Tuhý únik informací odmítá, ANO a lidovci chtějí svolat Bezpečnostní radu státu

Nahrávám video

Dvě vládní strany – ANO a KDU-ČSL – požadují co nejdříve svolání Bezpečnostní rady státu kvůli situaci kolem policie. O „válce policistů“ hovoří i opoziční TOP 09. Policejní prezident Tomáš Tuhý je totiž podezřelý z „brutálního úniku informací“ při objasňování hospodářské trestné činnosti. Pro Českou televizi to uvedl vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek. Tvrdí, že cílem restrukturalizace policie je rozprášit ÚOOZ, důkazy chce předložit sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Tuhý nařčení odmítá, skeptický je i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ uvedl Komárek.

„Při prověřování úniku, kterého se mohl pan policejní prezident dopustit, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů GIBSu o průniky do spisu. Toto bylo zaznamenáno v rámci vyšetřování a prověřování kauzy Vidkun.“

Operaci Vidkun spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jehož rámci jsou také obviněni dva vysoce postavení policisté.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se tehdy podivoval tomu, proč případ neřeší kontrolní orgán – Generální inspekce bezpečnostních sborů – jedná-li se o možnou trestnou činnost policistů. Letos v květnu pak útvar obvinil po zásahu ve vnitřních strukturách policie tři lidi, podezřelé z neoprávněného předávání informací z trestních řízení.

Komárek: Cílem reorganizace je rozprášit ÚOOZ

Disponuji důkazy, o kterých teď nemůžu mluvit. I na základě kauzy Vidkun jsem přesvědčen, že jde o účelové zničení útvaru (…) že celá reorganizace není spuštěna z toho důvodu, aby byla zkvalitněna práce policie, ale zejména a jedině proto, aby byl ÚOOZ rozprášen a odstaven ředitel Šlachta.
Jiří Komárek
vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ

K policejní reorganizaci podle Komárka dochází proto, „aby byl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozprášen a odstaven ředitel Šlachta“. Důkazy, které označuje za „extrémně závažné“ chce předložit na slyšení před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny.  

Kauza Vidkun se tak střetává s reorganizací elitních celorepublikových útvarů, kterou v polovině měsíce představilo policejní prezidium a která vyvolala i nejhlubší vládní krizi v dosavadním trvání Sobotkova kabinetu; ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli policejní přestavbě dokonce hrozil rezignací. 

Policejní záměr, jejž jako ukvapený kritizovaly i špičky tuzemské prokuratury, počítá s tím, že ÚOOZ a protikorupční policie přejdou pod novou střechu národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. Žalobci se obávali negativního dopadu na živé případy.

Šlachta: Chceme reorganizaci zasadit do kontextu

Končící šéf ÚOOZ Robert Šlachta uvádí, že ho prezidium o přestavbě neinformovalo, a na protest odchází od policie. Už před necelými čtrnácti dny se nechal slyšet, že ve stávající vedení nemá jako řadový občan důvěru.

„V současné době nemám důvěru v policejního prezidenta ani v náměstka policejního prezidenta, a proto jsem se rozhodl, že již nechci setrvávat u policie, ač jsem si myslel, že policistou budu do konce života,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Nyní inicioval i jednání sněmovního výboru pro bezpečnost – právě zde chce Komárek předložit své důkazy. Sám Šlachta pojímá uzavřené jednání se zákonodárci jako krajní možnost, kdy chce spolu s detektivy upozornit na možné propojení policejních špiček a lidí z podsvětí. 

„Beru to jako poslední instanci. Důvěra je pouze v tento orgán,“ uvedl pro Českou televizi s tím, že chce poslance seznámit s informacemi, „které by měly být probrány a které by měly být v kontextu s reorganizací, která se v současné době spustila. Mohli bychom v kontextu podat celkový obraz toho, co se mohlo dít a co mohlo vést k této reorganizaci.“  

Nahrávám video

Tuhý mluví o nařčení a nátlakové kampani

Nařčení vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ jednoznačně odmítám. Zveřejněné ‚podezření‘ beru jako nebývalý účelový nátlak a pokus o dehonestaci mé osoby.
Tomáš Tuhý
policejní prezident

Policejní prezident Tomáš Tuhý tvrzení ostravského ÚOOZ odmítl coby nařčení, které má za cíl ho dehonestovat. „Celou situaci vnímám jako druhou vlnu nátlakové kampaně odcházejícího ředitele ÚOOZ a jeho příznivců, kteří se tímto nevhodným způsobem snaží zvrátit manažerské rozhodnutí týkající se změny organizační struktury a zefektivnění chodu dvou útvarů s celorepublikovou působností,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Rozpaky neskrývá ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a uvádí, že se Šlachtovi muži při jakémkoli podezření na trestnou činnost policistů měli obrátit na inspekci (GIBS), doufá tedy, že tak učinili.

