Stavebnictví po měsících útlumu vzrostlo, i díky infrastruktuře

Stavební výroba v Česku se v červenci po čtyřech měsících poklesu meziročně zvýšila o dvě procenta. V červnu byla meziročně nižší podle revidovaných údajů o 9,4 procenta. Tahounem červencového růstu byly inženýrské stavby, mezi které spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. V porovnání s červnem bylo stavebnictví vyšší o 6,9 procenta. Naopak průmyslová výroba v červenci zpomalila meziroční pokles na 1,9 z červnových 3,3 procenta. Jde už o pátý záporný výsledek v řadě. Po deseti měsících kladné bilance se propadl i zahraniční obchod.

Produkce v inženýrském stavitelství meziročně vzrostla o 7,1 procenta. Pozemní stavby zůstaly nepatrně pod úrovní loňského července, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Výroba v pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, byla o devět desetin procenta nižší než před rokem.

V porovnání s loňským prvním prázdninovým měsícem ubylo bytů, jejichž výstavbu stavebníci zahájili i dokončili. Podle ČSÚ se začalo letos v červenci stavět 2806 bytů, tedy o 5,5 procenta méně než před rokem. Počet dokončených bytových jednotek klesl o 7,2 procenta na 2719.

O 2,1 procenta se snížila také hodnota vydaných stavebních povolení, dosáhla 39,4 miliardy korun. Stavebních povolení, které úřady v červenci vydaly, meziročně ubylo o tři procenta na 6104.

Analytici: Stavebnictví roste hlavně díky výstavbě infrastruktury

Za zvýšením stavební produkce stojí hlavně výstavba infrastruktury, například dálnic či energetických staveb. Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července se zatím negativně na výsledcích nepodepsala, přestože se systémy mají od jejího spuštění problémy úředníci i stavebníci, sdělili oslovení analytici a odborníci. Pozitivní vývoj za červenec ale podle nich nemusí znamenat oživení ve stavebnictví, za pololetí totiž produkce v tomto odvětví klesla.

Do třetího čtvrtletí stavebnictví podle ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka nevstoupilo vůbec špatně. A to i vzhledem k tomu, že ho negativně ovlivňovaly například vysoké úrokové sazby, a tedy dražší financování, až po nedostatek stavebních materiálů a jejich vysokých cen.

„Prakticky ve všech těchto oblastech se situace minimálně začíná stabilizovat a ve výhledu do konce roku lze očekávat opatrné zlepšování. Úrokové sazby již delší dobu klesají, investiční aktivita bude postupně narůstat, a to i díky prostředkům z fondů EU. Ceny materiálových vstupů po většinu letošního roku byly meziročně nižší,“ řekl ekonom.

Za prvních sedm měsíců letošního roku je podle Vejmělka reálná stavební produkce v meziročním vyjádření stále o 4,1 procenta níže. Očekávané zlepšení ve zbytku roku tak podle něj bude těžké. Po loňském celkovém poklesu o 1,4 procenta to tak pro letošek vypadá přinejlepším zhruba na stagnaci.

Podobně vidí situaci také výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Vaňková. Ta upozornila, že za posledních šest měsíců klesla stavební produkce o 5,4 procenta. Ruku v ruce s tím se propadl i počet stavebních povolení, kterých bylo za prvních šest měsíců vydáno nejméně za posledních 25 let.

„V červenci byla vydána stavební povolení za 39,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 2,1 procenta. Tyto údaje zatím nevypovídají o fatálních problémech s vydáváním stavebních povolení, což zřejmě bylo způsobeno výrazným nasazením úředníků na stavebních úřadech,“ řekl ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. Statistiky žádný kolaps s souvislosti s novým zákonem nenaznačují ani podle Vejmělka.

Průmysl zůstává v útlumu

Meziroční pokles u průmyslu zpomalil na 1,9 procenta, v červnu činil 3,3 procenta. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce v červenci nižší o 0,8 procenta. Hodnota nových zakázek oproti prvnímu prázdninovému měsíci loňského roku klesla o 1,8 procenta.

Průmyslová produkce poklesla podle statistiků zejména kvůli posunu celozávodních dovolených v podnicích vyrábějících motorová vozidla. „Naproti tomu řada odvětví, například výroba potravin, vykázala v červenci meziroční nárůst,“ upozornil Matějka.

V červenci byl pokles produkce základních kovů, v hutnictví a slévárenství, v těžbě a dobývání zejména černého a hnědého uhlí. Nižší produkci statistici zaznamenali rovněž ve výrobě strojů a zařízení, kde však v červenci vzrostla hodnota nových zakázek.

Celková hodnota nových zakázek ve sledovaných průmyslových odvětvích se meziročně snížila o 1,8 procenta. Hodnota zakázek ze zahraničí klesla o dvě procenta, u domácích zakázek se snížila o 1,5 procenta. V meziměsíčním srovnání byla hodnota nových zakázek nižší o 8,9 procenta.

