Státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl na rekordních 2,997 bilionu

Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun.

Za růstem míry zadlužení je podle resortu financí zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Tempo zadlužování

„Za předchozí vlády jsme nasedli na tygra, který se někam řítí a bohužel ani dnes ho ještě nedokážeme zkrotit,“ řekl v páteční Devadesátce člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL). Tempo zadlužování je podle něj špatné a je potřeba to okamžitě řešit. To, že je nyní extrémní, je podle něj dáno tím, že v rámci ekonomiky mají všechny procesy určité zpoždění. „Současná čísla jsme nezpůsobili minulý měsíc. Obvykle to zpoždění je rok, rok a půl někdy i dva,“ dodal.

„Už jsem si zvykl, že cokoliv se podaří v této době, tak je to úspěch této vlády a cokoliv má negativní znamínko, tak je to dědictví té předchozí. Touto optikou tato vláda vše komentuje,“ reagoval člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). Podle něj je na rychlé tempo zadlužování potřeba hledět v kontextu – zmínil například ceny elektřiny a plynu, inflaci či klesající tržby obchodníků. „Zcela jednoznačně za tento mix může současná vláda,“ řekl.

Nová opatření

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil už před volbami o tom, že má v kapse sérii opatření, která zkrotí veřejné finance. Podle Kohajdy v jejich zavádění hrála hlavní roli ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila zdražení energií, což se propsalo do celé ekonomiky. „Ta připravená opatření se prostě nedala aplikovat v této situaci a bylo potřeba narychlo hledat jiná opatření, která tyto urgentní problémy řešila – to znamená jak poskytnout pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, ale i firmám,“ zdůvodnil. Nyní je podle něj už jiná situace a tak kabinet hledá trochu jiný mix. „Teď ty nástroje ladíme, ale jsou to pořád ty původní,“ dodal.

Nacher reagoval, že mu Stanjura potvrdil, že vláda má recepty v šuplíku. „Pozměňovací návrh ODS, který měl šetřit devadesát miliard ze státního rozpočtu, stačilo z toho šuplíku vzít a dát ho na stůl. A já jsem se ho ptal, proč to neudělali, a Zbyněk Stanjura mi odpověděl na mikrofon ve sněmovně, že koaliční partneři to nechtějí,“ řekl s tím, že problém podle něj tkví v tom, že nápady jsou, ale koalice se na nich není schopná shodnout.

Kabinet aktuálně chystá konsolidační balíček, který by měl vést ke snížení deficitu veřejných financí. Podle Kohajdy je už za polovinou příprav. „Určitě platí to, že na začátku května pan ministr financí představí koaliční shodu,“ potvrdil. Podle něj je stále ve hře jak daňová progrese u daně z příjmu, tak případné změny DPH. Domnívá se, že se vláda nakonec vydá cestou kombinací obou. Podle Kohajdy se nelze ze strukturálního dluhu prospořit, a část je proto nutné získat z daňových příjmů. Za zásadní chybu označil zrušení superhrubé mzdy. Nacher zdůraznil, že je proti zvyšování přímých daní. U DPH se některým změnám nebrání. „Ale musí mít logiku,“ poznamenal.