Tripartita projednala návrh rozpočtu, na růstu minimální mzdy se neshodla

Nahrávám video

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

„Byli jsme svědky toho, že některé požadavky sociálních partnerů jsou částečně protichůdné. Vláda to jednání ještě neuzavřela. Některé z požadavků se pokusí do finálního návrhu, který pak pošle Poslanecké sněmovně, aspoň částečně zakomponovat,“ uvedl Mora. Připustil, že by mohl být posun v částce na obnovitelné zdroje či v kapitálových výdajích na dopravu.

Také podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) jdou některé požadavky odborů proti sobě. „Na jedné straně snižovat deficit a na druhé straně zvyšovat výdaje. Nejde víc vydávat a zároveň víc konsolidovat. Vláda poctivě určila priority. Například v rámci ministerstva obrany se podařilo – abychom splnili závazek vůči NATO – výdaje zvýšit. Zároveň držíme výdaje do investic, to je čistě prorůstové opatření. Také postupně splácíme historický infrastrukturní dluh, což je také dluh, který znamená omezení pro další ekonomický růst,“ uvedl Kupka v Událostech, komentářích.

Odboráři hodnotí podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly připravovaný rozpočet známkou čtyři až čtyři minus. Kritizují snížení sumy na platy, výdajů na dávky či na sociální služby. Nesouhlasí s podobou konsolidačního balíčku, podle nich míří hlavně na zaměstnance. 

„Není to dobrý rozpočet. Má obrovský deficit, který je vytvořen za poslední čtyři roky a je to velmi vážná zpráva pro celou Českou republiku. Manipulace, které byly provedeny zejména na příjmové straně rozpočtu, jsou tak značné a tak nebezpečné, že nás to vrhá do nebezpečí stagflace v České republice – tedy mírného růstu a inflace,“ zopakoval také Středula později v pořadu 90' ČT24.

„Za odbory mohu říct, že se nám nelíbí, že se chceme k nízkému rozpočtu proškrtat. S tím by měla jít ruku v ruce daňová reforma. Dlouhodobě říkáme, že špatný krok bylo zrušení superhrubé mzdy a EET. Naším požadavkem je, aby se začalo více progresivně danit, aby se danily dividendy. Chceme peníze hledat, ne je jenom proškrtávat. Důchodcům jsme seškrtali důchody, občanům budeme zvyšovat daně,“ poukázal v Událostech, komentářích předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Zaměstnavatelé podle Rafaje oceňují snahu vlády o ozdravení financí. Podle podnikatelů jsou nutné strategické investice, výdaje na infrastrukturu a podpora aplikovaného výzkumu. Zmiňují i potřebu navýšit sumu na obnovitelné zdroje.

Nahrávám video

Místopředseda hnutí ANO a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher v pořadu 90' ČT24 připravovaný rozpočet kritizoval. Podle něj není jasné, zda je schodek ve výši 252 miliard konečný. Vláda také podle něj nečiní to, o čem hovořila v kampani. „Tvrdila, že se bude soustředit na úspory, na škrty a ne na zvyšování daní,“ podotkl a dodal, že by měla také usilovat o nastartování ekonomického růstu. „Měla by dělat hospodářskou politiku a nikoliv účetní. (…) Součástí balíčku nejsou žádná prorůstová opatření,“ dodal.  

Člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Neset v pořadu podotkl, že důležitý je v případě rozpočtu také trend. „V současné době je deficit ve výši dvou procent HDP podle mě velice těžko udržitelný v rámcích příjmů a výdajů, které jsou naplánovány na další fiskální období,“ uvedl s tím, že ale vidí pozitivní trend v podobě balíčku. Dodal však, že strukturálně příjmy neodpovídají výdajům. „Já se obávám, že těmi 252 miliardami se proškrtat nedá, aniž by došlo k úpravě příjmové stránky rozpočtu,“ uvedl s tím, že zrušení superhrubé mzdy beze změn na výdajové straně zasadilo rozpočtu velkou ránu.

Nahrávám video

Jednání o minimální mzdě budou pokračovat

U minimální mzdy navrhuje ministerstvo práce od ledna navýšení buď o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Cílem je dostat nejnižší výdělek do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent. Zaměstnavatelé by přidali příští rok nejvýš tisíc korun. Uvádějí, že by minimální mzda měla růst stejným tempem jako průměrná, ne rychleji. Odbory požadují naopak rychlejší růst a navýšení o 2200 korun na 19 500 korun.

„Téma uzavřeno nebylo. Jednání budou dál probíhat. V polovině listopadu by mělo být známo,“ uvedl Rafaj. Podle Středuly kvůli nízké minimální mzdě pracovníci musí pobírat dávky. Daňoví poplatníci tak dotují podnikatele přes sociální systém, uvedl odborář.

Později v pořadu 90' ČT24 Středula uvedl, že by odbory měly tento týden obdržet od ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kompletní platovou statistiku. 

Prezident konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner podotkl, že se v minulosti plošně navyšovaly mzdy o deset procent ve státní správě bez dalších opatření. „Kritizujeme stav, který je ve státní správě. Měla by se zeštíhlit, ale tam je potřeba jít po jednotlivých činnostech – ty duplicitní odbourat a tam je možné lidi uspořit,“ dodal. 

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky. Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce.

Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi čtyřicet procent. Podle odborů to má být polovina. Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku odpojily zaručené mzdy. Ty se pohybují nyní mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...