmínkách.

Pohřeb s poctami měl Aznavour i Solženicyn

V Česku dosud pohřby významných umělců organizovaly většinou jejich rodiny nebo kolegové. Například se zpěvákem Waldemarem Matuškou se lidé loučili na pražském Žofíně, skladatel Petr Hapka měl obřad na Vyšehradě, herečka Jiřina Jirásková v Divadle na Vinohradech a herci Janu Třískovi veřejnost vzdala hold na první scéně.

Pohřeb se státními poctami je ale znám ze zahraničí. S šansoniérem arménského původu Charlesem Aznavourem se Francie rozloučila národním smutečním obřadem s vojenskými poctami. Smutečního aktu se zúčastnil francouzský prezident Emmanuel Macron i arménský premiér Nikol Pašinjan. Smuteční ceremonii sledovali i obyvatelé arménské metropole Jerevanu na velké obrazovce. O rok dřív se v Paříži za přítomnosti Emmanuela Macrona a jeho dvou předchůdců Francoise Hollanda a Nicolase Sarkozyho rozloučily stovky tisíc Francouzů s rockerem a hercem Johnnym Hallydayem.

Sousední Rakousko se za přítomnosti nejvyšších státních představitelů rozloučilo se skladatelem a zpěvákem Udo Jürgensem. Obřadu před třemi lety na vídeňské radnici přihlíželi tehdejší prezident Heinz Fischer, spolkový kancléř Werner Faymann a další členové vlády.

Až 100 tisíc příznivců italského tenoristy Luciana Pavarottiho se shromáždilo v Modeně při pohřbu v roce 2007. Mezi hosty byli tehdejší členové vlády v čele s premiérem, bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan či monacký kníže Albert.

Polští státníci se také účastnili zádušní mše za filmaře Andrzeje Wajdu.

Ruského spisovatele Alexandra Solženicyna pochovali v roce 2008 s vojenskými poctami v Donském klášteře v Moskvě. Tříhodinového pravoslavného obřadu se účastnili tehdejší premiér Vladimir Putin, prezident Dmitrij Medveděv či bývalý prezident Michail Gorbačov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 31 mminutami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 1 hhodinou

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 1 hhodinou

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 10 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 11 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 15 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 17 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.