Ve většině sledovaných průmyslových odvětví zakázky meziročně přibyly. „Celkový meziroční pokles jejich hodnoty však podobně jako pokles produkce nejvíce ovlivnila výroba automobilů, zčásti se zde projevila i vyšší srovnávací základna,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně snížil o necelá dvě procenta. Jejich hrubé měsíční mzdy stouply oproti loňskému červenci nominálně o zhruba devět procent.

Vliv má chřadnoucí německá ekonomika

Průmyslová výroba v Česku za celý letošní rok podle oslovených analytiků zřejmě vykáže mírný pokles do jednoho procenta. Důvodem je i její navázání na chřadnoucí německou ekonomiku. Přestože výkon průmyslu stáhly do záporu dovolené v automobilkách, kondice sektoru má podle odborníků k ideálu daleko.

„Za celý letošní rok průmyslová výroba zůstane v červených číslech a vykáže pokles poblíž půl procenta,“ míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Dovolené v automobilkách sebou podle něj stáhly do záporu celý sektor. Po zohlednění této skutečnosti už celková bilance tak tragicky nevyznívá, když meziroční nárůst reportuje 15 ze sledovaných 22 odvětví zpracovatelského sektoru. „Pokud bychom automobilky zcela odmysleli, průmyslová výroba by stoupla o 1,2 procenta,“ dodal.

Průzkumy z tuzemského průmyslu i nadále přinášejí spíše slabé signály ohledně výroby i nových objednávek, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Obecně slabá zůstává průmyslová aktivita jak v eurozóně, tak ve střední Evropě, tedy například v Maďarsku a Polsku. Pro druhé pololetí očekává postupné oživení průmyslu, ale zvyšuje se podle něj pravděpodobnost scénáře, ve kterém si průmysl za celý rok připíše mírný pokles. Tuzemský průmysl vykázal celoroční pokles už loni, a to o 0,8 procenta.

Celková průmyslová výroba v Česku je dnes zhruba na stejné úrovni jako v roce 2017, upozornil analytik Deloitte David Marek. Český průmysl je poměrně silně navázán na německou ekonomiku a zdá se, že její potíže nejsou cyklického, ale strukturálního charakteru, míní. „Zkrátka Německu ujíždí vlak a na peroně s ním zůstává část českého průmyslu,“ vysvětlil.

Průmyslu se nedaří a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo do konce letošního roku dojít k razantnějšímu oživení produkce, míní analytik Akcenty Miroslav Novák. Trendově průmyslová produkce od začátku roku pozvolna klesá. Indexy podnikatelských nálad v Česku i v Německu zůstaly přes léto utlumené. Na slabost průmyslu ukazuje podle něj i snižování zaměstnanosti. Za celý rok očekává pokles produkce zhruba o procento.

Ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek očekává, že v některých následujících měsících by mohl průmysl i meziročně růst. „Ačkoliv by měl být zbytek roku lepší než první pololetí, letošní celkový výkon průmyslu bude odpovídat v lepším případě stagnaci. Mírné oživení se odkládá až na následující rok, a to za předpokladu pokračování pozitivnějšího trendu v evropské i světové ekonomice,“ poznamenal.

Zahraniční obchod se propadl do schodku

Zahraniční obchod se v červenci propadl do deficitu 4,1 miliardy korun. Hodnota dovozu tak převýšila vývoz. Stagnoval vývoz motorových vozidel a navýšil se dovoz počítačů, elektronických a optických přístrojů, upřesnil ČSÚ.

Meziročně vzrostl vývoz o 12,2 procenta na 355,8 miliardy a dovoz o 11,3 procenta na 359,9 miliardy korun. Za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 155,2 miliardy, což představovalo meziroční přírůstek o 84,3 miliardy.

„Po deseti měsících skončila obchodní bilance ve schodku, červencová bilance byla tedy první zápornou bilancí v letošním roce. Hodnota dovozu převýšila stranu vývozu, a to i proto, že vývoz motorových vozidel a jejich dílů stagnoval zejména kvůli celozávodním dovoleným, naopak stranu dovozu nejvíce navýšily počítače, elektronické a optické přístroje,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím podle ČSÚ příznivě ovlivnil zejména obchod s elektrickými zařízeními, který se meziročně zlepšil o 5,3 miliardy korun. Naopak nepříznivý vliv na bilanci zahraničního obchodu měl hlavně větší deficit obchodu se základními kovy o 3,7 miliardy korun, dále s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 2,1 miliardy a rafinovanými ropnými produkty o 1,9 miliardy.

U obchodování se státy EU se přebytek v červenci meziročně zvýšil o 5,8 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 3,4 miliardy.

Za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 155,2 miliardy korun, což představovalo meziroční přírůstek o 84,3 miliardy.

ČSÚ zároveň v pátek zveřejnil zpřesnění údajů za loňský rok. Podle konečných výsledků loni meziročně vzrostl vývoz o 0,8 procenta na 4,44 bilionu korun, zatímco dovoz klesl o 6,3 procenta na 4,32 bilionu. Zahraniční obchod Česka tak v roce 2023 skončil přebytkem 122,5 miliardy korun, o rok dříve naopak vykázal deficit 204,8 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 2 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 13 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 18 hhodinami
Načítání...