Myslím si, že je potřeba, aby se tato problematika přenesla na poslaneckou půdu.
Andrej Babiš
český premiér

Chovanec podle svých slov nerozumí tomu, proč v den, kdy někteří příslušníci ÚOOZ oznámili vůli informovat na uzavřeném zasedání sněmovní výbor, pouští „údajně závažné informace“ do médií. „Podle zákona je nepřípustné, aby vyšetřování živých kauz probíhalo veřejně, tzv. v přímém přenosu. Navíc pokud tato informace není čerstvá, pak nechápu, proč nezazněla na začátku debaty. Tento jejich postup nebudí důvěru,“ komentoval Chovanec dění v médiích.

V případě, že dojde k jednání výboru, je i s vedením policie připraven se ho zúčastnit. „Pevně doufám, že celá záležitost není jen další kolo politicko-mediálního nátlaku na vedení policie,“ dodal. Tuhý potom požaduje, aby se případného jednání sněmovního výboru zúčastnili i žalobci a pracovníci GIBS.

Podle informací redaktora časopisu Respekt Jaroslava Spurného přitom měla na bezpečnostní radě státu zaznít informace, že za poslední tři roky bylo na GIBS nahlášeno zhruba třicet případů podezření na vynášení informací z protikorupční policie a GIBS se těmito kauzami nezabývala. „Policie jí nevěří,“ uvedl Spurný.

Nahrávám video

Vedení výboru je ze Šlachtovy výzvy v rozpacích

Šlachtův zájem o jednání bezpečnostního výboru je dosud jen deklaratorní, výbor dosud oficiálně neoslovil. Jeho předseda Roman Váňa (ČSSD) je navíc z plukovníkova mediálního vzkazu v rozpacích.

„Medializací příběhů, do níž je vtahován výbor pro bezpečnost, aniž s ním bylo jednáno, považuji za nešťastnou,“ vzkázal z Makedonie, kde je až do pátku na služební cestě. Sezení výboru se ale nebrání. „Pokud by nějaké informace od pana plukovníka Šlachty přišly, pak bychom je pravděpodobně v příštím týdnu mohli s kolegy z výboru posoudit.“

Výbory zasedají obvykle v týdnech, které jsou pro tyto účely vyhrazeny. Podle sněmovního harmonogramu jde o tento týden, pak až o týden od 22. srpna. Schůzi svolává jeho předseda, případně i místopředsedové. Zároveň je povinnost svolat schůzi, pokud ji iniciuje šest z patnácti členů. Jednání se pak musí konat do patnácti dní.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: Jan Homolka/ČTK

„Na takové závažné obvinění se výbor musí svolat. Už to není politika, ale je ohrožena bezpečnost nás všech,“ sdělil místopředseda výboru Bronislav Schwarz (ANO). Opatrnější je další z místopředsedů Zdeněk Bezecný (TOP 09). „Členové výboru se budou rozhodovat, až dostanou konkrétní žádost o svolání jednání. Zatím jde o mediální výzvy.“

Bývalý ministr vnitra a současný senátor František Bublan (nestr. za ČSSD) také vyjádřil obavu, aby se případné řešení současné situace v bezpečnostním výboru nepřeneslo i do politiky. „Může to ovlivnit volby či jakékoli jiné rozhodování. Ale pokud jde o správnou věc, nechť to výbor posoudí a zaujme nějaké stanovisko,“ uvedl Bublan.

Místopředseda Richard Dolejš (ČSSD) doporučil Šlachtovi, aby se obrátil na GIBS a státní zástupce. „Nejsem si zcela jistý, zda by se měl parlamentní výbor nechat vmanévrovat do role vyšetřovacího orgánu nebo arbitra sporu mezi policejními složkami,“ zdůraznil.

Ozývají se i hlasy pro zřízení sněmovní vyšetřovací komise. Myšlenku v neděli nadnesl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek kvůli Babišovu výroku v televizní debatě o tom, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan vyšetřuje Tuhého. Sněmovna může rozhodovat o zřízení komise, pokud to navrhne nejméně 40 poslanců. 

Nahrávám video

Premiér jednání Bezpečnostní rady státu odložil

Premiér dnes jednání Bezpečnostní rady státu odložil o jeden měsíc z 22. června na 20. července. „Nerozumím tomu. My jako KDU-ČSL budeme trvat na tom, aby jednání Bezpečnostní rady státu bylo co nejdříve, ideálně ještě tento týden,“ řekl ČT první místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Situace je podle něj aktuální a akutní.

Také podle předsedy hnutí ANO a vicepremiéra Andreje Babiše by se rada měla sejít co nejdříve. „Má smysl co nejdřív svolat bezpečnostní radu. Situace kolem PČR (Policie České republiky) a ÚOOZ je hrozba. I pro důvěru občanů,“ uvedl Babiš na twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...