Válka

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.

Rusko ve čtvrtek odpoledne při dronovém útoku zasáhlo nákupní centrum ve východoukrajinském Pavlohradu. Podle poslední bilance zahynulo pět lidí a dalších 67 utrpělo zranění, napsal na telegramu šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža, který původně po útoku informoval o třech zabitých a 34 zraněných. Mezi zraněnými jsou i děti.

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.

Ukrajinské jednotky tvrdí, že Kyjev od soboty vyhlásí jednostranné příměří – nařízení přišlo brigádám od vrchního velení. Do Ruska a na Ukrajinu se o víkendu chystají vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už během večera nabádal, aby se Moskva i Kyjev zdržely vzájemných útoků v době rozhovorů s americkou delegací.

Jestliže se Spojené státy vrátí k naplňování svých závazků vyplývajících z červnového memoranda o porozumění, Teherán začne okamžitě recipročně jednat. Íránský prezident Masúd Pezeškján to uvedl v úterý na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Kyrgyzstánu, píše agentura AFP.

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.

Írán tvrdí, že s Ománem dosáhl dohod ohledně svých podílů na Hormuzském průlivu a z nich plynoucích příjmů. Podle tamní agentury Tasním to ve středu uvedl mluvčí íránských revolučních gard, podle něhož se vyjednávání zdržela, protože jim bránily Spojené státy. Agentura Reuters nicméně s odkazem na íránský zdroj informovala, že dohoda mezi oběma zeměmi dosud nebyla uzavřena.

Záporožská oblast čelí pravidelně ruským útokům. Jen během toho nočního, kdy město zasáhla letecká puma, zemřeli nejméně dva lidé. Největší problém tam způsobují bezpilotní letouny, které Moskva využívá i k úderům na civilisty. Město se snaží obyvatele chránit pomocí speciálních sítí. Jen za červenec vojáci pokryli přes dvě stě kilometrů cest. V metropoli Záporožské oblasti nazelenalá bariéra zakrývá přes 400 tisíc metrů čtverečních ulic. „Skutečně pomáhají. Díky tomu existují alespoň nějaké koridory, kterými se dá projet relativně bezpečněji,“ říká řidič Oleh, který evakuuje raněné z fronty. Síť není neprůstřelná, ale i tak dokáže drony výrazně zpomalit nebo zastavit. Kromě civilní infrastruktury zakrývá i evakuační a příjezdové trasy nebo vojenské checkpointy.

Ukrajinská armáda v noci poslala drony na ruské město Orenburg, přičemž zasáhla další logistické centrum internetového obchodu Ozon. Píše to server Kyiv Independent s odkazem na ruské kanály na telegramu. Sklad hoří podle úřadů také v Petrohradu. Ukrajina hlásí nové oběti po ruských úderech. V Charkově dron s proudovým pohonem zranil sedm lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že jeho země letos osvobodí stejně velké území, jaké se Rusům podaří dobýt.

Ukrajinská armáda v noci zahájila dronový útok na ruskou Samarskou oblast a zasáhla klíčovou ropnou rafinerii a logistické centrum internetového obchodu Ozon. Informují o tom ruská i ukrajinská média s odkazem na svědectví z místa. Podle Moskvy zemřelo několik civilistů. Nejnovější ruské útoky na Ukrajině si vyžádaly nejméně sedm lidských životů, sdělily úřady.

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters v úterý také kritizoval korupci během nynější války.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).