Trend je dobrý, říká k rozpočtu Stanjura. Podle Balaštíkové stát vysál peníze z firem a občanů

Nahrávám video

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Stanjura stav rozpočtu nevidí jako růžový, tři měsíce jsou podle něj příliš brzo vážně hodnotit, jak rozpočet dopadne. Až po ekonomických výsledcích prvního pololetí je prý možné jej přesněji hodnotit, trend je ale podle něj jasný. „Po mnoha letech jsou snížené výdaje, zhruba o šestnáct miliard oproti roku 2023 za první kvartál, takže trendy jsou určitě dobré,“ řekl.

„Zatím to vypadá tak, že by neměl být větší problém dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu,“ doplnil ministr. Podle něj tak již není potřeba dělat další korekce, což tvrdí někteří ekonomové. „Není potřeba nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu,“ prohlásil.

Stanjura chce spořit dál, snížit objem dotací i úředníků

Další tak velkou změnu, jakou byl konsolidační balíček, nelze podle Stanjury očekávat. Připouští ale, že další úspory budou. Chce se zaměřit na provozní výdaje, které jsou již teď nižší, než byly v loňském roce, i na snižování objemu dotací. Plánuje také rušit agendy státu a tedy snižovat počet úředníků. Počítá s desítkami miliard úspor.

„Nejsnadněji se hledají úspory první rok, druhý je to těžší, třetí ještě těžší, ale ty snahy nesmí polevit nikdy,“ uvedl šéf státní kasy. Podle plánu má být rozpočet na rok 2025 ještě nižší, než je ten letošní.

Růstu příjmů pomohlo mimo jiné třináct miliard vybraných na první letošní záloze daně z neočekávaných zisků (windfall tax), která platí od ledna 2023.

„Mimořádné příjmy nemají sloužit ke snižování standardního deficitu, ty mají sloužit k pokrytí mimořádných výdajů,“ podotýká Stanjura a tímto argumentem chce přesvědčit koaliční partnery o zrušení windfall tax. Ceny energií na světových trzích klesají rychleji a podle něj tedy není důvod v této dani pokračovat i v následujícím roce.

Schvalování rozpočtu by mohly ohrozit požadavky ministrů na to, aby jejich resort dostal ze státní kasy více peněz. Těmi se bude vláda zabývat, rozdělí je podle priorit, někteří na svoje resorty ale přidáno nedostanou. „Ten konkrétní člen či členka vlády musí přesvědčit ne mě, ale celý kabinet, že jeho priority jsou důležitější než priority jiného člena vlády. Takhle to má podle mě být,“ nastínil ministr.

Balaštíková: Stát vysál firmy a občany, pozitivní by byl růst HDP

Členka sněmovního rozpočtového výboru Balaštíková míní, že menší deficit dobrou zprávou „možná je z určitého pohledu“, ale podle ní je třeba si uvědomit, že téměř polovinu této úspory tvoří nový výběr daní a zavedení windfall tax, takže polovina nastřádaných financí je „vysátí peněz z občanů a firem“.

Skutečně pozitivní zprávou by podle ní byl růst HDP, respektive jeho vrácení na předcovidovou úroveň. „Já si myslím, že to (snižování schodku rozpočtu) je určitě důležité, ale není to tak důležité jako rozjetí ekonomiky, která nám zajistí růst životní úrovně a financování dalších věcí,“ prohlásila.

Stanjura s tvrzením Balaštíkové, že téměř polovinu úspory tvoří nový výběr daní, nesouhlasí. Podle něj se na úsporách podepsaly tři položky – čerpání více peněz z Evropské unie, růst příjmů ze sociálního pojištění a jako poslední i vyšší daňové příjmy. To je podle něj dáno také tím, že se zvedla spotřeba domácností. Růst HDP podle něj ale nelze nastartovat na dluh a vysokým deficitem rozpočtu dotovat ekonomiku. „Tím bychom znovu rozpoutali inflaci,“ dodal. Právě zvládnutí inflace hodnotí jako velký úspěch vlády.

Podle Balaštíkové není úspora tak markantní, když se porovná s příjmy státu. „Ty jsou opravdu obrovské oproti příjmům v roce 2021,“ dodala. Nedomnívá se tedy, že bude celkový výsledek rozpočtu tak růžový. To se i podle ní dá říct až po zveřejnění údajů za první pololetí. „Teprve pak si můžeme říci, jak si tahle ekonomika stojí,“ řekla poslankyně.

Oba hosté se také vyjádřili k nedávné kritice ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. „Že musíme pokračovat v konsolidaci veřejných financí, se s NKÚ shodujeme. Že ta práce není dokončená, je prostě pravda a musíme v tom pokračovat v příštích letech,“ řekl ministr.

Balaštíková s kritikou NKÚ částečně souhlasí. Co se jí nelíbí, je, že kabinet hodně investuje do armády a málo do „života lidí“.

Stanjura Balaštíkové a opozici vyčetl, že nemůže chtít snižovat příjmy, zvyšovat výdaje a zároveň konsolidovat veřejné finance, tedy snižovat deficit rozpočtu. „To prostě nevychází, to víte na prvním stupni základní školy (...), a každý z vašich pozměňovacích návrhů míří tímto směrem,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 3 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.