ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Nahrávám video

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.

Končící kabinet tento týden schválil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) je do něj ale potřeba doplnit ještě přes sedmatřicet miliard korun.

Na Ředitelství silnic a dálnic tak čeká na parafu zhruba osm smluv a další postupně přibývají po uzavírání výběrových řízení.

„Nepotřebuju mít úplně za každou cenu schválený rozpočet sněmovnou. Pokud by přišla určitá deklarace buď současné, nebo budoucí vládní garnitury, že finanční prostředky na tyto stavby budou k dispozici, tak si dokážu představit, že aspoň některé zahájíme ještě v letošním roce. A samozřejmě čím více se tato deklarace nebo schválení rozpočtu bude odsouvat, tím více se bude posouvat samotná realizace,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Delší odklad by podle správců dálnic stavby prodražil. Smlouvy totiž pro tyto případy počítají s valorizací. Shodu, jak financovat ty páteřní, které podnik plánoval zahájit ještě do konce roku, by Mátl chtěl do čtrnácti dnů.

Na peníze čekají úseky D11 či D35

Na potřebné finance čeká například bezmála dvacet kilometrů dlouhý úsek z Jaroměře do Trutnova, který je posledním z celé dálnice D11, kde se ještě nestaví. Vyjde na víc než devět miliard a řidiči by se po něm měli svézt v roce 2028. Zhotovitel je vybraný a začít měl ještě letos, dokonce za menší náklady, než ŘSD plánovalo. Přesto na smlouvě podpis chybí.

„Stavba dálnice D35 Vrbice–Hořice, 1/16 Martinovice – Mladá Boleslav a velmi důležitá stavba i přestavba křižovatky u Ruzyně, to znamená stavba na dálnici D0, nebo na dálnici D7 MÚK Aviatická,“ jmenuje Mátl další připravené, ale kvůli chybějícím penězům zatím nerealizované projekty.

Vybrané výdaje ŘSD
Zdroj: ČT24

Státní fond dopravní infrastruktury počítá příští rok pro ŘSD třeba se zhruba jedenácti miliardami na nově zahajované akce. Bezmála třicet miliard má jít tam, kde už se staví, a necelých dvanáct na projekty v přípravě, kdy peníze slouží třeba k výkupu pozemků.

„Kdybychom se pohybovali ve stejném rozpočtu jako v roce 2025 na začátku roku, to znamená kolem 80 miliard, tak si dokážeme představit, že všechny ty naše předpoklady dokážeme zvládnout, kromě některých staveb na silnicích první třídy, které by se třeba o rok odložily. Týká se to například obchvatu Břeclavi, Šternberka, Bučovic,“ dodává Mátl.

Budoucí vláda by si měla stanovit priority

Ministerstvo dopravy teď připravuje nástroj pro stanovování priorit v budování infrastruktury a pro výběr z připravených projektů. Hlavním kritériem mají být ekonomické přínosy. Zohledňovat se má ale třeba i to, jak silně tranzitní doprava zatěžuje okolní obce.

„Podařilo se zrychlit přípravu staveb a teď je jich připraveno víc, než jich kdy v historii bylo. Teď je na místě v tomto směru na základě politické vůle rozhodnout, které budou mít přednost a které budou muset nějaký čas posečkat,“ uvedl Kupka.

„Jedná se v tuhle chvíli o stovky staveb. To nejsou samozřejmě jenom ty velké, které my garantovat budeme, ať už se jedná o pokračování D35, nebo D11. U těch menších budeme brát skutečně jeden za druhým a posuzovat to z pohledu toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit,“ podotkl k možnému přístupu příští vlády 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Kolik miliard chce možná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů do oblasti doplnit, zatím její zástupci komentovat nechtěli. Jasno už ale mají v tom, že prioritou je dokončení základní dálniční sítě.

Otazníky nad vysokorychlostní železnicí

Doprava jsou ale také vlaky. „Možná se posunou stavby rychlostní železnice,“ připustil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Šéf Motoristů Petr Macinka se ale domnívá, že „je to extrémně nákladná záležitost, která nedává v zemi o velikosti České republiky smysl“.

„Přehodnocovat, zda vůbec vysokorychlostní železniční trať ano, či ne, to by za mě bylo špatně,“ namítá místopředseda sněmovního hospodářského výboru Jan Sviták (STAN).

Podle představ vznikající vlády se nebude pokračovat třeba s vysokorychlostní tratí do Hradce Králové a Vratislavi.

Za letošek přibude 65 kilometrů nových dálnic

Aktuálně se pracuje přibližně na 188 kilometrech dálnic. Dalších 76 kilometrů se právě soutěží. Přes čtyři sta kilometrů ŘSD připravuje. Loni se řidičům otevřelo rekordních 111 kilometrů oproti předloňským patnácti.

„V letošním roce otevřeme celkem 65 kilometrů nových dálnic, do konce roku to bude přes 51 kilometrů. Nejvíc se otevře v předvánočním týdnu. V příštím roce je předpoklad zatím kolem čtyřiceti kilometrů,“ doplnil Mátl.

Dosluhující vláda v demisi předkládá návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s celkovými výdaji 187 miliard korun. Nejvíc, přes devadesát procent z této částky, si mají rozdělit Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic. Vodním cestám připadá zhruba miliarda, krajům něco přes tři. Představitelé vznikající nové vlády ale kritizují, že garantovaných je v rozpočtu SFDI jen asi 150 miliard.

Fond už na příští rok také nepočítá s penězi na opravy silnic druhé a třetí třídy, které spravují regiony, a mají je tedy i platit. Částka se krátila už letos. Šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) upozorňuje, že to povede k rychlé degradaci těchto cest. Zástupci končící vlády oponují, že stát hejtmanstvím právě na tyto účely poskytl za posledních pět let přes dvacet pět miliard.

Na roky 2027 a 2028 se pro fond SFDI výhledově počítá se sumou 243, respektive 311 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 38 mminutami

Od srpna se začíná vyplácet superdávka

V pátek skončilo přechodné období, během kterého lidé pobírali původní dávky státní sociální pomoci. Od soboty, tedy od srpna, se začíná vyplácet takzvaná superdávka. Ta začala platit už v říjnu loňského roku a má nahradit čtyři dosavadní dávky, tedy příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
před 3 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.