Terezínská lékárnice chtěla obětovat život pro manžela. Léky Židům rozdávala po lžičkách

Když šla Marie Sandová v roce 1936 studovat farmacii, ještě asi netušila, jak osudově to může ovlivnit její život. Po studiu totiž přišla válka a ona jako Židovka už nesměla pracovat ve zdravotnictví. Prodávala ale tajně v plzeňské lékárně. Po transportu do Terezína pak vydávala vězňům léky přímo v ghettu. Medikamentů byl nedostatek, a tak musela nemocným a umírajícím léčiva připravovat často improvizovaně. Přestože jako lékárnice mohla v ghettu zůstat, když jejího manžela zařadili do transportu do Osvětimi, rozhodla se tam odejít s ním.

„Do Osvětimi jsme odjeli 1. října 1944, skoro na moje narozeniny,“ vyprávěla Marie Sandová v roce 2011 dokumentaristům z projektu Paměť národa. Její životní příběh, ve kterém ji po celou dobu provázela práce v lékárně, nyní popisuje také badatel Tomáš Arndt v připravované knize Lékárny s Davidovou hvězdou v čase šoa.

Jako Židovka v lékárně pracovat nesměla. Přesto v tom tajně pokračovala

Marie Sandová se narodila pod dívčím jménem Arnsteinová 4. října 1916 v Třebívlicích u Lovosic. Po gymnáziu vystudovala farmacii na Karlově univerzitě v Praze a na studiích se také seznámila se svým budoucím manželem – lékařem Jiřím Švarcem, kterého si vzala v roce 1937. Chtěla získat ještě titul z mikrobiologie, ale kvůli uzavření českých vysokých škol už studovat nemohla. A po roce 1940 jako Židovka nesměla pracovat ani v lékárně.

„Před válkou pracovalo v českých zemích 96 farmaceutek a farmaceutů židovského původu. Od 24. dubna 1940, kdy vstoupilo v platnost vládní nařízení o právním postavení Židů ve veřejném životě, už ale v lékárnách pracovat nesměli,“ vysvětluje Arndt. Marie, tehdy ještě Švarcová, tento zákaz ale nedodržela.

Marie Sandová
Zdroj: Paměť národa

„Pracovala jsem načerno v jedné lékárně v Plzni v Doubravce. Manžel ordinoval jako praktický židovský lékař a mohl léčit pouze Židy. Když šel večer za pacientem, musel se hlásit na gestapu. Strašně se změnil. Dříve býval veselý a s každým si rád popovídal, každý ho znal,“ vzpomínala pamětnice. A další rána teprve přišla.

Jejího bratra a oba rodiče nacisté odvezli v roce 1941 do ghetta v Lodži. Marie s manželem zase dostali povolání do transportu do Terezína. Odjeli tam 24. října 1942. A přestože byli v ghettu prakticky uvěznění, Marie se mohla alespoň vrátit legálně ke své původní práci – do lékárny.

Nejdříve pracovala v centrální lékárně, nejvíce času ale strávila ve výdejně léků v takzvaných vrchlabských kasárnách, kde byla také bývalá vojenská nemocnice. S léky v ghettu to ale bylo složité. Byl jich nedostatek a farmaceuti museli také vymýšlet různé náhražky.

„Nebylo nic, penicilin tehdy ještě vůbec nebyl. Živočišné uhlí jsem měla v takové krabici, a to jsem dávala po lžičkách. Lidé si pro něj chodili s esšálkem,“ vzpomínala bývalá terezínská lékárnice.

Vybavenost lékáren paradoxně závisela také na tom, jaké medikamenty si do Terezína lidé přiváželi původně pro svoji potřebu. „Do centrální lékárny byly dodávány léky z takzvané ‚šlojsky‘, kde byly příchozím vězňům odebírány osobní věci a majetek včetně léků. Osazenstvo lékárny muselo někdy obtížně identifikovat jednotlivé, neoznačené tablety, pilulky a jiné lékové formy, protože příchozí, ze strachu, že jim budou léky zabaveny, se je různě snažili ukrýt v zavazadlech nebo v oblečení. Jednotlivé léky museli rozeznávat podle barvy, tvaru nebo v některých případech dle továrních značek,“ vysvětluje Arndt.

Tento postup, kdy nacisté odebrali příchozím jejich léky a dodali je pak do lékárny, potvrzuje i Marie Sandová. „V centrální lékárně byl dlouhý stůl, kde se to všechno rozložilo. Věděli jsme, že třeba aspirin byl označený a třídili jsme léky podle barev. Ale u některých tablet nikdo z nás nepoznal, co je to zač.“

„Existovala tady jedna centrální lékárna a každá kasárna, kde byla větší koncentrace nemocných, měla vlastní lékárnu. To znamená, že byly například v hamburských a hannoverských kasárnách pro pracující muže i v sokolovně. Byly rozesety po tehdejším ghettu a léky se do nich distribuovaly právě z centrální lékárny,“ vysvětluje historik Památníku Terezín Tomáš Fedorovič.

Jako vedoucí lékárny do transportu zatím nemusela. Rozhodla se ale následovat manžela

Marie Sandová s manželem
Zdroj: Paměť národa

Z Marie se postupně stala vedoucí lékárny a díky tomu byla prozatím uchráněná dalšího zařazení do transportu, tentokrát už do vyhlazovacího tábora. Když ale na seznam vězňů určených k deportaci zařadili jejího manžela, rozhodla se, že s ním dobrovolně do Osvětimi pojede také, i když nemusela.

Při selekci v táboře ale jejího manžela poslali rovnou do plynu, zatímco ji na práci. „Já jsem se pak jedné Polky ptala: Když můj muž šel tam na druhou stranu… ‚Tak ti kouří támhle z komína, můžeš ho dejchat,‘ odpověděla mi,“ vzpomínala Sandová.

Po měsíci v Osvětimi ji poslali na práci do lágru ve Freibergu, kde vyráběla součástky do raket. S postupem fronty na jaře 1945 lágr evakuovali a vězně poslali vlakem pro dobytek do Mauthausenu. Tam měla jejich cesta skončit. Marii se ale povedlo s dalšími dvěma ženami z vlaku u Českých Budějovic utéct a několik dnů do konce války se pak skrývala.

Po osvobození žila v Třeboni, kde začala opět pracovat v místní lékárně. Také se dozvěděla, že oba její rodiče zemřeli. Bratrovi se ale podařilo utéct a přežil. I ona chtěla žít dál. „Bylo mi třicet a chtěla jsem se znovu vdát. Bylo mi jasné, že v Třeboni se nevdám, že musím někam, kde je víc lidí,“ popsala. A proto se přestěhovala do Prahy.

I tady mohla uplatnit svoji kvalifikaci a začala opět pracovat v lékárně. A potkala i svého druhého manžela – Ludvíka Sanda. Znali se už z války. Také on totiž pracoval v terezínské lékárně. V roce 1954 se jim narodila dcera Luisa. Marie Sandová zemřela v roce 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...