Termíny střídání času se v následujících pěti letech měnit nebudou, schválila vláda

„Přebíráme aplikaci jednotného postupu na úrovni evropské. Nic se nemění a letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů,“ řekla Maláčová.

Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v Evropské unii na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch. 

84 procent lidí je pro zrušení střídání času

Evropská komise před třemi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle které se čas měl měnit naposledy v roce 2019. Shoda na jednotném čase ale není.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.

Experti z Akademie věd ČR na únorovém semináři v Senátu uvedli, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle nich své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času naopak poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.
 

„Kdybychom měli letní čas a vstávali v 8 hodin, tak bychom měli stále tmu. Teprve v 9 hodin by začalo svítat,“ poukázala Illnerová. Ranní světlo je podle ní dobré proto, že napravuje tendenci většiny lidí zpožďovat se. „Většina lidí má spíše sklony být jako sovy, tendenci se zpožďovat. Proto je standardní čas dobrý, že nás drží v nějakých mezích. Abychom přešli na letní čas, to by bylo naprosto tragické. Potřebujeme ranní světlo po celý rok,“ míní. Zejména v Česku by podle ní byla dokonce škoda standardní čas opustit i proto, že země je geograficky umístěna tak, že je slunce v poledne skutečně v zenitu. 

Illnerová: U většiny lidí se nepohodlí během tří až čtyř dnů srovná

Vědci už v minulosti popsali, že posuny působí některým lidem zdravotní komplikace. Podle Illnerové se to stává hlavně na jaře, kdy začíná letní čas a „mizí“ jedna hodina. „Vzniká to z toho, že nějakou dobu po změně času spíme kratší dobu. Po změně času na jaře, kdy si musíme hodinky předběhnout, jsme nastaveni tak, že jdeme spát, jak jsme chodívali, ale musíme o hodinu dřív vstávat,“ ozřejmila. Ujistila však, že u většiny lidí se nepohodlí během tří až čtyř dnů srovná.

Těm, kterým trvá déle zvyknout si na nový čas, fyzioložka doporučila, aby se začali na změnu připravovat s předstihem. „Mohou k tomu přistupovat tak, že tři, čtyři, pět dní před střídáním začnou chodit (…) spát o deset minut dřív,“ poradila.

Věří, že k už schválenému zrušení každoročních posunů nakonec dojde, připustila však, že teď se musí politici zabývat jinými problémy. „Teď se čeká, až to zase začne být důležité. Mezi tím je plno jiných důležitějších věcí, že na to lidé pomalu zapomněli,“ poznamenala.

K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do letoška.